Jednou z dalších členských obcí mikroregionu Chvojnice jsou Sudice, které jsou vzdáleny přibližně 8 kilometrů jihovýchodně od Náměště nad Oslavou a asi 30 kilometrů východně od třebíčského Karlova náměstí. Název vesnice je odvozen od osobního jména Sud. Podle údajů z loňského roku mají Sudice 343 obyvatel a jejich rozloha je 6,12 km2.

Většina obecní půdy je zemědělsky využívaná. Část vesnice leží na území přírodní rezervace s názvem Údolí Oslavy a Chvojnice. Řeka Chvojnice pramení asi 10 kilometrů od Sudic u Košíkova a tvoří jejich západní hranici. Vískou protéká Sudický potok, jenž na konci své pouti krajinou vtéká do výše jmenované říčky. Za západní hranicí vesnice v katastru sousedního Březníka se nad krajinu vypíná jeden z nejvyšších vrcholů blízkého okolí, Černá hora (452 m). Nedaleko odsud se nachází osada Olšinský Mlýn. Jižní hranice Sudic je utvářena Kozími hřbety (430 m, Ketkovice) a Ketkovickým mlýnem. Oblast, ve které Sudice leží, byla obydlena již v pravěku. Svědčí o tom nálezy kamenných mlatů.

Nejstarší oficiální písemná zmínka o obci Sudice se dochovala z roku 1101, kdy byla zmíněna v zakládací listině třebíčského benediktinského kláštera jako jedna z darovaných osad. Víska byla dále obchodována společně s Čučicemi, Ketkovicemi a Rapoticemi. Nedílnou součástí Rapotic byly Sudice až do roku 1882, a sdílely tak jejich společnou historii. Po roce 1304 se staly majetkem panství hradu Templštejn. O více než století a půl později byly spolu s věnem dcery krále Jiřího z Poděbrad, Barbory, přidruženy ke statkům Jindřicha z Lipé a staly se součástí ivančického patrimonia. Pak se i Ivančice staly součástí panství moravskokrumlovského, a to až do reforem v roce 1848. V témže roce byla v Sudicích otevřena obecná škola. Z dějinných milníků lze zmínit založení spolků Národní jednota (1920), Domovina (1924) či založení SDH (1928). Obecní symboly byly vísce přiděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. června 2001. V obecním znaku Sudic je v zeleno-červeně kosmo děleném štítě nahoře stříbrná vztyčená radlice ostřím nahoru, dole zlatá kamenná sekera bez násady.

Nyní mi prosím dovolte napravit chybu, kterou jsem učinil v článku o obci Lesná. Ta má totiž ve znaku v zeleném štítě se stříbrnou hlavou se třemi postavenými černými vlčími háky, oddělenou smrkovým řezem, vztyčené, doleva obrácené krojidlo a radlici, nahoře provázené vztyčenými lipovými listy, vše zlaté nad stříbrným vlnitým břevnem.

K pamětihodnostem Sudic patří malebná kaple sv. Medarda z r. 1925 na návsi. Při procházce od návsi směrem k Březníku spatříte velký kříž. Ten byl postaven na počest Jana Vyhnálka (1877–1898), který zemřel u vojska. Na tento krásný velký kříž mě upozornil zdejší občan a já mu tímto chci poděkovat za hezký tip. Jedná se skutečně o zajímavou lokalitu. V Sudicích lze najít i místo, které patří místnímu radioamatérovi. Ten si na svém pozemku postavil netradiční dřevěnou věž připomínající rozhlednu v kombinaci s anténními stožáry a vysílacím vybavením.

Sudice jsem navštívil letos během jednoho z horkých červnových dnů, kdy na teploměru bylo hodně přes třicet stupňů Celsia. Návštěva Sudic se mi však líbila. Jedná se o krásnou vísku se zajímavou historií. Díky své poloze jsou ideálním výchozím bodem pro objevování malebné přírody přírodního parku Údolí Oslavy a Chvojnice. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku zavítáme do obce Lesní Jakubov.

Pavel Janega