KRALICE NAD OSLAVOU (pek) - Krásné kroje, muzika, tanec, smích a otevřené dveře domů, před nimiž na stárky čekalo bohaté pohoštění. Kralice nad Oslavou o uplynulém víkendu znovu ukázaly, jak významné místo mají v životě obce tradiční Martinské hody. Letos byly navíc v jednom ohledu výjimečné. Do krojů se obléklo více než sto účastníků, včetně množství malých dětí. A kdo v sobotu do Kralic zavítal, mohl se přesvědčit, že tady hody rozhodně nejsou jen záležitostí několika nadšenců. Žije jimi celá obec.
Tradice zdejších Martinských hodů sahá až do období první republiky. Přestože ji na čas přerušila válka, podařilo se ji znovu obnovit a dodnes patří k nejvýznamnějším událostem v obci. Do slavností se přitom nezapojují pouze místní obyvatelé, ale i krojovaní účastníci z okolí.
Oslavy začaly už v pátek 13. listopadu tradičním stavěním máje u místní sokolovny. Ačkoliv se může zdát, že jde především o vztyčení vysokého stromu, ve skutečnosti mu předchází pořádný kus práce. Kmen je potřeba připravit, opracovat a zbavit větví i kůry. Zvláštní pozornost si zaslouží jeho vrchol a věnec, které zdobily pestrobarevné fáborky. Samotné stavění máje je podívanou, při níž se uplatní nejen síla, ale především sehranost všech pomocníků. Pomocí dlouhých dřevěných tyčí se vysoký kmen postupně zvedá ze země a každý pohyb musí být dobře načasovaný. Když se nakonec ozdobená máj vztyčí nad sokolovnou, je to znamení, že hody mohou začít. Páteční program pokračoval po setmění svatomartinským lampionovým průvodem. Děti se vydaly obcí s rozsvícenými lampiony a nejrůznějšími světýlky, které rozzářily listopadový večer. Kroje, kam se člověk podíval Hlavní hodové veselí vypuklo v sobotu ráno. Od sokolovny vyrazil průvod stárků v nádherných krojích, který se postupně vydal ulicemi obce. A bylo se na co dívat. Tolik krojovaných párů pohromadě, navíc doplněných malými dětmi, vytvářelo skutečně působivý obraz. Průvod po celou dobu doprovázela dechová hudba Venkovanka, jejíž melodie se nesly obcí. Stárci se cestou zastavovali u jednotlivých domů, kde je místní vítali s otevřenými dveřmi a připraveným občerstvením. Někde se pohoštění rozložilo přímo před domem, jinde se otevřela vrata garáže či dvora. Na stolech čekaly nejrůznější dobroty a nechybělo ani něco na zahřátí či společný přípitek. Právě tato zastavení patřila k nejhezčím okamžikům celého dne. Muzikanti hráli, stárci zpívali, tančili, smáli se a mezi jednotlivými zastávkami se průvod znovu dával do pohybu. Byla to příležitost pozdravit sousedy, prohodit pár slov a společně si užít tradici, která v obci přetrvává po generace. K sobotnímu veselí přispělo i počasí. Přestože už kalendář ukazoval polovinu listopadu, nad Kralicemi se rozprostřelo jasné nebe bez jediného mráčku. Sluneční paprsky dopadaly na barevné kroje a dodávaly celému průvodu ještě slavnostnější podobu. Pozornost přitahovali nejen dospělí stárci, ale především ti nejmenší. Malé děti v krojích, které se vydaly do průvodu spolu s ostatními, byly důkazem, že zdejší tradice mají své pokračovatele. A do veselí se místy zapojili i čtyřnozí členové domácností. Někteří místní totiž vyrazili přivítat průvod i se svými pejsky.
Rekordních 32 párů zatančilo besedu Večer se hodové dění přesunulo do místní sokolovny, kde přišel jeden z očekávaných vrcholů celých oslav. Tradiční besedu letos zatančilo rekordních 32 párů stárků, kteří vytvořili osm tanečních kol. Každé z nich tvoří čtyři páry, které společně předvádějí jednotlivé taneční figury. Zatímco v minulosti se tančila pouze jedna beseda, dnes už jsou součástí hodů dvě. Jejich nacvičení přitom vyžaduje čas, trpělivost i vzájemnou souhru všech tanečníků. Po slavnostním předtančení pokračovala hodová zábava, při níž se o hudbu postarala kapela P.R.D.A. Tančilo se až do časných ranních hodin.
Martinské hody patří v Kralicích nad Oslavou k nejvýraznějším událostem roku. Jejich kouzlo přitom nespočívá jen v krojích, májce nebo samotné besedě, ale především v lidech, kteří je připravují, otevírají své domovy a vedou k nim své děti. A soudíc podle letošního množství malých i velkých krojovaných účastníků, má tato tradice před sebou ještě dlouhou budoucnost.