Toulky po Třebíčsku – Jiratice

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 1 hodinou

Jiratice, vstupní brána na Bítov a členská obec Jemnického mikroregionu, se rozprostírají nad údolím řeky Želetavky v Jemnické kotlině. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 kilometrů jihozápadně od Třebíče a zhruba 6 kilometrů jihovýchodně od Jemnice. Na většině území obce leží zemědělsky využívaná půda.

Lesy rostou u nejvyššího bodu obce, kopce s názvem Horní kříž (506 m). Na severním okraji sídelní části vísky pramení Jiratický potok, který se potom u Police vlévá do Želetavky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci s názvem Jurzeticz (později Jiratice) pochází z roku 1361. Víska patřila původně k cirkevnímu majetku, který olomoucký biskup Jan Volek věnoval klášteru v Pustiměři. Tento dar osobně potvrdil český král a římský císař Karel IV., protože jeho sestra v tomto klášteru působila jako abatyše. Další historie Jiratic byla spojena s bítovským a kdousovským panstvím.

Od roku 1526 byl v obci farský dvůr, který fungoval po dobu více než 100 let. V průběhu 16. století předal Adam z Bačkovic majetek své dceři a ta jej v roce 1528 prodala Janovi z Tavíkovic. Znamenalo to, že Jiratice a Kdousov byly spojeny polickým panstvím. Na začátku 17. století se novou správkyní polického patrimonia stala Voršila Lorantka z Inky. Berchtoldové se vlády nad tamějšími statky ujali roku 1679. Z dějin 20. století lze zmínit následující události: r. 1933 proběhla elektrifikace vesnice a roku 1956 vzniklo zdejší JZD. Obec Jiratice získala hned několik ocenění v rámci soutěže s názvem Vesnice Vysočiny: v roce 2007 jí byl udělen diplom za rozvoj lidových tradic, 2008 ocenění za společenský život, 2010 cena naděje pro živý venkov a roku 2011 obdržela ocenění za spolupráci v oblasti obecní i zemědělské. Znak a symbol vesnička používá od 19. ledna 2007. V symbolech se odráží zemědělský charakter a historie obce. Obecní pamětihodností je kaple sv. Floriána z roku 1865 na návsi. Zemědělský charakter Jiratic se začal utvářet již v poměrně dávné minulosti. Rod Simandlů s farmařením začal v 19. století. Současnou podobu farma Simandl získala v průběhu roku 1992 a postupně se dále rozvíjela. Nyní farma obhospodařuje 36 ha půdy a pěstuje zejména obilí, jahody, brambory a ostatní kulturní plodiny. Každý rok se zde koná samosběr jahod, na který je potřeba se dopředu nahlásit, a česneku. Další akcí je například farmářský prodej ze dvora, který se letos konal v sobotu 8. srpna.

Dal se zakoupit česnek, brambory, okurky, cukety nebo kopr. V polovině října probíhá prodej dýní (hlavně odrůdy Halloween a Goliáš). Od roku 2020 bylo farmě krajskou veterinární správou uděleno povolení pro provoz na zpracování a prodej masa. Díky nárůstu poptávky v rámci agroturistiky, kdy především děti chtějí vidět živá zvířata a práci s nimi, se farma rozrostla i o nabídku ubytování. Zvídavý turista tu najde i mobilheim na louce. Tak jako ostatní obce na Třebíčsku i Jiratice v poslední době trápí sucho. Jiraticím se podařilo zrealizovat projekt Stavba tůní 2024, jehož cílem bylo vytvoření přírodě blízkých tůní a mokřadů. Ty naleznete severně od farmy. Jedná se o ukázku menšího lokálního opatření na podporu zachování biodiverzity a vodního režimu. V příštím díle Toulky po Třebíčsku zavítají do blízké obce Bačkovice.

Pavel Janega