Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Kostel sv. Martina s městskou věží je jednou z nejvýraznějších dominant města.
(foto: Jan Uher)

Církevní památky na území města

14.09.2010

Kostel svatého MartinaTřebíč

Nedávno jsme si povídali s pastorační asistentkou Milenou Hilbertovou, která má na starosti správu církevních budov třebíčského děkanství. Dozvěděli jsme se, v čem spočívá její práce a v čem spožívá péče o církevní budovy, které jsou zároveň památkově chráněny.

Na starosti jich má v celém děkanství dobrých padesát. Protože se jedná o práci velmi zajímavou, dohodli jsme se, že se na některé podíváme podrobněji a třeba se dozvíme i věci, které zůstávají veřejností neprávem opomíjeny.

Benediktini v pozadí

V našem povídání jsme již nakousli něco o kostelu sv. Martina na Martinském náměstí v Třebíči. Jeho historie sahá dál, než by možná leckdo čekal. S řádem benediktinů si mnoho lidí spojuje pouze baziliku sv. Prokopa, zdvihající se na skalnaté ostrožně na druhém břehu řeky. I výstavba kostela sv. Martina však spadá právě do doby, kdy tu byli benediktini a presbytář stavěla stejná stavební huť jako baziliku. Spolehlivě však určit datum jeho založení zatím nelze.

Podle Gregora Wolného (1739 - 1871) to bylo již v roce 1115. Gregor Wolný byl sám benediktin, a tak o tom třeba mohl něco vědět nebo to svým bratřím jen přál? Podle jiných, například PhDr. Františka Dvorského (1848 - 1917), spadá založení až do druhé poloviny 13. století.


CARMEN
První byl ze dřeva

Původní chrám, pokud tu podle Wolného stál, byl s největší pravděpodobností dřevěný. Jeho půdorys však není znám. Z městského kostela, stavěného v polovině 13. století, se zachoval gotický presbytář a stěny lodi, které byly při barokizaci kostela počátkem 18. století upraveny. Zřejmě dřevěný gotický strop byl v té době nahrazen cihelnou valenou klenbou.

Městská věž, kterou se nyní vstupuje do kostela, byla postavena po roce 1440, kdy král Ladislav potvrdil městu privilegium obehnat město hradbami.

K silnému poškození kostela došlo za obléhání Třebíče Matyášem Korvínem roku 1468, opraven byl až roku 1483 Vilémem z Pernštejna. Z té doby se zachovaly takzvané pernštejnské dveře do sakristie.

V době rekatolizace povolal nový majitel panství Adam z Valdštejna opět katolického kněze. Byl jím farář Bureš, který dal roku 1641 opravit varhany, 1643 zřídil boční oltář sv. Václava a 1644 boční oltář Zvěstování Panny Marie. V tomto roce dal rovněž stavět faru a hloubit kryptu pod kostelem.

Největší stavební úprava chrámu proběhla počátkem 18. století, kdy byl celkově zvětšen a propojen s městskou věží.

Budiž světlo!

Jedna z posledních významných oprav byla provedena v roce 1905. Byla při ní zvětšena okna a dřevěné rámy byly nahrazeny rámy kovovými pro barevná skla. Původní kamenné zárubně postranních dveří byly vytrhány a nahrazeny novými z mrákotínské žuly. Nad sakristií byla stržena vazba a vznikla terasa s balustrádou. Uvnitř chrámu bylo instalováno elektrické vedení zasekáním do zdi. V presbytáři byly umístěny kopie původních chórových lavic. Zřejmě poškozené původní fresky byly přemalovány výtvory gymnasijního profesora Josefa Kozlanského, který se inspiroval italským malířem z období gotiky Giottem di Bondonem.

Následovala ještě celá řada oprav a úprav, které však nijak zásadní nebyly. Až v roce 1991 bylo do podlahy umístěno podlahové topení, což přispělo k tepelné pohodě v zimních měsících. Celková obnova pak pokračovala v letech 1995 - 2005 obnovou fasády včetně odvlhčení, výmalbou kostela včetně již v předchozím článku zmíněných restaurátorských prací na freskových nástěnných obrazech, restaurováním všech malovaných nebo z barevných skel do olova zalitých okenních výplní a nyní bylo požádáno o dotace na restaurování dřevěného, červotočem poničeného mobiliáře.

Alespoň přes mříž

Kostel sv. Martina nemá bohužel pravidelné otevírací hodiny, kdy by jej mohli turisté navštěvovat, jako běžné památky. Církev nemá dost prostředků na to, aby platila pravidelnou průvodcovskou službu. Je tedy odkázána na službu adorační, která však paradoxně právě v době letních prázdnin vázne. Do kostela je tedy možné v podstatě kdykoli nahlédnout přes mříž umístěnou za hlavními dveřmi.

Větší výpravy si však mohou prohlídku kostela objednat telefonicky nebo mailem. V tom případě je jim poskytnuta prohlídka i s výkladem.

Kostel sv. Martina je kostel, který se během svého nesmírně dlouhého života dočkal zcela jistě největšího počtu zásadních přestaveb a proměn a s městskou věží patří k nejvýraznějším dominantám města. Zaslouží si tedy i naši pozornost zvídavých turistů.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk