Genrálku máme za sebou, na jaře se maturuje naostro

Třebíčsko - Rozruch kolem generální zkoušky státních maturit pomalu utichá. Vlna zájmu médií opadla, ve školách se přemýšlí, co vlastně ta generálka přinesla. Kantoři a čtvrťáci si udělali jakousi představu o tom, jak to bude vypadat v praxi na jaře, až se pojede naostro.

Vysočina podle sdělení ředitele Cermatu Pavla Zeleného dopadla nejlépe. Naši středoškoláci převyšují průměr o 51 %. Je tomu tak prý proto, že se zde jako v jediném kraji zapojily do maturit nanečisto všechny střední školy. To samozřejmě potěšilo krajskou radní pro školství Marii Kružíkovou. Potěšen byl i ministr školství. Zaskočen se celkovými výsledky cítí premiér, prezident dokonce žádá odklad, stejně tak senátní školský výbor. Bla, bla, bla...

Čtvrťákům vesměs vadí, že až do spuštění generálky vpodstatě nevěděli, co je přesně čeká. Konkrétní výsledky jednotlivých škol, tříd a žáků jsou známy. Kdo je však opravdu zná? Ministr, Cermat, vedení škol, sami studenti... Do zveřejnění konkrétních údajů se nikomu nechce. Zvláště rodičům deváťáků, kteří právě přemýšlejí, na kterou školu se přihlásit, by detailní informace opravdu velmi usnadnily rozhodování.

Oslovili jsme proto prostřednictvím e-mailu ředitelky a ředitele jedenácti středních škol působících na našem okrese a čtyř škol ze Žďárska (Velké Meziříčí) a třemi jednoduchými otázkami jsme se pokusili dozvědět se, jak generálku a maturitní zkoušku podle nových not vidí oni.

Naše otázky zněly takto:

1. Co (jaká zjištění a zkušenosti) vaší škole generálka přinesla?

2. S jakým výsledkem vaši žáci tuto generálku absolvovali?

3. Jaký je váš postoj k ostrému startu státních maturit ve světle zkušeností z generálky?

Mgr. Alois Novák, ředitel SŠ stavební Třebíč

Ad 1) Skutečnost, že maturitní generálka proběhla je dobře. Vedení školy i žáci si udělali představu o tom, co je čeká. Je pochopitelné, že v průběhu generálky se narazilo i na nedostatky. Jedním z cílů bylo je odhalit a odstranit. Méně pochopitelné jsou například nečekané změny na poslední chvíli v průběhu maturitní generálky např. počty hodnotitelů, jak nakládat se zkušebními materiály, nevyjasněné toky peněz pro hodnotitele písemných prací a pod. Diskutabilní je i kvalita některých testových otázek.

Některé dopady spojené s přípravou a průběhem maturitní generálky jsou pro školy velmi nepříjemné. Mám na mysli zejména zbytečnou administrativní zátěž kladenou na pracovníky škol, např. několikeré zadávání žáků do systému. Jiné poznatky jsou spíše úsměvné, zejména přemíra podpisů, složitost předávání zkušební dokumentace s opakovaným pečetěním bedny se zkušební dokumentací.

Ad 2) Jsme technická škola, předpokládáme, že většina žáků by měla v závěru svého studia volit zkoušku z matematiky. Jak všichni víme, v maturitní generálce z matematiky celkově neuspělo 48 % žáků. Na naší škole ve třech čtyřletých oborech konalo zkoušku z MAT 56 žáků, 51 z nich bylo úspěšných a 5 neúspěšných, tj. necelých 9 %. Průměrný percentil je necelých 74 tzn., že 74 % žáků zapojených do maturitní generálky mělo horší výsledky než žáci naší školy. S výsledky z MAT tedy můžeme být spokojeni. Celostátní výsledky z CJL udávají 22 % neúspěšných žáků. Z našich 63 žáků čtyřletých studijních oborů neuspělo v CJL celkem 7 žáků, tj. přibližně 11 %. Průměrný percentil je 63 tj. 63 % žáků mělo horší výsledky než naši žáci. Z ANJ maturovalo celkem 10 žáků z toho 2 neúspěšně, tj. 20 %. Zajímavý je dosažený percentil 63. Uvědomíme-li si, že dosud nebylo probráno veškeré učivo a že žáci neprošli závěrečnou přípravou, není nutné se ostré maturitní zkoušky obávat, jen je třeba přípravu kvalitně dokončit.

S výsledky čtyřletých studijních oborů jsme tedy spokojeni. O tom, že mohou během státní maturity nastat problémy u nástavbového studia, se všeobecně ví. Z třinácti našich žáků nástavbového studia uspělo 6 žáků a 7 žáků v některé části neuspělo. Otázkou zůstává, zda je vhodné vůbec připustit možnost srovnávání žáků např. výběrových osmiletých gymnázií s žáky nástavbového studia úlohami na stejné úrovni.

Ad 3) Opakované odklady státní maturity a změny v obsahu vůbec nepřispěly k systematické přípravě pedagogů, škol ani žáků. Na výsledcích maturitní generálky se tak podepsaly i politické tahanice. Na středních školách jsou výjimeční žáci, kteří se dokáží přizpůsobit stále se měnícím požadavkům, ale rozhodně jich není většina. Té většině musíme dát včas jasné požadavky, jasná pravidla a nemůžeme je měnit několikrát za studium.

Z našeho pohledu je třeba zejména pokračovat v kvalitní přípravě maturantů.V závěru studia chceme využít poznatků z maturitní generálky a zařadit krátkodobou modelovou přípravu navozující atmosféru a průběh společné části maturitní zkoušky. Chceme, aby žáci přistoupili ke zkouškám klidně a soustředěně bez obav z nečekaných překvapení. Věřím, že tím se nám podaří minimalizovat neúspěšnost žáků ve společné části, zejména neúspěšnost žáků nástavbového studia.

Myslím si, že ostrá maturita proběhne bez velkých organizačních problémů. Bohužel již první informace týkající se organizace ostrého startu potvrzují, že např. při zadávání maturantů do systému nebude plně využito možností za účelem státní maturity dodaných elektronických systémů a potvrzuje se, že administrativní zátěž škol nikdo neřeší a zdá se, že ani nikoho nezajímá.

Mgr. Libuše Kolářová, ředitelka Hotelové školy Třebíč

Ad 1) Generálka potvrdila kvalitní přípravu naší školy na maturitní zkoušky a zodpovědný přístup studentů i vyučujících. Na státní maturitu se připravujeme dlouhodobě a generálka naplnila naše očekávání. Měla prověřit logistiku a organizaci zkoušek, což splnila a také provedla sebereflexi budoucích maturantů.

Ad 2) Výsledky úspěšnosti u maturitní generálky byly zejména u čtyřletých studijních oborů výborné (Hotelnictví, Cestovní ruch). U nástavbového studia je úspěšnost průměrná, což se dalo předpokládat. Zbývá však ještě dosti času na intenzívní studium a zlepšení finálních výsledků.

Ad 3) Start státních maturit podporuji, neboť přispěje již na základní škole k zodpovědnější volbě střední školy a přípravy na ni. Dále vzroste svědomitý přístup studentů ke střednímu vzdělávání a zodpovědnosti za své vlastní výsledky. V konečném důsledku se zhodnotí i úroveň střední školy a kvalita poskytovaného vzdělání.

Ing. Renata Hrušková, ředitelka Soukromé SOŠ a SOU, s. r. o., Třebíč

Ad 1) Určitě jsme si prakticky vyzkoušeli téměř celou logistiku, což v té záplavě pokynů, postupů a pravidel bylo téměř nepředstavitelné. Mile mne překvapilo, že neselhal celý ICT systém.

Ad 2) Vzhledem k tomu, že cílem bylo vyzkoušet celou logistiku státních maturit a studenti mají před sebou ještě více jak půl roku studia, nelze z dosažených výsledků vyvozovat ukvapené závěry.

Ad 3) Na základě zkušeností z maturitní generálky víme, že organizačně i technicky se to zvládnout podaří, ale je to pro nás jako pro školu velký nárůst administrativy a celý průběh maturit je velmi zdlouhavý i organizačně náročný.

RNDr. Pavel Svoboda, ředitel OA a JŠ Třebíč

Ad 1) Pokud měla generálka, jak bylo avizované, testovat především logistiku, cíl byl splněn. Vše proběhlo bez problémů. Je potěšitelné, že i žáci přistoupili ke zkoušce zodpovědně.

Ad 2) Protože se jednalo o zkoušku, nelze z výsledků dělat závěry. Přesto celkové výsledky žáků naší školy jsou výrazně lepší než celostátní průměr. Žáci využili možnosti a na naše doporučení se přihlásili ke zkouškám nejen z cizího jazyku, ale i z matematiky, aby se po této zkušenosti mohli lépe rozhodnout při přihlašování k maturitě.

Ad 3) Podle mého názoru měla být nová verze maturity spuštěna už mnohem dřív. Pokud mají maturanti srovnatelné vysvědčení, měli by vykonávat i srovnatelnou zkoušku, tedy centrálně zadávanou. Projevy nespokojenosti jsou uměle vytvořené a tendenční. Řekněte studentům, ať jdou místo školy demonstrovat, a oni půjdou, a rádi.

Problém je v koncepci. Je nutná nejen nová maturita, ale i srovnávání úrovně vědomostí žáků ZŠ v 5. a 9. ročníku. Výsledky by se měly stát podkladem pro přijímání na SŠ, stejně jako výsledky u maturit by měly zohledňovat vysoké školy.

Pokud budou rodiče hledat vhodnou školu pro vzdělávání svých dětí, budou se rozhodovat podle úspěšnosti škol. Může se pak nová maturita stát regulátorem optimalizace školní sítě. V tomto já vidím její největší přínos.

Ing. Jaroslav Doležal, ředitel SŠŘS Moravské Budějovice

Ad 1) Nepřiměřeně složitá organizace, pro vlastní zkoušku bylo nutné z výuky uvolnit velký počet pedagogických pracovníků ? v našem případě celkem 9 pedagogických pracovníků za které se muselo zajistit suplování. Administrativně zbytečné náročné a složité. Je třeba maturitu polidštit v přístupu ke studentům a zadavatelům (opakované kontroly totožnosti i v případě, že zadavatel žáka zná. Žáci ani zadavatelé nemohou během zkoušky opustit učebnu.) Zbytečné komplikovaná a složitá logistika zkušebních materiálů do škol.

Ad 2) Výsledky maturitní zkoušky naší školy ještě neznáme (pan ředitel odpověděl okamžitě, jakmile mu naše dotazy došly ? pozn. red.)

Ad 3) Souhlasíme s ostrým startem státní maturitní zkoušky v roce 2011, do té doby je možné spoustu organizačních věcí ještě upravit, zjednodušit a hlavně zlevnit.

Pro školy našeho typu, kde máme maturitní i učební obory, bude velmi problematické personálně zajistit souběh maturitních a závěrečných učňovských zkoušek ,neboť v měsíci červnu se budou termínově krýt.

Ing.Marie Tománková, ředitelka HŠ a OA Velké Meziříčí

Ad 1) Vyzkoušeli jsme si fungování legislativního procesu zajištění generální zkoušky ? bez jakýkoliv problémů.

Ad 2) Výsledky budou k dispozici 3. 11. 2010 (paní ředitelka odpověděla okamžitě, jakmile jí naše dotazy došly ? pozn. red.).

Ad 3) Očekáváme pozitivní dopad ostré státní maturitní zkoušky. Jednotné výstupy vytvoří srovnání úrovně jednotlivých škol, což je nezbytně nutné pro výběr školy ze strany nově přijímaných uchazečů. Státní maturitu jsem vždy obhajovala a je dobře, že se k ní přistoupilo.

Ing. Jaroslav Donutil, ředitel SŠŘ Třebíč

Ad 1) Nic, mimo značného nárůstu byrokracie.

Ad 2) Očekávali jsme poněkud lepší výsledky

Ad 3) Jsem si jist, že nemocného rakovinou léčíme paralenem.

Ing. Stanislav Šťáva, ředitel Gymnázia a SOŠ Moravské Budějovice

Ad 1) Potvrdil se předpoklad, že gymnazisté nebudou mít se splněním základní úrovně žádné problémy. V tomto případě je pro ně zkouška zbytečná. Řada postupů v rámci organizace MAG10 se ukázala jako přehnaná (přesný čas dovozu materiálů, zabezpečení jejich uložení, protokolární předávání prací k opravě, stálé opakování postupu zadavatele žákům v jednotlivých předmětech...). Všechny připomínky jsme odeslali do Cermat.

Ad 2) Všichni gymnazisté byli úspěšní, žáci SOŠ byli o něco horší. Výsledkům bych však nepřikládal žádný význam. Žáci se na práci s největší pravděpodobností nepřipravovali, některé pasáže nebyly probrané a navíc do toho asi nešli s maximálním úsilím

Ad 3) Stát by měl mít nástroj k ověření rozsahu znalostí (obdobně na ZŠ, případně VŠ). Se zkouškou tedy souhlasím. Měla by však být motivující pro všechny typy škol (např. podmínkou pro studium VŠ je složení vyšší úrovně bez ohledu, zda ji VŠ zohlední v přijímacím řízení). Stávající podoba se mi zdá nešťastná. Každopádně by se měly vyřadit ústní zkoušky před maturitní komisí. Nemohou být nikdy objektivní.

Takhle tedy vidí maturitní generálku ředitelé středních škol, kteří si našli čas odpovědět na naše dotazy. Za jejich ochotu jim děkujeme.