Skautské světlo a teplo pro Ukrajinu

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 4 hodinami

VELKÉ MEZIŘÍČÍ (juh) – Už čtyři roky sledujeme zprávy o napadené Ukrajině a jejím obdivuhodném odporu. Mnozí z nás s pocitem studu, že Západ nepomáhá víc. Jak pravil jeden známý bezpečnostní analytik, nasvěcovat významné stavby a klást věnce, to nám jde výborně. V případě bezprecedentního násilí však vzletná slova nestačí. A když nemají dost odvahy vlády západních zemí, musejí se zapojit občané, kteří cítí morální povinnost pomoci slabším – ve školních lavicích, na ulici, sousedovi…

Kromě posílání peněžních příspěvků, které tak trochu připomínají sbírku Národ sobě na stavbu Národního divadla, mohou lidé i přiložit ruce k dílu a poslat do zákopů obránců trochu světla a tepla v podobě tzv. zákopových svíček. Možná se to někomu nezdá, ale taková svíčka v plechovce dokáže osvětlit malou místnost, zahřát ji a poslouží i k ohřátí rukou, nohou nebo jídla. Kdo někdy tábořil v zimě, ví, o čem je řeč. Ukrajinci ale momentálně netáboří – bojují o život, svobodu a demokracii. A podtrhněme, že nejen o svoji svobodu, ale i celé poněkud natvrdlé Evropy, které pořád ne a ne dojít, o co Rusku vlastně jde.

Proto čeští skauti již poněkolikáté organizují akci Světlo a teplo pro Ukrajinu. Ze zákopových svíček se letos staly svíčky pro každého, protože Rusko, nemaje valných úspěchů na frontě, přešlo k obzvlášť odporné válce proti civilnímu obyvatelstvu. Pravidelně a záměrně útočí na energetickou infrastrukturu a ničí ji, aby lidi připravilo o elektřinu, plyn i odhodlání.

Skauti jsou velmi výkonnou jednotkou a s pomocí nadšených dobrovolníků z řad veřejnosti za první rok vyrobili a doručili přes 18 tisíc svíček, za druhý více než 20 tisíc a za třetí přes 32 tisíc svíček v plechovce. Letos se zatím konečné číslo nedopočítalo, ale méně to určitě nebude.

Pro Třebíčsko a nejbližší okolí v sobě našli nejvíce sil skauti z Velkého Meziříčí, kteří uspořádali pět pracovních akcí pro veřejnost zaměřených na výrobu svíček.

A tak jsme popadli vosk, který jsme měli doma, přidali k němu vosk, který přinesla jedna báječná babička jako reakci na velký rozhovor Petra Herbrycha s ukrajinskou běženkyní, přidali kartony, plechovky a vyrazili do „Medřiče“, abychom se podívali, jak to funguje. A funguje to skvěle. Nejprve se přetřídí plechovky a ty, které jsou příliš vysoké, se zkrátí, aby vosk vyhořel až ke dnu. Poté se karton nařeže na proužky široké podle výšky plechovky, poskládá se do harmoniky a vloží dovnitř. Z proužku lepenky vznikne knot, který kousek přesahuje, vše se zalije voskem – a je hotovo.

Bylo by skvělé, kdybychom už svíčky vyrábět nemuseli, ale starý vosk se vždycky hodí. Takže střádejme, střádejme, střádejme.

Foto HoN: Jan Uher