Malí sokolíci se vydali za pokladem náčelníka Jindřicha

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Libor Matoušek

před 55 minutami

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (juh) - Konec května je tradičním obdobím, kdy se večer otevírají dveře kostelů a muzeí. Jak jsme si v pátek 29. května ověřili, otevírat se mohou i dveře sokolovny. Cíl je velmi podobný. Nabídnout známé prostory v netradiční čas a netradičním způsobem. Sokoli v nedalekých Moravských Budějovicích připravili pro děti nejen večerní hry, ale také honbu za pokladem s přespáváním v sokolovně.

Páteční akce se konala v rámci republikové iniciativy Noc sokoloven, přičemž v Moravských Budějovicích šlo již o úspěšný dvanáctý ročník. Ústředním bodem programu se stala napínavá Cesta za pokladem, která malé účastníky vtáhla do sto let staré legendy. Jejím hlavním hrdinou byl starý sokol, náčelník Jindřich.

Ten podle příběhu kdysi ukryl vzácný sokolský poklad před zlým skřítkem Peřinou. Skřítek byl totiž neuvěřitelně líný, nejraději by se jen válel v peřinách a aktivnímu náčelníkovi se snažil jeho plány neustále překazit. V tajné schránce však nebyly ukryty zlaťáky, ale speciální kouzelné sladkosti, které měly dětem dodávat potřebnou sílu a odvahu. Chytrý Jindřich proto poklad pro budoucí generace důmyslně schoval.

Páteční dobrodružství odstartovalo v pět hodin odpoledne na nádvoří sokolovny pohodovým opékáním špekáčků. To pravé napětí ale přišlo až ve chvíli, kdy se začalo šeřit. Dětem totiž nečekaně doručil zprávu skutečný sokol. Dopis od samotného náčelníka Jindřicha odstartoval noční pátrání. Malí objevitelé se vybavili baterkami a vydali se do potemnělých zákoutí budovy. Během cesty museli plnit nejrůznější úkoly, které je po sto letech úspěšně dovedly až k bájnému pokladu.

Nalezením sladkostí ale zážitky pro malé cvičence zdaleka nekončily. Nocleh v sokolovně měl k běžnému spaní v postelích hodně daleko. Děti dostaly volnou ruku, v tělocvičně si ze žíněnek a sportovního nářadí postavily vlastní nedobytné bunkry a vytvořily si originální ležení. Z něj pak přímo na zdi tělocvičny sledovaly večerní filmovou projekci, než se po náročném dni definitivně uložily ke spánku.

Ačkoliv je Noc sokoloven vnímána především jako událost typu „sokol sobě“, dveře zůstaly otevřené i pro širokou veřejnost. Lidé zvenčí jsou podle organizátorů vždy srdečně vítáni, i když u nesokolských návštěvníků se většinou nepředpokládá, že by v tělocvičně i nocovali. Pro moravskobudějovickou jednotu je to nicméně ideální a nenásilná příležitost, jak představit svou činnost a případně do svých řad nalákat nové nadšené členy.

Foto HoN: Jan Uher