TŘEBÍČ (herb) - Inkluze. Hojně využívaný pojem, zejména v otázkách vzdělávání. Ovšem ono slovíčko se nevztahuje pouze na školní lavice. Míněno je tím obecné zapojení znevýhodněných jedinců do společnosti. Ať už dotyčné od jiných odlišuje zdravotní stav, původ či sociální podmínky. A tuzemská společnost je propojování světů otevřena, což je jedině dobře. Dávno neplatí, že by zde byla stanovena hranice, mnohdy i skutečně fyzická, mezi zdravými a handicapovanými. Obě početné skupiny pojí mnohé. Že například ani bariéry v podobě zdraví nezastaví pořádný nával radosti, opět po roce ukázal v sobotu 11. dubna oblíbený ples pořádaný Spolkem pro podporu lidí s mentálním postižením.
Ač je jaro krásným obdobím, leckomu může přechod z jednoho období do druhého přinést sezonní splín. Na to však existuje zaručený recept. Stačí vždy zavítat na ples Spolku pro podporu lidí s mentálním postižením a veškeré nepořádky na duši rázem vymizí. Příchodem na bál se totiž návštěvník lusknutím prstu ocitne v zóně naprosté pozitivní energie. Ačkoliv lidé, pro něž je ples určený, se po celý život potýkají s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi, neztrácejí úsměv na tváři a dobrou náladu.
Slavnostním večerem v hotelu Atom provedl přítomné rodilý Třebíčan s hlasem známým po celé České republice. Úvodního slova se však neujal rozhlasový moderátor a herec Vlasta Korec, ale předsedkyně třebíčské pobočky Spolku pro podporu lidí s mentálním postižením paní Marie Kotačková. Ta zprvu skromně poznamenala, že si takové pozornosti nezaslouží, a tak jí vzápětí přenesla na jiné osoby. Přivítala přítomné návštěvníky a politické hosty - místostarostku Třebíče Zuzanu Kratochvílovou, hejtmana Kraje Vysočina Martina Kuklu a radního pro sociální oblast Jiřího Horkého. Poté se se svými slovy obratila na hlavní hvězdy večera. „Chtěla bych velmi poděkovat všem účinkujícím. Ať jsou to téměř profesionální tanečníci z třebíčské Zušky, nebo pak žáci z Moravských Budějovic pod vedením paní učitelky Plačkové a také kluci a holky ze Střelic a našich třebíčských stacionářů. Jsem moc ráda a vážím si toho, že se všichni zapojili,“ pověděla na úvod. Po jejích slovech a úvodních písních kapely Legranda pak došlo na jednotlivá čísla.
Sobotní podvečer nesl označení Stardance aneb Když naše hvězdičky tančí. Uvedené motto však nezůstalo pouze otištěné na plakátu, nýbrž se skutečně projevilo také na tanečním parketu. A to nejen při vystoupení kapely Legranda nebo zpěvačky Heidi Janků. Poté, co večer odšpuntovalo vystoupení talentovaných žáků ZUŠ Třebíč, předvedli svůj um také sami zdravotně indisponovaní. Dlouho nacvičovaná pásma předvedli klienti Centra Barevný svět, Zámečku Střelice, Stacionáře Úsměv a žáci speciální školy v Moravských Budějovicích. Zatímco Barevný svět kupříklad předvedl společné vystoupení s vlajícími šátky, se svou vlastní obdobou oblíbené taneční show z dílny veřejnoprávní České televize přišli klienti a zaměstnanci Úsměvu. Odborná porota zde hodnotila tance různých druhů - do elektrické hudby laděný souboj člověka s robotem, pionýry tancující na Poupata i okouzlující valčík. A na závěr pak dokonce přiskotačil energický Dan Nekonečný. Svým číslem tak dali klienti charitního stacionáře znát svému názvu. Úsměvem se rozjasnil celý sál na Atomu, ostatně jak tomu bylo celý večer.
Při podobných akcích si člověk uvědomí jednu zásadní věc. Můžeme nadávat na svoji práci, na sportovní výsledky či na jakékoliv krátkodobé trable. Nicméně s kým se život skutečně nemazlil, jsou handicapovaní lidé. Ti společně se svými rodinami dennodenně zápolí s nepřízní osudu. A i přes to dokáží oplývat radostí a optimismem.
