Národní dům patřil jazzovým světoběžníkům z Nejmenšího království

Profilovka
před 2 hodinami

Třebíč - Vystoupení Ingrid Arthur konané v třebíčském Národním domě první prosincové úterý bylo pořádajícím městským kulturním střediskem avizováno jako koncert gospelové a soulové zpěvačky doprovázené mezinárodní skupinou Small Kingdom. To znělo dobře. Skutečnost byla ještě lepší: Small Kingdom je totiž název hudebního projektu pracujícího s jihoafrickou hudbou upravenou a zahranou jazzmany pocházejícími z různých zemí a žijícími zase v jiných zemích.

Američanka Ingrid Arthur se tak z rodné Georgie vzdálila až do Berlína, jak to konečně po pádu železné opony udělalo větší než malé množství umělců zpoza oceánu. Opačným směrem se vydal bubeník Andy Winter, Rakušan, který se přesunul do New Yorku, aby se do Evropy vrátil s Cirque du Soleil a nyní s Malým královstvím. Rovněž klávesista Bernhard Ludesher je Rakušan, místem jeho působnosti je však už řadu let Berlín. Pouze kontrabasista Petr Dvorský je v České republice natolik vytížen hraním v několika jazzových souborech, že rodnou hroudu neopustil.

Nebudu předstírat, že jsem zpěvačku a muzikanty před koncertem v Národním domě znal. S výjimkou Petra Dvorského, jehož si pamatuju z prvních dvou alb Jamese Harriese, pro změnu Angličana usazeného v Čechách, a také ze spolupráce opět s rakouským, ale mezi Prahou a New Yorkem se pohybujícím klávesistou Walterem Fischbacherem, populárním u nás tak, že ho parodoval i Xavier Baumaxa. A Baumaxa neparoduje jen tak někoho. Naopak Fischbacher a Dvorský si zahrají s kdekým, a tak jsme je oba v Třebíči už slyšeli.

Tentokrát přijel Dvorský, jehož mám celá ta léta za mladého muzikanta, ale kterému bude příští rok šedesát, s jinými rakouskými parťáky. Ústřední postavou měl sice být bubnující Andy Winter, jenž jediný patří do původní sestavy Small Kingdom (ostatní členové včetně zpěvačky se často mění), mě ale od úvodní instrumentální skladby uchvátil klávesista Bernhard Ludesher. Vrátil mě do dob, kdy měl Vídeňák českého původu Joe Zawinul v New Yorku skupinu Weather Report, jejíž deska Heavy Weather z r. 1977 byla tak skvělá, že na její licenci obětoval valuty i tehdejší čs. komunistický režim. Nebudu předstírat, že se vyznám v jazzových klávesistech, ale to, že Ludesher před několika lety získal Zawinulovu cenu, snad moje instinktivní propojení poprvé viděného chlapíka s bohužel již zemřelým vídeňským Čechem ospravedlňuje.

Když se po první skladbě přidala i zpěvačka Ingrid Arthur, bylo jisté, že plný sál Národního domu (jako vždy na jazzový koncert „ve stolové úpravě“) čeká vydařený večer. Dle Winterova oznámení přeloženého Petrem Dvorským zněly především songy z alba South African Edition vydaného v r. 2022. Z přítomných se na něm sice podílel pouze on, ale vzhledem ke kvalitě klávesisty i kontrabasisty to vůbec nebylo na závadu. Pokud jde o zpěvačku, schválně jsem si po koncertě pustil videa natočená na koncertech Small Kingdom v jiných sestavách a s jinými zpěvačkami, takže zodpovědně prohlašuji, že to, že na Třebíč vyšla Ingrid Arthur, byla výhra. Kdo nevěří, může si ji poslechnout třeba v Letters To The Ancestors, Kunye, Masijabule, Down South či Got To Be You, které všechny v průběhu hodinu a půl trvajícího koncertu také zazněly. Vytleskání k přídavkům muzikanty zjevně potěšilo už jen proto, že vystoupením v Třebíči končili své podzimní turné. A jen pro pořádek: podle stránek projektu Small Kingdom se má kapela vystupující ve zmenšené sestavě nazývat Smallest Kingdom = Nejmenší království.

Milan Zeibert