Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Hospoda U Vaignerů otevře už za necelý týden

12.06.2014

TŘEBÍČ - Vyhlášená třebíčská hospoda U Vaignerů znovu otevře už 19. června v 15 hodin. Hospodu má v pronájmu jihlavský pivovar Ježek, což je jen záruka kvalitního moku. Na to, co pro pivovar znamená pronájem jedné z nejstarších hospod v Třebíči, jsme se zeptali výrobního ředitele pivovaru Ježek Jaromíra Kaliny.


„Historie hospody U Vaignerů jsme si vědomi a jsme velice potěšeni, že nyní bude fungovat spojení jihlavského piva a lidí, kteří chodí do své oblíbené hospůdky a tam očekávají přívětivé prostředí, komfort a tradici. Pro nás je to úžasná věc, že tahle krásná hospoda s tradicí bude mít pokračování. Provozovatelé, kteří tam budou, jsou zárukou, že ta hospůdka si zachová svoji přívětivost a svůj ráz. Jsem rád, že tradice pokračuje.“

Každá hospoda není samozřejmě jen o pivu, ať sebelepším, ale také o lidech tzv. štamgastech. Hospoda U Vaignerů jich měla a má nepřeberné množství. Jedním z nich je i manažer skupiny Bagr Karel Ošmera, který, jak zlí jazykové tvrdí, hospodě U Vaignerů zaprodal svoji duši. Toho jsme se zeptali: Co se vám vybaví, když se řekne restaurace U Vaignerů?

„Třeba to, že za doby jejího zřizovatele, což byly Restaurace a jídelny, se hospoda jmenovala „Na poště“, a když mě tam poprvé starší kamarádi poslali koupit poštovní známku, tak jsem se moc divil, proč je na této poště i výčepní pult (což by koneckonců nemuselo být špatné ani dnes). Až jsem se stal středoškolákem, a navštěvovali jsme tuto studentskou hospodu pravidelně, tak se třeba na prvního máje, když probíhal průvod, nesmělo prodávat pivo, ani žádný jiný alkohol, a jaká to pak byla změna, když byla polistopadová změna režimu a hospoda byla nově otevřena právě 1. května 1991 a pivo normálně teklo. Za minulého režimu jsem tam i brigádničil spolu se svými kamarády vždy v době, kdy byla povinná celozávodní dovolená, kterou musel stávající číšník obvykle v celém třítýdenním rozsahu povinně absolvovat, ale protože se mu pokračující tržba započítávala do odměn, tak si ve vlastním zájmu za sebe sháněl krátkodobou náhradu, většinou z řad studentů. Hlavně si vybavuji, jak dotyčnému vždy při předávání hospody tuhly rysy, co vše jsme tam inovativního za tak krátkou dobu vynalezli. Trvalo mu pak obvykle dlouho, než vše zase vrátil do původního stavu. Ale všeobecně nám na RAJi fandili. Měl nás na starosti pan Špak, na kterého nenechám dopustit (otec dnešní ministryně Věry Jourové), ten tam tehdy chodil na pivo s celým svým souborem „Třebíčan“ a vždy říkal: „Kluci, já vás nejdu kontrolovat, já vám jdu jen představit všechny tanečníky“. Podotýkám, že toto představování bylo jednou až dvakrát denně. A po nějaké době jsme tam měli jako Bagr v nynějším salonku zkušebnu, na dobré slovo dlouholetého číšníka Stanislava Tržila, který k té hospodě také tak nějak patřil. Paradoxně jsme tam dělali snad poslední přehrávky ze všech kapel celé republiky. Ono už bylo totiž toto trapné přezkušování před členy komise nějaký pátek zrušené a k nám se to nějak nedostalo. Byli jsme tak zblblí a tak už moc chtěli po tříletém zákazu hrát, že jsme si tam tu komisi na vlastní náklady pozvali a zahráli jim. Samozřejmě s velkým úspěchem .

Ta hospoda má prostě atmosféru, jen ti dva koně na velkém obraze, bez kterého si to tam nikdo nedovede představit, mají pořád dohromady sedm nohou.“

Ptali jsme se i dalších osobností Třebíče na jejich vztah k této hospodě, ale o tom zase příště. Můžete se například těšit na vzpomínku herce Oldřicha Navrátila.

Autor: Petr Chňoupek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk