Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného
Lubomír Kressa st.: Zrození života, olej 1977.
(foto: ap)

Kressu zaujala gáza i polodrahokamy

07.08.2017

Třebíč (ap) - Výtvarník Lubomír Kressa starší (1941-1981) se ve své tvorbě inspiroval lékařskou gázou i polodrahokamy. To byly některé ze zajímavých informací, které se zájemci o dílo tohoto třebíčského umělce dozvěděli ve čtvrtek 3. srpna při setkání na Kressově výstavě v galerii Tympanon, kde až do 10, září probíhá výstava, která je výběrem z autorova díla představeným k jeho nedožitým pětasedmdesátinám.


Střední školu v Turnově zaměřenou na umělecké kovářství a zámečnictví začal Třebíčan Kressa studovat až ve svých jednadvaceti letech. Tam se počíná jeho umělecká dráha. „Když tam dostal umístění do školy a samozřejmě s internátním bydlením, tak jeho tehdejší manželka Marie, vystudovaná zdravotní sestra, si našla zaměstnání v turnovské nemocnici a byli tam v Turnově celá čtyři léta Lubošova studia společně. V turnovské nemocnici se počíná Kressovo umělecké dílo. On tehdy měl určitou inspiraci viděnou v českém imaginativním umění, že lze pracovat metodou monotypu, tedy přetisku s výsledným pouze jedním tiskem s částmi lékařské gázy. Luboš tomu říkal – to jsou moje fáčky. Luboš skutečně pociťoval, a já to vím přesvědčivě, až do konce svého života, že jsou to tkáně lidských orgánů a že jsou to imaginární lidské bytosti. Že jsou to spletité, jako by síťové postavy,“ objasnil posluchačům historik umění Jan Dočekal.

Později, když Kressa hledal podněty pro další rozvoj této části své tvorby, tak se dostal do prostředí nedaleko Turnova, kde se dodnes vyskytují kozákovské drahokamy. „Dnes je to soukromý majetek a tam je obdivoval, protože ho uchvátily svým tvarem i svou barevností a svou vnitřní strukturou. A začal kozákovské polodrahokamy malovat do svých obrazů v pozměněných podobách, ale s tou barevností, která ho nejvíce zaujala. V roce 1966, kdy se vrátil do Třebíče, měl první autorskou výstavu v Brně. O 13 let později, v roce 1979, měl v Brně další výstavu,“ připomenul Dočekal.

V polovině 70. let minulého století se Kressa vrátil ke své původní inspiraci monotypy z gázy. Tentokrát se však soustředil na kresbu a začal na větší formáty kreslit černou tuší na bílý podklad organické struktury opět evokující hlavy nebo celé lidské postavy. Výtvarná kritika ještě více oceňuje bělobou kreslené struktury na černém papíru, tu a tam doplněné barevným akcentem.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk