Při práci trest mnohem líp uteče

Rapotice, Kralice nad Oslavou - V rapotické věznici v současti tráví svůj čas 373 vězňů, nebo jak říkají ti, kdo se o ně starají, odsouzených. Celková kapacita věznice je od ledna, kdy byly slavnostně otevřeny nové ubytovací prostory (Horácké noviny informovaly), 460 míst pro odsouzené. A podle náměstka ministra vnitra Jana Kubaty nabízí areál možnosti rozvoje pro dalších 200 až 250 vězňů. Ti zde žijí ve dvou nejmírnějších režimech, jak je zná naše právo, totiž s dohledem a s dozorem.

Je třeba je zaměstnat

Pro názornost, poněkud to připomíná pobyt ve zdech kasáren v dobách vojenské prezenční služby. Mnozí si jistě pamatují, že jedním z největších problémů, které velitelé museli řešit, byl volný čas mužstva. Doslova nadbytek volného času. Každé vybočení z šedivé rutiny všedních dní bylo vítáno. Obyvatelé rapotické věznice jsou na tom obdobně. „Mezi odsouzenými je poměrně velký zájem o práci,“ říká k tomu vrchní komisař mjr. Bc. Jan Doležal, tiskový mluvčí věznice, „proto není problém obsazovat ani práci bez odměny.“ Ochota vězňů pracovat je podle něj vyšší, než jsou současné možnosti věznice. Ředitel věznice Pavel Ondrášek proto plánuje během letošního roku předložit koncept na výstavbu jedné nebo dvou výrobních hal uvnitř střeženého areálu, kde by mohly firmy odsouzené zaměstnávat.

Možností moc není

V současné době věznice nabízí odsouzené na práci v širokém regionu mezi Třebíčí a Brnem. „Ukázkovým příkladem dobré spolupráce je UXA Brno, kde je zaměstnáno šestnáct našich odsouzených,“ říká tiskový mluvčí Jan Doležal. Z celkového počtu 373 je v současné době zaměstnáno 132 odsouzených, procentuálně vjádřeno je tedy zaměstnanost rapotických vězňů 35,4 %. Ne všichni ovšem mají to štěstí, aby získali práci venku. Těch je z oněch 132 méně než polovina, přesně jedenapadesát. Šestašedesát odsouzených pracuje v takzvané vnitřní režii. To znamená, že se podílejí na údržbě a provozu areálu věznice. „Odsouzení jsou zařazeni k jednotlivým mistrům, občanským zaměstnancům, podle profese - instalatéři, elektrikáři, vodaři, zedníci, truhláři, kuchaři, úklid,“ vypočítává major Doležal. „Zájem ovšem je i o práce bez odměny, tedy drobné pomocné práce např. při úklidu areálu věznice,“ dodává. Na tyto práce je v současnosti zařazeno patnáct obyvatel věznice. „Odsouzený má ze zákona povinnost pracovat, odmítnout práci může pouze u soukromého zaměstnavatele, pokud mu práci nařídí věznice, musí pracovat,“ vysvětluje major Doležal. Sehnat ovšem práci pro všechny je zvláště v současné ekonomické situaci opravdu problém.

V Kralicích to zkusili

A přitom ti, kdo zaměstnávání odsouzených vyzkoušeli, si je vesměs chválí. „My jsme byli první, kdo začínal na okrese s vězni,“ říká starosta Kralic nad Oslavou Ing. Emil Dračka. „S panem ředitelem z Brna jsme to domlouvali ještě v době, kdy vězni a zaměstnanci byli tak jedna ku jedné. Možná tam zaměstnanci hráli přesilovku.“ Od té doby (prvních dvacet odsouzených bylo do Rapotic eskortováno 4. září 2006 ? pozn. red.) si v Kralicích nikdo neumí představit, že by tam vězni z Rapotic nepracovali. „Není snad věc, u které by na obci nebyli. Oprava hasičky, hřiště ? jedno i druhé, oprava boudy na Práchovně, spravování polních cest, shrabování chodníků v zimě, přes léto sečení. Není skoro nic, na co bych ty chlapy nepustil,“ líčí Dračka. „Jsou věci, na které je nepustím,“ poopravuje svoje slova, „abych nenarazil třeba na to, že by ten člověk dělal něco, na co není proškolený, že by řídil a je přitom v zákazu řízení.“ Mluvčí věznice podotýká: „S každým subjektem je uzavřena smlouva, která řeší konkrétní podmínky zaměstnávání. Každý vězeň nemůže pracovat mimo areál věznice, výběr odsouzených provádí komise.“

Samozřejmě, že jde o peníze

Jednou z nesporných výhod zaměstnávání odsouzených je podle Emila Dračky značná finanční úspora: „Stavěli jsme s nimi leccos, protože Kralice nejsou tak bohaté, aby si mohly dovolit na všecko najmout firmy. Třeba když se podíváme, jak je postavená lékárna a ten byt nad ní... Je to normální barák, v hodnotě tak 2,5 až 3 miliony, zhruba. My to máme za půldruhého milionu. Aby se ušetřilo, využíváme tady vězně, protože za těch podmínek, jaké vězeňská služba dává, je to zajímavé. A to byl hlavní důvod, proč jsme se do toho tenkrát pouštěli.“ Major Doležal vysvětluje: „Základní mzda odsouzeného činí 6332,- Kč za měsíc. Ze mzdy odsouzeného jsou prováděny srážky za samotný výkon trestu, srážky nařízené soudem, což je u každého odsouzeného individuální. A zbytek peněz je odsouzenému ukládán na účet.“ Emil Dračka pokračuje: „Devadesát procent prací, co potřebujeme po obci, si děláme sami, se svými technickými službami a s pomocí odsouzených. Nechci říct, že je to za polovinu, než kdybychom to dělali dodavatelsky, ale moc daleko od toho nejsme. Protože kromě ceny materiálu platíme ty chlapy z Rapotic a samozřejmě platíme našeho chlapa, který jednak jezdí s náklaďákem, s bobešem a dělá ty práce, ke kterým je prostě pustit nemůžeme.“ Major Doležal k tomu dodává: „Dopravu odsouzených na pracoviště zajišťuje zaměstnavatel. Ten je dále povinen zajistit odsouzeným stravu.“

Opravdu to líp utíká

Starosta Emil Dračka je s prací odsouzených naprosto spokojen: „Tady u těch chlapů je výhoda v tom, že jsou to lidi, kterým se dělat chce. Některým až moc. Já mám zájem o lidi, kteří něčím prošli, třeba stavbami, aby se dali použít na cokoli. Měli jsme třeba hocha, který o sobě tvrdil, jaký je výborný zedník, jaký je obkladač. A nakonec, když podruhé předělával koupelnu, tak se zjistilo, že to je řidič kamionu. To se nedalo, to bylo jak na modrém Dunaji, ta koupelna. Takže to jsou lidi, kteří se chtějí dostat ven. Marná sláva, utíká to, když jsou někde na pracích, přece jenom líp, jako když jsou v té věznici. Mají zájem i o práci v sobotu, kdyby mohli, dělali by prakticky pořád. Jenže to zase nejde. Mají přísné předpisy. Musí mít minimálně jeden den volno, s hodinami se to taky nedá přehánět, takže jezdní normálně na osm hodin, klasika, s tím, že je použijete na všechno. Od práce v lese, pálení klestí, uklízení.“

Park ne, sad!

Oba odsouzené z Rapotic, které v současné době kralický obecní úřad zaměstnává, jsme se starostou Dračkou zastihli při přípravě výsadby sadu v Chmelencích. „Tady byl kdysi ve 24. roce vysázen sad. Dnes je to zde zarostlé jako blázen, takže to vyřezáváme, sázejí se nové švestky, aby tam z toho něco bylo,“ líčí Emil Dračka. „Původní záměr byl park, ale co s tím? Že tam párkrát půjdeme na vycházku? Kdo to bude udržovat a proč? Takhle z toho bude sad, dá se tam jít na vycházku taky a ještě z toho bude nějaká švestka. Takže dělají okolo toho,“ uzavírá.