Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Josef Šíma: Dáma v lóži, 1935, olej, plátno, Národní galerie Praha. Šímův cyklus třiceti portrétů přátel je svou pronikavou psychologickou hloubkou zcela ojedinělým v kontextu avantgardního umění.
(foto: ap)

Josef Šíma inspiruje dodnes

01.11.2018

Brno (ap) - Malíř Josef Šíma (1891 - 1971) patří k největším postavám, které určovaly podobu našeho umění 20. století a zaujímá v něm výlučné postavení. I když se ve třiceti letech usadil natrvalo ve Francii, nikdy neztratil kontakt s českým prostředím. Pro vyznavače krajinomalby může být zajímavé a překvapivé, jak Šíma dokázal ve svém díle zhodnotit svoji fascinaci českou a moravskou krajinou. Právě probíhající výstava v Místodržitelském paláci v Brně připomíná Šímovu uměleckou dráhu od počátků v Brně, až po období malířova působení mezi umělci pařížské avantgardy v umělecké skupině Le Grand Jeu (Vysoká hra).


Pro ty, kteří poměřují životní či umělecký úspěch především penězi, je jistě zajímavé sdělení, že obraz Josefa Šímy s názvem ML, z roku 1927 (tedy z období Vysoké hry) byl před několika týdny na aukci v Praze vydražen za rekordních 36,18 miliónu korun. Stal se tak v historii pátým nejdražším dílem, prodaným na aukci v České republice.

Nejen v Praze, také v Třebíči je jisté povědomí o umění Josefa Šímy. Před časem například třebíčští aktivisté navrhli umístit na zeď kolem Katolického gymnázia v Třebíči přezvětšené reprodukce Šímových obrazů. To, že navrhovatel vytvoření této neobvyklé venkovní galerie sáhl zrovna po Šímových plátnech, je opravdu potěšitelné. Nejlepší Šímovy obrazy jsou vyjádřením kontemplace a duchovní hloubky, díky nimž mělo Šímovo dílo na české umění hluboký vliv. Jeho obrazy vystihují prostoupení a prolínání smyslových prožitků a zároveň jsou odrazem spodních vrstev lidské psychiky.

Šíma žil natrvalo od roku 1921 ve Francii, kde se klíčovým rokem pro jeho život a tvorbu stal rok 1927. Spřátelil se totiž s několika o generaci mladšími francouzskými básníky, s nimiž ještě týž podzim, kolem 27. října, založil skupinu Le Grand Jeu – Vysoká hra. Simplisti, jak si studenti původně říkali, vytvořili už na remešském lyceu uzavřenou skupinku, bojující proti životním a tvůrčím konvencím, předsudkům a ustáleným formám myšlení příliš racionalistické evropské civilizace. Od dadaismu převzala Le Grand Jeu nedůvěru k současnému světu a snahu prozkoumat rozlohu ducha. A tvrdila také: „Tisíciletá zkušenost poučila člověka, že problém života nemá racionálního řešení.“

Setkání mladých francouzských básníků se Šímou bylo osudové. „Od prvních slov jsou zasaženi bleskem přátelství,“ psal o nich v Paříži působící český spisovatel Richard Weiner a dodával, že básníci nadšeně šveholí o „zázraku Šímovi“ (le miracle Šíma). Skupina vydávala časopis a organizovala výstavy. Šíma byl jediným malířem skupiny. Její vůdčí osobnost, básník Roger Gilbert–LeComte, stavěl Šímu na roveň Picassa, Miróa a Massona a do protikladu s de Chirikem, Ernstem a Dalím. V těch letech se ve vzácné duševní shodě rodily první Šímovy imaginární obrazy. „… jsou to díla zprvu nečistá, polepená napodobeninami mrtvol vjemových vzpomínek, později očištěná od světa a popisující stupnici vidin až po absolutní světlo,“ charakterizoval Šímovu malbu Roger Gilbert–LeComte. Skupina se rozpadla v roce 1932, avšak její originální poetika natrvalo poznamenala Šímovu malířskou orientaci.

Aktuální Šímova brněnská výstava v Moravské galerii na Moravském náměstí 1a potrvá do 24. února příštího roku. O jejím významu svědčí i tři vydané knižní publikace. Moravská galerie připravuje i komiks o Josefu Šímovi pro děti od 12 let s ilustracemi Jiřího Franty. Publikace by měla vyjít na přelomu roku 2018 a 2019. Bude ji možné číst jako návod na rande v galerii a jako průvodce dějinami 20. století.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk