Starostové varují před zpochybněním slíbené podpory

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Martina Dědková Chromá

před 1 hodinou

PRAHA / TŘEBÍČSKO (mad) – Na středeční schůzi Senátu zazněla slova, která v regionu kolem Dukovan vyvolala nejistotu. Diskuse o podpoře území, které ponese hlavní dopady největší investice v historii České republiky – výstavby dvou nových jaderných bloků –, totiž otevřela otázku, zda stát skutečně dodrží závazky, které obcím a krajům v minulých měsících slíbil.

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během jednání Senátu zpochybnil dosavadní model finanční podpory regionu. Připomněl rozhodnutí předchozí vlády, podle něhož měl stát společně s Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem uvolnit na rozvoj území celkem až 15 miliard korun.

„Minulá vláda, pro mě, se přiznám, nepochopitelně – už v době, kdy neměla mandát – rozhodla o tom, že region Vysočina a Jihomoravský kraj dohromady obdrží v nějakém časovém horizontu 12 + 3 miliardy. To znamená, tři miliardy by daly kraje a dvanáct miliard vláda,“ uvedl Havlíček.

Podle něj ale nelze postupovat formou plošného příslibu bez přesného vyčíslení potřeb jednotlivých obcí. „Takhle to ale nelze dělat. My musíme revokovat toto rozhodnutí a musíme na to přijít úplně jinak. Nemůžeme dát bianco šek. Já vůbec nevím, jak se dospělo k částce 12 miliard. Proč ne 15? Proč ne 9?“ řekl ministr.

Dodal, že stát už nyní investuje mimořádné prostředky do dopravní infrastruktury a že další pomoc musí vycházet z konkrétních dopadů na jednotlivé obce. Jako příklad uvedl situaci, kdy obec bude potřebovat rozšířit čističku odpadních vod kvůli stovkám nových pracovníků. „To je naprosto relevantní požadavek,“ uvedl Havlíček s tím, že na financování by se měl podílet také investor projektu.

Jeho slova však mezi starosty a představiteli regionu vyvolala obavy. Obce v okolí Dukovan se totiž na příchod obří stavby připravují už několik let a řada projektů počítá právě se státní podporou.

Starosta Pavel Pacal upozornil, že bez pomoci státu nebude možné zvládnout rozsáhlé investice do infrastruktury. „Pokud chce vláda stavět takto strategicky velký projekt v rámci našeho regionu, tak bez podpory konkrétních projektů souvisejících s výstavbou v Dukovanech to nebude možné, protože města a obce to samy z vlastních prostředků zvládnout nemohou,“ řekl Pacal. Současně ale situaci zatím nevnímá dramaticky. „Já pevně věřím, že nedochází k úplnému zamítnutí té podpory,“ dodal.

To starosta Náměště nad Oslavou Jan Kotačka vzniklou situaci okomentoval slovy: „Podraz vlády na náš region, který nemá obdoby a kterému nejde rozumět.“

Podpora regionu přitom nevznikla náhodně. Opírá se o rozsáhlou Socioekonomickou studii Dukovany 2024, kterou zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj společně s Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Studie detailně analyzovala očekávané dopady dostavby elektrárny na dopravu, bydlení, zdravotnictví, školství, sociální služby i bezpečnost.

Podle studie se může v souvislosti s výstavbou v regionu pohybovat až 9 700 nových lidí, což výrazně zvýší tlak na dopravu, ubytování i zdravotní péči. Dokument upozorňuje například na nedostatek lékařů, potřebu nového bydlení nebo rozšíření technické infrastruktury.

Právě na základě těchto zjištění vznikl také Akční plán Dukovany, který počítá s 35 konkrétními opatřeními pro období let 2026 až 2038. Dokument označuje dostavbu Dukovan za největší zakázku v historii České republiky a připouští, že projekt výrazně zasáhne do života obyvatel Vysočiny i jižní Moravy.

Senátorka Hana Žáková proto po senátní debatě varovala před zpochybňováním již přijatých závazků. „Starostové, obce i obyvatelé celou dobu jednají v dobré víře, že stát své závazky myslí vážně. A nyní v Senátu slyšíme, že se má všechno znovu otevřít a přehodnotit?“ uvedla.

Podle ní není možné, aby stát přenesl hlavní dopady strategické stavby na region a následně ustupoval od slíbené podpory. „Dukovany nejsou běžná stavba. Je to projekt celostátního významu, jehož největší dopady ponese právě náš region,“ zdůraznila Žáková.

Debata v Senátu tak znovu ukázala, že vedle samotné výstavby nových bloků bude jedním z klíčových témat následujících let také důvěra mezi státem a regionem, který se na historickou investici připravuje.

Region kolem Dukovan má navíc stále v živé paměti zkušenost z výstavby prvních bloků elektrárny před čtyřiceti lety. Tehdy mnozí obyvatelé okolních obcí věřili, že jim přítomnost strategického energetického zdroje přinese určité výhody – často se mluvilo například o levnější elektřině nebo dlouhodobých benefitech pro místní obce. Řada veřejných budov, škol či školek se proto stavěla s elektrickým vytápěním, které bylo v tehdejší době považováno za perspektivní a ekonomicky výhodné řešení.

Po změnách cen energií v dalších desetiletích však mnohé obce zjistily, že provoz těchto budov je naopak velmi nákladný. I proto dnes starostové upozorňují, že region potřebuje jasné garance a konkrétní podporu státu, aby se historie znovu neopakovala.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá