Osm urozených rodů se setkalo s královnou Eliškou i Janem Lucemburským

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 1 hodinou

NOVÁ BRTNICE (juh) – Malebný lovecký zámeček italského rodu Collaltů nad Novou Brtnicí se opět stal místem tradičního tábora rodičů s dětmi. Jako mávnutím kouzelného proutku zde čas plyne o něco pomaleji, lidé si užívají pěkně pospolu a jinoši třímají v rukou místo mobilů dřevěné meče či kroniky, krásné dívky tkají… Takovou atmosféru zažilo kolem padesáti účastníků na rodinném táboře v pobytovém středisku ekologické výchovy Chaloupky v Kněžicích. Letošní v pořadí již šestnáctý ročník přenesl rodiče, prarodiče i děti přímo do čtrnáctého století – do éry krále Jana Lucemburského.

Od plenek až po sedmnáctku
Kněžický tábor má neobyčejně silné kouzlo – rodiny se sem totiž pravidelně a rády vracejí. „Některé děti sem začaly jezdit ještě v plenkách a dnes je jim sedmnáct let,“ usmívají se organizátoři, kteří tuto oblíbenou akci pořádají vždy první týden prázdnin. Letos se sešlo celkem 31 dětí ze 13 rodin, přičemž věkové rozpětí bylo úctyhodné – od dvouletých špuntů až po sedmnáctileté teenagery. Sestavu navíc doplnily čtyři babičky a jeden odvážný tatínek.

Všichni účastníci byli losem rozděleni do čtyř rodů tak, aby byly síly v historických kláních vyrovnané. V každém týmu se tak potkali jak ti nejstarší, tak úplní „trpaslíčci“, kteří si občas potřebovali pobrečet v mámině náručí. Členové tábora se oslovovali podle tehdejší společenské hierarchie – od hejtmanů přes komoří, panoše a holomky až po pacholata a pacholíky. Nocleh si táborníci vybrali podle potřeby v jednotlivých pokojích, společných ložnicích nebo stanech na zahradě.

Výroba zbraní, pečení placek i zasloužený relax pro maminky
Program byl od rána do večera nabitý aktivitami, které malé i velké vtáhly do světa rytířů a princezen. Dopoledne patřila tradičním řemeslům, která si mohl každý vyzkoušet na vlastní kůži. Kluci, vlastně jinoši, se vrhli na výrobu dřevěných mečů či přileb, dívky si vyrobily elegantní pokrývky hlavy, které přišly zvláště ve vedrech vhod. Velký zájem byl o tkaní na jednoduchých dřevěných stavech nebo o pečení placek podle starobylého receptu.

Došlo i na činnost, která bývala určena převážně klášterům. Tábor navštívil mnich, který děti učil psát husím brkem a inkoustem do rodinných kronik, za jejichž vlastnoručně vyrobené a hlavně vyzdobené desky by se nemusel stydět ani kronikář Dalimil.

Zatímco děti soupeřily v rytířských turnajích nebo bojovaly v jiných akčních hrách, pro maminky byly připraveny aktivity, při nichž si nejen odpočinuly a vyčistily hlavu, ale také se naučily relaxovat skutečně aktivně a účinně. V den, kdy jsme tábor navštívili, čekal na ně speciální ženský workshop Sluneční kruh. Akce plná tajemství a očekávání, na kterou si účastnice měly donést nějakou opravdu osobní věc a obléct si něco žlutého. Nebyvše však ženou, tato akce nám zůstala odepřena.

Historická výprava tentokrát povozem
Aby byl zážitek ze středověku kompletní, naplánovali hejtmané hromadný výpad na nedalekou středověkou tvrz do Štěměch. Na rozdíl od předchozích výprav, na které táborníci capkali pěšmo, se tentokrát rozhodli dostat na tvrz povozem čili autobusem.

Aby uchránily úrodu, musely se vydat na lov
Jedním z největších zážitků celého týdne byla originální hra na lov kožešinových zvířat, která navíc ohrožovala úrodu. Děti se vydaly na lov medvědů, vyder, lišek, srn, zajíců a další divoké zvěře. V roli lovené zvěře se pochopitelně ocitli dospělí, kteří u sebe měli kartičky s názvem zvířete. Děti tudíž do poslední chvíle nevěděly, zda loví medvěda, nebo zajíce. Jako lovci dostaly děti imaginární tři šípy – doteky rukou – a každý úlovek v podobě kožešiny prodaly místní rychtářce za táborové groše. Za ty si pak mohly koupit nové šípy - doteky - a s vervou se vrhnout do dalšího lovu. Hra vyvolala obrovské nadšení – děti mezi sebou živě taktizovaly a dospělí na trhu flexibilně měnili ceny kůží podle aktuální poptávky, případně vyhlašovali slevové akce.

A nakonec přijel král
Celým týdnem tábor navíc provázela propracovaná divadelní linka. Každý den se vedoucí Sylva proměnila v královnu Elišku, která všem poddaným přečetla dopis od krále, s nímž do tábora dorazil královský posel samotného Jana Lucemburského. V něm jim král ukládal, co vše se mají ten den naučit, co vyrobit a jaké dovednosti získat.

Vše vyvrcholí velkolepým divadelním festivalem, do kterého se zapojí vylosované dvojice rodin se svými vlastními scénkami. Na scénu pak dorazí i skutečný král Jan Lucemburský, kterého ztvární Sylvin přítel. Následovat bude velkolepý závěrečný táborák se světelnými efekty, napínavé hledání pokladu a nedělní řemeslný jarmark. Domů si tak všichni odvezou nezapomenutelné zážitky ze společně prožitého dobrodružství.

Foto HoN: Jan Uher a Sylva Geffroy