MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (juh) – Myslivci na letošní přehlídce na Moravskobudějovicku ukázali, že jim zdaleka nejde jen o paroží na stěně. Vedle tradičních trofejí ulovené zvěře prezentovali též možnosti péče o krajinu – od budování tůní a napajedel až po výsadbu remízů a alejí. Právě propojení lovu a péče o přírodu je jedním z hlavních motivů celé akce. Nevelká, ale nepřehlédnutelná byla i ukázka výtvarných děl, která přírodu a krajinu vidí zcela jinak než přes hledí pušky.
Průvodcem nám byl referent státní správy myslivosti a lesů v Moravských Budějovicích Jaroslav Kotrba, který nás s hrdostí krásnou a rozsáhlou výstavou provedl. Přehlídka hodnotí trofeje zvěře ulovené v uplynulém mysliveckém roce, tedy od 1. dubna 2025 do 31. března 2026. Už první čísla naznačují výrazné změny. Například u jelení zvěře došlo k nárůstu lovu na 113 kusů, což je druhý nejvyšší výsledek za poslední roky. Více se lovila také černá zvěř – uloveno bylo 1332 kusů, což se blíží rekordům z minulosti. V novodobé historii bylo nejvyšší množství ulovené srnčí zvěře, které činí 1126 kusů; zaznamenaný celkový úhyn této zvěře byl 264 kusů.
Za vyššími počty nestojí náhoda. Podle odborníků jde především o reakci na potřeby krajiny. „Silný tlak na lov spárkaté zvěře je dán snahou zajistit obnovu lesů po kůrovcové kalamitě,“ vysvětlil Kotrba. Často se uvádí, že v lesích všech vlastníků způsobuje „přemnožená“ spárkatá zvěř škody na mladých lesních porostech.
Samotný pojem „přemnožená zvěř“ ale podle něj není tak jednoznačný, jak by se mohlo zdát. Podle myslivců je přemnožení stav, kdy zvěř zničí své zdroje potravy a následně sama strádá. „Taková situace u nás nenastává, může ale vznikat lokálně,“ vysvětlil pohled myslivců. Správnější je hovořit o zvýšených nebo vysokých stavech zvěře. Lesníci však mohou mít jiný pohled – tam, kde mladé stromky mizí pod zuby zvěře, se tlak na snížení stavů zvyšuje. V souladu se zákonem o myslivosti je kladen důraz na vzájemnou komunikaci mezi držitelem honitby (vlastníky) a uživatelem honitby (myslivci). Předpokladem úspěchu je provedené sčítání zvěře, správně sestavený a odsouhlasený plán lovu a pochopitelně jeho následné plnění, které se realizuje lovem zvěře.
Zajímavostí letošní přehlídky je i výskyt daňčí zvěře. Z šesti ulovených kusů lze usuzovat, že se v regionu začíná objevovat častěji. Kromě šíření této zvěře ze vzdálenějších honiteb se může jednat též o jedince uniklé z farmových chovů. Z pohledu lesníků ale nejde o vítaný přírůstek – daňci mohou konkurovat jiné zvěři a také komplikovat obnovu lesů.
Kromě čísel a trofejí nabízí přehlídka i širší pohled na myslivost. Návštěvníci si mohou prohlédnout ukázky dobré praxe v péči o krajinu nebo modely mysliveckých zařízení. Významnou roli hraje také spolupráce se školami. Lesní pedagogové – pracovníci Lesů České republiky – provádějí děti výstavou a vysvětlují jim souvislosti mezi myslivostí a hospodařením v krajině. Malí návštěvníci si navíc mohou sami zasadit stromek.
Právě děti tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků. Do Moravských Budějovic přijíždějí celé třídy a návštěvu přehlídky spojují s výletem po městě. „Někdy se stane, že během jedné hodiny projde výstavou i devadesát dětí,“ zaznělo od organizátorů. Dospělých jsou spíše desítky.
Vedle jeleních trofejí, kterých je vystaveno 21, zaujme také srnčí paroží. Celkem je jich 329 a šest z nich dosáhlo na medailové hodnocení. Myslivci ale sledují i další druhy – například zajíce a lišky. V loňském roce bylo uloveno 437 zajíců a 428 lišek, což je smutný poměr signalizující dlouhodobý pokles stavů zaječí zvěře.
Zvyšující se stavy zvěře černé a spárkaté nejsou jen místním jevem, resp. ČR. Podobný trend je patrný i v dalších evropských zemích. Kombinace mírných zim bez sněhu, dostatku potravy a omezených možností přirozené regulace vede k tomu, že počty zvěře rostou. Myslivci tak stále plní nezastupitelnou roli regulátora, kterou dříve zastávali velcí predátoři.
Přehlídka v Moravských Budějovicích tak není jen výčtem úlovků. Ukazuje, že myslivost dnes stojí na pomezí tradice, hospodaření i ochrany přírody. A že za každým parožím na panelu je i kus práce v krajině.
Foto HoN: Jan Uher

