JEMNICE (juh) - Výstavba větrných a solárních elektráren v Česku by měla v následujících letech nabrat raketové tempo. Stát proto v těchto dnech navrhuje tzv. akcelerační zóny – speciálně vyčleněná území, kde bude papírování a schvalování zelených projektů mnohem rychlejší. Zatímco úředníci z ministerstev kreslí do map nové oblasti, v regionech, jako je Třebíčsko, to vyvolává silné emoce. Ukázkovým příkladem je Jemnicko, kde se tamní samosprávy chystají k odporu.
Co jsou akcelerační zóny a hrozba z Bruselu
Akcelerační zóny vycházejí z celoevropské legislativy, konkrétně ze směrnice Evropské unie o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (RED III). Cílem je významně zkrátit povolovací procesy pro stavbu větrných a solárních parků, které v Česku dosud běžně trvaly i déle než deset let. V těchto zónách, které vytyčuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), nebude nutné tak složité posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a stavební řízení se má smrsknout na minimum.
Proč to stát dělá plošně a navzdory lokálním protestům? Důvodem je tlak ze strany Evropské unie a naše vlastní závazky. Česko se zavázalo k dekarbonizaci a posílení energetické bezpečnosti. Pokud bychom úkol nesplnili a akcelerační zóny nevymezili, hrozí nám ze strany Evropské komise takzvané řízení o nesplnění povinnosti. To by v praxi znamenalo nejen tvrdé finanční sankce, ale především reálnou hrozbu zmrazení či úplné ztráty miliardových dotací z evropských fondů, na kterých je závislá modernizace naší infrastruktury. Pro starosty dotčených obcí tedy situace naprosto nezáviděníhodná.
Zničený horizont, nebo plná kasa?
Postoj k akceleračním zónám napříč městy a obcemi, zejména na Vysočině, je velmi vyhraněný. Mnozí starostové, ale i vedení Kraje Vysočina se proti návrhům MMR ohrazují. Hlavními argumenty jsou obavy ze zničení krajinného rázu stožáry o výšce přes 200 metrů, úbytek turistů, znehodnocení bonitní zemědělské půdy a obavy ze snížení kvality života obyvatel kvůli hluku. Navíc se obce cítí obejity – stát jim akcelerační zóny linkuje „od stolu“ a bere jim část pravomocí o svém území rozhodovat.
Na druhou stranu se ale najdou i zástupci obcí, kteří výstavbu vítají. Pro malé vesnice totiž mohou větrné elektrárny znamenat finanční injekci od investorů, která dokáže vylepšit obecní rozpočet a zafinancovat rozvoj, o jakém by se jim jinak ani nesnilo. Mezi starosty tak často panuje napětí, přičemž někteří naznačují, že plošný odpor větších měst je i do jisté míry předvolebním populismem.
Město bije na poplach
Jak ožehavé téma to je, ukazuje aktuální situace v Jemnici a jejím okolí. Ministerstvo zde navrhlo hned několik akceleračních oblastí (Jemnice, Lomy a Jiratice). Zastupitelstvo města Jemnice však na svém zasedání vystoupilo proti tomuto plánu zcela nekompromisně.
Všichni přítomní zastupitelé jednomyslně zvedli ruku pro usnesení, které návrh na vymezení akceleračních oblastí v okolí města odmítá. Jemničtí argumentují tím, že vytyčení zón je v přímém rozporu s platnou právní úpravou, s územně plánovací dokumentací i dlouhodobou strategií rozvoje města. Prioritou je pro ně ochrana kvality života místních obyvatel. „Město Jemnice i mikroregion se staví k vymezení těchto akceleračních oblastí negativně. Nesouhlasíme s nimi a budeme je připomínkovat,“ zní jasný vzkaz z radnice. Starosta byl proto zastupitelstvem pověřen, aby zajistil vypracování a podání připomínek. „Akcelerační oblasti znovu otevřely téma, které v území existuje už delší dobu. Některé okolní obce mají plánovací smlouvy uzavřené již několik let, ale širší veřejná debata se kolem větrných elektráren rozběhla naplno až nyní. Osobně se netajím tím, že se mi větrné elektrárny v krajině nelíbí. Stejně tak zastupitelstvo města dalo jednoznačně najevo, jaký má k jejich umisťování v našem území postoj. Za velmi silný a věcný argument považuji zejména dopad na krajinný ráz, který je u takto rozsáhlých staveb zásadní. Zároveň je ale potřeba realisticky vnímat, že stát bude v oblasti obnovitelných zdrojů hledat cesty, jak naplnit své energetické závazky. O to důležitější je, aby se případné vymezování akceleračních oblastí neopíralo jen o obecné cíle, ale aby byly řádně posouzeny konkrétní dopady na dotčené obce, krajinu, obyvatele a technickou infrastrukturu,“ vysvětlil nelehkou situaci starosta Pavel Nevrkla.
Územní rozvojový plán
Aby měl odpor větší váhu, nepostupuje Jemnice sama. Svůj krok úzce koordinuje s Jemnickým mikroregionem a sousedními obcemi s rozšířenou působností (ORP Moravské Budějovice a ORP Dačice). Čas se přitom neúprosně krátí – veškeré připomínky proti vymezení oblastí musí být na ministerstvo podány nejpozději do 1. června 2026. Zatímco Jemnice zbrojí na byrokratickou bitvu s ministerstvem, paradoxem regionu zůstává, že ne všechny okolní obce sdílí stejný názor. Například v nedalekých Jiraticích představitelé obce výstavbu spíše vítají, protože v ní vidí historickou šanci na zásadní navýšení obecního rozpočtu.
Výsledek tohoto střetu mezi státním nařízením poháněným evropskými závazky, odporem většiny samospráv a finančními zájmy menších obcí ukážou až následující měsíce, kdy se budou podané připomínky na úřadech vypořádávat.

