Táborovému poznávání živlů napomohly i zásahy shůry

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 15 hodinami

TŘEBÍČ (herb) - Ne pro všechny kluky a holky je týdenní přespávačka mimo domov komfortní, na druhou stranu ale rodiče s ohledem na zaměstnání a vytíženost babiček potřebují v létě najít pro svá dítka denní program. V ten moment nastupují na scénu čím dál oblíbenější příměstské tábory. A který se zvláště v Třebíči těší velké oblibě, je ten v režii Muzea Vysočiny Třebíč. Zde totiž táborníci během týdne dokáží spojit zábavu, pohyb i přes prázdniny kolikrát opomíjené vzdělávání.

Muzeum Vysočiny Třebíč není jen místem, kde se za naleštěnými vitrínami uchovává kulturní dědictví. Již jedenáctým rokem se zkraje letních prázdnin stává také oblíbeným tábořištěm. Ne však že by se na trávě v zámeckém parku rozesela velká týpí či se v konírně vyměnily výstavní panely za palandy. Malí táborníci se vyspí doma a směrem na zámek se vždy vypraví k ránu. Jinak ale ani zde nechybí vše, co k táboru patří. Během prosluněných dní se kolektivem nese dětská radost a vedle již dřívějších kontaktů zde taktéž vznikají nová přátelství. V tomto případě si ale táborníci během pestrého týdne rozšíří i své obzory poznání.

Každý rok je příměstský tábor zaměřen na jedno konkrétní téma, které účastníci se svými vedoucími prozkoumávají. První ročník v roce 2015 kupříkladu přiblížil samotnou práci v muzeu, o devět let později se příměšťák věnoval historii Třebíče. A po loňském vyšetřování velké muzejní loupeže tentokrát byla pozornost věnována vyšším silám.

Tématem letošního tábora se stala nespoutaná, těžko ovladatelná a nepředvídatelná příroda. Respektive její čtyři živly v podání vzduchu, ohně, vody a země. Každý den si táborníci představili jeden ze živlů. Nejen ale skrze pestrý program, o němž bude pojednáno níže. Jak pověděla organizátorka tábora a muzejní edukátorka Eva Novotná, všechny živly daly během konání tábora o sobě v blízkém okolí vědět. Pondělní zahájení vzduchu doprovázel silný vítr, druhého dne pak Třebíčí zněly hasičské houkačky a městem se vanul štiplavý odér z požáru na Stařečce. A téma vody pak ve středu stylově doprovodil déšť. „Tak snad dnešní téma země nás ničím nepřekvapí,“ sdělila s úsměvem Novotná.

Právě na čtvrtý den tábora jsme se krátce vypravili, abychom nasáli celkovou atmosféru a dozvěděli se více o letošním ročníku. Kolem desáté hodiny dopolední se sedmnáct táborníků u svačiny posilňovalo, aby zvládlo další den našlapaného programu. Po dojedení posledního sousta rýžového chlebíku následovala první aktivita. Jelikož byl čtvrtek věnován živlu země, zahájilo jej modelování z hlíny. Poté si kluci a holky vyplnili dopoledne hrou na kradení vlajek a čtyři skupinky před cizími nájezdníky tematicky bránily vlastní zemi. Zámeckým parkem zněl neustálý smích, a to teprve vyvrcholení tábora mělo přijít. „Odpoledne se vlakem vydáme na Dalešickou přehradu, kde také přespíme. To je ale zatím překvapení, o kterém děti nevědí,“ předestřela Novotná. Živlu zemi a přespávačce u Dalešické přehrady ale předcházely tři neméně zajímavé a pestré dny.

Úvodní setkání bylo v pondělí věnováno živlům v expozicích muzea a poté se ze zámeckého interiéru přešlo na vzduch. Tajemství zemské atmosféry zde přiblížila schopnost létání. Jak lidská, tak zvířecí. První možnost prozkoumala dítka díky výrobě letadýlek, druhou pak pozorováním křídel pod mikroskopem. Úterní téma ohně nemohlo tábor nasměrovat nikam jinam než na stanici třebíčských hasičů. Práci požárníka pak přiblížil výcvik v zámeckém areálu. Ač středeční živel vodu přivítaly kapky deště, nakonec se počasí umoudřilo. Děti se tak mohly bavit výrobou a pouštěním lodiček nebo také poznáváním, kteří to vodní živočichové obývají rybník Kuchyňka. Odpoledne se posléze věnovaly batikování stylových triček s živelnou tematikou.
Kdyby se však hledal symbol celého týdne, bylo by jím bezesporu malé letadélko. Právě jejich pouštění bylo pro chlapce a děvčata hlavní aktivitou ve volných chvílích. Pro organizátory to však nebylo nikterak velkým překvapením. Letadla dle jejich slov zabaví vždycky. Ať už se jedná o tábor dětí či seniorů. „Nejvíce mě bavila výroba a házení letadel. Hlavně když se zasekla ve stromech. Ale líbilo se mi, i jak jsme modelovali z hlíny,“ pověděl nám táborník Michal, jenž hlíně vdechl podobu holky. „To mě taky bavilo. A já jsem třeba vymodeloval meteorit, který tady narazil do střechy,“ doplnil jej s velkým nadšením kamarád Vašek. Malý Vojta zase ocenil návštěvu hasičské zbrojnice a následný výcvik.

A kdo vůbec jsou oni malí táborníci? Letního setkání v muzeu se letos zúčastnilo sedmnáct dětí ve věku od devíti do jedenácti let. Z celkového počtu by se zhruba jedna třetina účastníků dala nazvat „táborovými stálicemi“. Ti příměšťák navštěvují rok co rok a na ně se například nabalují i jejich kamarádi, nově příchozí táborníci. „Jedná se převážně o děti navázané na jiné činnosti muzea, například během roku navštěvují naše workshopy,“ pověděla Novotná.

Právě ona má společně s Hanou Milostnou na svých bedrech organizaci táborového týdne. Tentokrát měly ale k ruce také pomocníky Tobiase a Michala. Ti ostatně v tomto mají jistou výhodu, že se sami v dřívějších letech muzejních příměšťáků účastnili. Nejlépe tak vědí, jak s účastníky pracovat. „Náročné vedení ani není, děti jsou tady velice klidné. Nejnáročnější za celý týden byl hasičský výcvik. Měli jsme zde v parku stanoviště a jedno z nich bylo běhání koleček, tak jsme to jako vedoucí pro porovnání taky absolvovali,“ sdělili mládenci své dojmy z premiéry v roli vedoucích. S ohledem na oblibu příměšťáku je ale možné, že podobně táborem odchovaných organizátorů bude postupně přibývat.
Foto HoN:
Petr Herbrych a fb
Muzeum Vysočiny Třebíč