Pět století starý zvon, největší korouhev i výstava o pohřebních tradicích

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Martina Dědková Chromá

před 1 hodinou

BUDIŠOV (mad) – Jen málokde lze během jediné návštěvy vystoupat ke zvonu, který pamatuje počátek 16. století, obdivovat z bezprostřední blízkosti největší kostelní korouhev v České republice a zároveň nahlédnout do historie pohřebních zvyků. Právě takovou možnost letos nabízí farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda v Budišově.

Dominantou kostela je velký zvon ulitý v roce 1524 mistrem Matějem na objednávku Petra Mrakše z Noskova. Přibližně 1,3 tuny vážící zvon letos připomíná už více než pět století své existence. Přesto dodnes visí na svém původním místě v renesanční věži a patří k nejcennějším historickým zvonům regionu. Přežil válečné rekvizice i proměny kostela a jeho hlas se nad Budišovem ozývá už 500 let.

Samotný kostel je však ještě mnohem starší. Jeho románské jádro pochází už ze 12. století, z této doby se dochovala dvě románská okna v jižním zdivu. Ve 13. století byla přistavěna gotická sakristie, ve 14. století vznikl nový presbytář a gotická klenba. Roku 1414 byla ke kostelu přistavěna kaple sv. Gotharda. Současnou podobu získal chrám především při rozsáhlé barokní přestavbě v první polovině 18. století, kdy byla upravena loď, dokončena věž a kostel získal bohatou uměleckou výzdobu.

Právě věž ukrývá další mimořádnou raritu. Na jejím vrcholu se otáčí pozlacená měděná korouhev s vyobrazením patronů kostela – Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda. Se svými rozměry 4,2 metru na výšku, 2,5 metru na šířku a hmotností 440 kilogramů je zapsána v České knize rekordů jako největší korouhev svého druhu v České republice. Na vrchol věže ji roku 1726 nechali umístit tehdejší majitelé budiškovského zámku Páarové.

Modlitba za Budišov
Rostislav Tesař

Ať láska, mír vládnou této krajině
Spory, závist i bída, nechť pomine.
Osudu své díky vzdejme, jenom radost, zdraví přejme.
Oči předků z nebe sledují naše žití,
I my jsme teď pro Budišov důležití.
Macešky na hrobech a v oknech muškáty.
Klasy na polích a pak obilí plné mlaty.
Nedopusť, Bože, žádné velké neštěstí.
Ať se z Budišova šíří jen dobré zvěsti.
Nad naší krajinou se rozplynuly černé mraky
A my začínáme věřit na zázraky,
to naši předkové stvořili Budišov
A my ho teď tvoříme taky.
Z kostela na kopečku zní velebná píseň,
Blíž, Bože, tobě blíž, už pro nikoho žádný kříž!
Nekonečný vesmíre, vyslyš tuto píseň,
A zachovej nám navždy svoji přízeň.

(Modlitbu zdejšího rodáka a lokálního patriota Rostislava Tesaře najdete na vrcholku po výstupu na věž)

Korouhev představuje patrony kostela, z jedné strany je Panna Marie Nanebevzatá a z druhé sv. Gothard. V roce 1982 byla pořízena replika z měděného plechu, jejímž autorem je Benedikt Andrle z Rájce. Naposledy byla korouhev snesena v roce 2008 za P. Václava Nováka, byla opravena a pozlacena. Z ochozu věže si ji mohou návštěvníci prohlédnout z neobvykle malé vzdálenosti – pokud je ovšem její mohutná pozlacená plocha zrovna neoslní odrazem letního slunce.

Po celý červenec a srpen je kostelní věž otevřena denně od 8 do 18 hodin. Kromě historického zvonu si mohou návštěvníci prohlédnout také původní hodinový stroj, výhled do okolní krajiny a zblízka poznat architektonické detaily renesanční věže.

Uvnitř kostelní věže najdete výstavu obrázků a mimo jiné i původní rafičky věžních hodin. Rafičky byly na věžních hodinách do roku 1982, kdy byly nahrazeny novými ručičkami současně s novými ciferníky s předsazenými číslicemi. Rafičky byly na věži zřejmě od roku 1934, tedy 48 let, kdy se dle dostupných informací osazovaly nové ciferníky s namalovanými číslicemi. Původní plechové rafičky byly natřeny na bílo a ze spodu byly podloženy železnými protizávažími natřenými na černo (aby nebyly vidět), aby byly rafičky vyváženy a nezatěžovaly zbytečně hodinový stroj.

Současné rafičky z roku 1982 byly místním zámečníkem vyrobeny dle návrhu Ing. arch. Josefa Hýzlera z Prahy. Velká rafička má na svém konci slunce jako symbol dne a malá rafička má na svém konci měsíc jako symbol noci.

Součástí letního programu farního kostela je také výstava Pohřbívání tehdy a nyní, instalovaná v historické márnici za ,kostelem. Expozice přibližuje proměny pohřebních tradic od minulosti až po současnost prostřednictvím historických fotografií i originální instalace vytvořené přímo pro tento jedinečný prostor.

Spojení více než osm set let starého kostela, pět set let starého zvonu, rekordní korouhve a netradiční výstavy dělá z budišovského kostela sv. Gotharda zajímavým turistickým cílem hodným návštěvy. Návštěvu budišovského kostela navíc lze spojit z prohlídkou zámku, zámeckých zahrad a třeba i vycházkou na nedaleký Věterák.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá