Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Bobr je nevítaným samozvaným rybníkářem

05.03.2020

TŘEBÍČSKO (ap) - Bobr evropský patřil ještě před pěti lety v České republice k opravdu silně ohroženým druhům a je chráněn i evropskou legislativou. Bobrů na Třebíčsku ale výrazně přibylo. Přesouvají se blíže k městům a zaplňují potoky, přehrady, rybníky i řeky. V našem regionu lze dnes spatřit důkazy přítomnosti bobra na řece Jihlavě kolem Třebíče, v Kožichovicích i ve Vladislavi, na řekách v okolí Náměště, na potoku Mocle u Hrotovic, na Rokytné u Příštpa a třeba i v prostoru náhonu Mohelenského mlýna. Také potok mezi Starčí a Borovinským rybníkem se bobrům zalíbil.


Území, na kterém chránění hlodavci žijí, se rozrůstá. „Mláďata jsou s rodinou přibližně do věku dvou let, a pak je rodina vyžene. Nový jedinec putuje krajinou, putuje po řekách a hledá si nové teritorium. Bobr je silně teritoriální, takže všude, kde najde obsazenou noru nebo obsazený břeh, musí pokračovat dál, a tak se šíří celou Vysočinou. Bobři u nás nemají přirozeného predátora, který by je lovil, proto se populace chráněných zvířat zvětšuje. Nejvíce jich žije právě v povodí Moravy. Až čtyři tisíce bobrů působí škody, především ohryzané kmeny, popadané stromy a piliny prozrazují jejich přítomnost a životní styl.

Bobr je také norník

Ne všude je proto tento třináctikilový živočich vítaným navrátilcem do naší přírody, někde už téměř systematicky ničí hráze rybníků hloubením nor. To je zřejmě pro lidská díla nejnebezpečnější projev bobřího životního stylu. Pod vodou vyhloubenou noru v hrázi rybníka však rybníkáři objeví obvykle až při výlovu. Pokud by došlo k protržení hráze, pak jde veškerá odpovědnost za případné škody na vrub majitele rybníka. S nadsázkou lze také říci, že pokud naše stromoví nezničí sucho, kůrovci, bekyně či vichřice, dorazí je bobr.

„Co neuschne, to může zlikvidovat bobr. Bez povolení ale nemůže žádný člověk bobrovi ani bořit hráze, které si udělá. Je otázkou, kdy přísná ochrana bobra skončí. Nejspíš bude chráněn do chvíle, než se protrhne nějaký rybník, někoho to vyplaví a způsobí to nějaké větší škody. Nebo to někoho ohrozí na životě, což se klidně může stát. Ale dokud se to nestane, tak se tím nikdo zabývat nebude,“ zauvažoval jeden z nejmenovaných majitelů rybníků na Třebíčsku, a dodal: „Loni opravovala hráz jednoho mého rybníka těžká technika tři dny. A bobr navrtal i hráz dalšího rybníka. Ale to se vždy objeví, až když se rybník vypustí.“

Na místě je tedy i úvaha, že stejně jako skončila přísná ochrana kormorána, skončí tak jednoho dne i ochrana bobra. V České republice již není kormorán od 1. dubna 2013 zvláště chráněným druhem. Přísně chráněné bobry lze však likvidovat jen na základě udělené výjimky. Škody, způsobené zvláště chráněnými druhy živočichů, mezi něž bobři také patří, kompenzuje kraj.

Co na to myslivci?

S bobrem se potýkají na různých místech okresu i myslivci. „Bobr je zvláště chráněný živočich, zatím neregistrujeme žádnou žádost od rybářů na jeho odchyt. A odchyt už je lov, v našich podmínkách se bobr zkrátka lovit nedá. Musela by být povolena výjimka. Na Náměšťsku se bobr vyskytuje hodně na řekách. Tam nepůsobí zatím tak velké škody jako když se objeví někde u rybníka, kde může narušit i hráze apod.,“ potvrdil předseda Okresního mysliveckého spolku ČMMJ v Třebíči Tomáš Sedláček. Bobr rád ničí hospodářské dřeviny, mezi nimi hlavně dub. Odborníci z Mendelovy univerzity zkoušejí novou metodu, vysadí třeba vrbu a topol. Právě ty mají bobři podle výzkumníků raději. Mohli by tak přestat poškozovat pro lesníky a rybníkáře důležité duby.

Bobr už je našinec

Bobr evropský už je na Vysočině celkem pravidelným druhem z povodí řeky Moravy se dostal už i do povodí Sázavy takže se dá říct, že celá Vysočina už je obsazená bobrem. „Zvláště na Třebíčsku a na Jihlavsku, tam už je jeho osídlení souvislé,“ sdělil už před čtyřmi lety na dotaz Horáckých novin Václav Hlaváč, vedoucí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě.

Bobr je zdatné zvíře a za týden dokáže urazit 80 kilometrů. Také proto dokument, nazvaný „Program péče o bobra,“ rozdělil území ČR do tří zón. „V jedné je bobr chráněný a necháváme ho tam, aby se vyřádil, tam proti němu nebude vůbec zasahováno. Většina území ČR je v prostřední zóně, to znamená, že se počítá s tím, že tady bobr bude, ale musí se nějakým způsobem v některých případech proti němu zasahovat. To je třeba i celá Vysočina, počítá se s tím, že tady musí být udělované výjimky k zásahu do biotopu bobra. To znamená, že je možné mu odstraňovat hráze, zasypat nory ve hrázích rybníků, apod.,“ potvrdil požadavek na udělování výjimek Ing. Hlaváč.

V zásadě platí, že odchyt a usmrcování bobrů mohou provádět pouze osoby oprávněné podle zákona o myslivosti. Odstraňování hrází a ničení sídel bobra evropského (nor, hradů či polohradů) mohou provádět vlastníci či správci pozemků, vodních děl a jiných staveb a jimi pověřené osoby jen v případě dodržení podmínek výjimky.

Foto HoN: Arnošt Pacola

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk