Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Na břehu rybníku Hlad je dům plný myší, které slouží vědě

09.11.2015

STUDENEC - „Když jsme v devět hodin viděli plný sál, mysleli jsme si, že všichni přijeli ráno a v půl jedenácté už k nám nikdo nepřijde,“ říkal v sobotu při zahájení druhé série přednášek a názorných ukázek šéf studeneckého pracoviště Akademie věd ČR Josef Bryja. A já jsem si zase říkala, že Den otevřených dveří ústavu biologie obratlovců bude koncentrovaná nuda. Oba jsme se příjemně mýlili.


Den otevřených dveří je už tak populární, že se zájemci o exkurzi hrnuli celé dopoledne. A akademici jim na oplátku pootevřeli dveře své vědecké kuchyně, aniž by je zahltili nesrozumitelnými výrazy, nepochopitelnými postupy a objevy, ze kterých se běžný posluchač zkrátka nedokáže tak radovat, jako vědec ponořený zcela do svého oboru.

Prezentace byla přístupná i dětem. Zahrnovala úvodní přenášku, která poukazovala na dlouholetou tradici vědeckého bádání právě na severním břehu rybníku Hlad. Ta sahá až k roku 1931. Nejdřív se zde pokusně rybníkařilo. Během 60. let dostal přednost ekotoxikologie, především vývoj jedů. Nejznámějším se stal Stutox, který se ve Studenci vyrábí dodnes. Porevoluční doba znamenala i revoluci uvnitř Akademie věd, detašované pracoviště spělo k zániku, ze dne na den zde přestala pracovat většina týmu, jako zbytný se prodal i přilehlý rybník. V roce 1998 ale přišel obrat, do pozornosti vědců se dostal molekulárně genetický výzkum, který byl nejen módní, ale přinášel i řadu zajímavých výsledků.

Dnes už má ústav znovu asi třicet pracovníků, těch placených Akademií věd je ale menšina, většina si musí své místo uhájit prostřednictvím grantů, vědecké náplně, kterou musí nejen zpracovat, ale také dobře prezentovat. Pokud možno v těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, aby jejich objevy nezanikly a měly šanci, že si jich všimnou jiné světové kapacity. Za posledních pět let, se zdejším vědcům podařilo takto úspěšně publikovat přes 560 článků, které byly následně citovány tři a půl tisíckrát. Věda provozovaná za našimi humny tedy rozhodně nezapadá. A díky tomu, že se do zdejšího pracoviště rozhodla Akademie věd ČR investovat a nechat postavit zcela nový pavilon, je možné studenecké pracoviště označit za stabilní bod soustav české vědy. Nové chovy, které se staví na místě těch původních, by měly začít fungovat nejpozději na začátku roku 2017. Jejich absence teď vědce nutí pracovat v provizoriu, což se dotklo i přemístění a poč- tu chovaných zvířat. Hlavní částí prezentace a praktické ukázky se tak odehrávaly třeba i ve sklepních prostorech.

Přežít výklad o myších pro mě bylo náročné. Najednou mi poplach, který jsem ztropila kvůli rejskovi, co letos zabloudil až do mé kuchyně, připadal nepatřičný. Stála jsem uprostřed místnosti vyložené až po strop nádobami s bláznivě pobíhajícími hlodavci a poslouchala výklad o tom, jak mezi sebou dokáží úspěšně válčit západní a východní myši. Představte si naše území jako linii konfliktu. Západní myš je agresivnější a tak by se dalo předpokládat, že se brzy přežene od Aše až na Moravu, když ve všech sporech vítězí. Jenže pozorování vědců prokázalo, že evoluce si s agresí protivníka dokáže hravě poradit. S lehkou nadsázkou lze říct, že onou účinnou zbraní je věrnost. Samička myši východní dává přednost zase jen východnímu samečkovi, zato té západní je to tak nějak jedno.

Autor: Vendula Krausová
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk