Včely a jejich včelaři Včelařskému spolku Pohoran je již 130 let

TŘEBÍČ (juh) – Minulý pátek a sobotu 16. a 17. října patřil Šmeralův statek medu a všemu, co s touto pradávnou zlatavou léčivou pochutinou souvisí. Po dva dny se v krásných prostorách Centra tradiční lidové kultury v Třebíči setkávali nejen včelaři, ale také všichni ti, kteří med milují a rádi pojídají – od předškoláků po kmety. Slavnostní zahájení u příležitosti 130 let od založení včelařského spolku Pohoran, které proběhlo v pátek ve 14:00 hodin, si samozřejmě nenechal ujít ani hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Ten spolkovou činnost podporuje obecně, ale tentokrát dorazil o to raději, že přijel takříkajíc mezi své. Ze vzácných hostů jmenujme alespoň předsedu ČSV Zdeňka Nekulu. Zahájení se ujala Pavlína Křivanová z pořádajícího spolku.

Slavnostní připomenutí významného medového výročí a přidruženou výstavu uspořádaly Základní organizace ČSV Třebíč společně s Muzeem Vysočiny Třebíč. Všichni přítomní a mnozí řečníci se jasně shodli, že vhodnější a stylovější prostory k pořádání podobné akce byste na Třebíčsku hledali jen velmi těžko.

Hluboké kořeny sahající až do Okříšek
Chov včel se v naší historii táhne do pradávných časů. Z kronik se můžeme s potěšením a úctou dočíst, že třebíčský klášter si mohl držet hajného, lesníka a včelaře již od roku 1197. Zmapovanou však máme především historii samotného spolku Pohoran, a to hned od jeho založení 2. srpna 1896.
Zajímavostí je, že kolébka našeho spolku nestála přímo v Třebíči, nýbrž v Okříškách. Tehdejší zakladatel a předseda L. Doležal byl totiž člověk velice vážný a důkladný. Cokoliv podnikal, pevně mu záleželo na tom, aby to mělo úspěch. Spolku dal do vínku jméno Včelařský spolek Pohoran pro jihozápadní Moravu, a protože měl mít krajinský přesah a konkurovat tehdejšímu brněnskému zemskému spolku, svolal první schůzi právě do lesnatého západního okresu, kde tehdy včelařilo nejvíce lidí z horských obcí jako Brtnice, Heraltice či Rokytnice. Do života pak byl spolek definitivně uveden valnou schůzí v třebíčském Besedním domě 8. listopadu 1896.

Včelařský dorost i bezpečí ve škole
Páteční dopoledne se neslo především v duchu tematického programu pro děti z mateřských a základních škol. Milými průvodci jim byli mimo jiné členové včelařského kroužku ze ZŠ kpt. Jaroše. Tento kroužek, jenž je určen žákům druhého stupně, vede učitel zeměpisu, dějepisu a dílen Martin Zach. Aktuálně ho navštěvuje zhruba osm členů, kteří se přímo na rozlehlém školním pozemku starají o tři včelstva.

V loňském roce tito mladí včelaři vytočili přibližně 50 kilogramů poctivého školního medu. Část si děti odnesly domů, zbytek posloužil jako milá pozornost pro zahraniční partnerské školy v rámci programu Erasmus nebo jako dárky. A jak je to s bezpečností? Přítomnost včel na školní zahradě nepůsobí sebemenší potíže a škola nezaznamenala žádné stížnosti rodičů. Úly sice stojí nedaleko oken prvního stupně, ale ta jsou chráněna sítěmi a k největší slídivosti včel dochází stejně až během letních prázdnin.

Včelařský guru a voňavé dílničky
Významným bodem víkendového setkání byly přednášky včelařského guru Kamila Kurtina z Račic, který v pátek i v sobotu hovořil o životě včel a včelích produktech. Tento profesionál, jehož farma funguje od roku 2000, má od roku 2009 uznaný vyšší šlechtitelský chov včely kraňské. Specializuje se na produkci kvalitních přírodních i ochucených medů, které drží certifikát Vysočina regionální produkt. Kurtin se navíc intenzivně věnuje osvětě a ve své obci provozuje i nonstop samoobslužný automat na med.

Kdo zrovna nesledoval přednášky či projekce zajímavostí ze života včel, mohl navštívit dílničky pro děti a rodiče, kde se zdobily perníčky a pracovalo se včelím voskem. Zde kralovala Jarmila Votavová z Jevišovic, která zájemce učila odlévat svíčky a figurky. K dispozici měla drobné silikonové formičky, jež rychle chladnou, takže si děti mohly své výtvory brzy odnést. Jak ale trpělivě vysvětlovala, včelí vosk taje při 62 stupních Celsia a samotné vyklápění se nesmí nikdy uspěchat.

Proč být organizován a na co si namazat med?
Během ochutnávek včelích produktů přišla řada i na prostou otázku: Na co si vlastně mažete med? Samozřejmě na chléb! O ten se postarala Zdena Palátová, která napekla nejen výborné koláčky a buchty, ale společně s milými děvčaty nabízela i výrobky z třebíčské pekárny Chléb z Třebíče, kde se peče v parní peci z roku 1933!

Jednatel Dušan Dusík se s námi zamyslel nad důležitostí organizovaného včelařství. Ačkoliv se dnes mění přístup a řada včelařů působí zcela samostatně, členství ve spolku má podle něj stále obrovský význam. Kromě přednášek a společného chovu včelích matek organizace pomáhá se zajištěním léčiv a poskytuje automatické pojištění proti nehodám či nemocem. Tou největší výzvou současnosti totiž zůstává neustálý boj s varroázou – parazitem kleštíkem včelím. Léčení, nejčastěji takzvanou fumigací, vyžaduje systematickou péči prakticky po celou sezonu.

Oslavy 130. výročí spolku Pohoran potvrdily, že včelařství v Třebíči má nejen obdivuhodnou minulost, ale díky nadšení zdejších chovatelů – od školáků po zkušené mistry – i velmi nadějnou budoucnost.

Foto HoN: Jan Uher