Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Monitorovací systém je zcela nezávislý na dronu. Má samostatné napájení, GPS navigaci pro přesné zaměření lokality, laserový výškoměr, RF spojení s pozemní stanicí, paměťovou kartu pro zápis dat i vlastní zpracování dat v reálném čase.
(foto: ap)

Dron, co shůry vyčmuchá i radionuklid na zemi

14.02.2018

Třebíč (ap) - Létající bezpilotní vrtulníček nemusí dnes jenom fotografovat památky, srocení lidu, prezidenta nebo dopravovat pizzu přes ulici, může najít třeba i ztracený zdroj životu nebezpečného radioaktivního záření.


V dnešní atomové době je kolem nás radioaktivních látek všude plno. A to ani nemusí vypuknout atomová válka. Všelijaké zářiče, obsahující nebezpečné radionuklidy, se používají v lékařství, v průmyslu a takový přístroj může ztratit třeba i geolog při své práci v terénu. Na jeho hledání se ukazuje být velmi vhodný bezpilotní mnohorotorový vrtulníček, který nese speciální monitorovací systém pro letecké měření radiace. Z výšky deseti až patnácti metrů dokáže „proslídit“ krajinu pod sebou a najít zdroj i velmi slabé radiace. Něco takového ovšem není ještě zdaleka běžné ani v technicky vyspělých státech. Takový systém zatím dokázaly vyvinout jen dvě firmy na světě, jednou z nich je třebíčská NUVIA.

Pět let práce

Třebíčští vývojáři dokázali během uplynulých pěti let vytvořit technologii, která dokáže pomocí speciálních algorytmů spočítat radiaci na povrchu země. Systém za letu dokonce identifikuje jednotlivé typy radionuklidů. Naměřená data se navíc operátorovi zobrazují on-line na monitoru počítače. Díky použití přesného systému GPS se data po ukončení monitoringu jednoduše přenesou, například do Google map, což je všechno důležité pro rychlé rozhodování zásahového týmu, jak dále postupovat.

Létací stroj dodali vojáci

Jako nosiče svého zařízení si Třebíčané z NUVIA zvolili osvědčený vojenský dron zvaný BRUS, v jehož zkratce se skrývají slova bezpilotní, rotorový, univerzální, systém. Tento dron se šesti vrtulemi unese až osm kilogramů různých přístrojů, ve vzduchu se udrží se zátěží 40 minut a doletí do vzdálenosti pěti kilometrů. Jako každý opravdový dron umí létat i v autonomním režimu. Letí zkrátka tam, kam ho vyšlou a pak se zase poslušně vrátí na místo svého vzletu. Ve spojení s unikátní technologií NUVIA nese celé toto létající zařízení označení DRONES-G. Může být využito při sanaci lokalit po těžbě uranové rudy nebo v teritoriích, kde v minulosti operovaly vojenské jednotky. Použitelné je i v místech, kde se nacházejí různé typy dřívějších odpadů, které mohou obsahovat kontaminované předměty či jejich části.

Levný provoz

Velkým přínosem mohou být monitorovací drony třeba i při kontrole nelegálního transportu radioaktivního nebo jaderného materiálu. Ve všech těchto případech, kdy může být ohrožen lidský život, jsou bezpilotní prostředky pro radiační monitoring výborným pomocníkem. Navíc, při událostech menšího rozsahu vyjde nasazení dronu asi desetkrát levněji, než vzlet speciálně vybaveného vojenského vrtulníku s proškolenou osádkou. Výhodou „dospělých“ vrtulníků je sice zmapování rozsáhlých území, jejich provoz je však proti dronu drahý. A láce, jak víme, hraje v dnešní době v každém směru velkou roli. Foto HoN: Arnošt Pacola

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk