Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Před čtyřmi lety se mohli v ZD Klučov-Lhota pochlubit raritou, narodila se jim tam telata-trojčata.
(foto: archiv HoN)

Příroda na nás výstražně zvedla ruku, zaťatou v pěst

14.04.2020

KLUČOV/HORNÍ SMRČNÉ (ap) - Produkce ve většině zemědělských podniků na Třebíčsku pokračuje i v „době koronavirové“, i když nouzový stav znepříjemňuje život každému.


„V chodu družstva nám to dělá problémy, protože samozřejmě také musíme dodržovat opatření, daná vládou. A musíme je ještě rozšiřovat o opatření, která jsou typická pro naše podnikání. Musíme nejen nosit ochranné roušky přes ústa a nos a provádět řádnou dezinfekci veškerých umyvadel a sociálních zařízení. Dezinfekci jsme nějakou sehnali, i když nemá vždycky stoprocentní certifikát. Používáme jakékoliv vhodně dezinfekční prostředky pro udržení prostor, ovzduší a našeho inventáře v náležitém stavu,“ sdělil na dotaz Horáckých novin Miroslav Svoboda, předseda představenstva Zemědělského družstva Klučov-Lhota, které hospodaří na 1 500 hektarech půdy a v živočišné výrobě se zaměřuje na chov skotu.

Družstvo má také vlastní jídelnu a vaří obědy pro strávníky a důchodce z okolních obcí. Ještě v době, než se začala epidemie koronaviru v Česku naplno rozvíjet, byl první krok ten, že omezilo pohyb externích strávníků v prostoru družstva. „Řekli jsme jim zkrátka, že se nemohou soustřeďovat společně s našimi pracovníky v jídelně. Druhé opatření bylo, že s ešusy už také nemohou chodit. Vydáváme jim jídlo do plastových nádob, které jsme nakoupili. Zdražili jsme sice oběd o pět korun, ale dalšími pěti korunami se na ceně oběda podílíme i my jako družstvo,“ vysvětlil předseda Svoboda.

Dojičky nesmí spadnout do karantény

V kravíně platí zákaz vstupu všem kromě těch, kdo tam pracují. „Dbáme o to, aby dojičky i stájníci měli vlastní zázemí. Je důležité udržet dobrou úroveň hygieny zvláště u osmi našich dojiček, které dojí dojnice. Protože kdyby se nám dostala karanténa kvůli koronaviru až k dojičkám, mohla by nastat situace, že bychom tam neměli kvalitní obsluhu a v kravíně by nastaly záněty a neměl by kdo dojit. Krmení už není takový problém, to zvládne jeden člověk,“ konstatoval předseda. Co se týče klíčové operace dojení krav, v družstvu si už vytipovali i mladší chlapy z dílen i z rostlinné a živočišné výroby jako rezervu. „Vytvořili jsme skupinu deseti náhradních dojičů, kteří se průběžně zaškolují a zůstávají odděleni tak, aby v případě potřeby nahradili případně onemocnělé dojičky,“ prozradil Svoboda.

A co říká předseda Svoboda na potřebu posilování potravinové bezpečnosti republiky, na kterou poukázala krize kolem koronaviru? „Lidé na epidemii reagují různým způsobem. Někdo nakupuje domů zásoby, my především pěstujeme a prodáváme pšenici a řepku a pokud jde o živočišnou výrobu, tak mléko a maso. Takže máme zájem udržet se na trhu s těmito komoditami. Pokud se nám to podaří, tak můžeme reagovat na další potřeby. Ale teď nedokážu říci, zda budeme zvyšovat třeba množství pěstovaných brambor,“ zauvažoval Svoboda. Problém je podle jeho názoru v tom, že je potřeba někoho, kdo by všechny tyto záležitosti a požadavky zkoordinoval. „Posouváme se v našem hospodaření měsíc od měsíce a nikdo neví, co bude. Není to tak jednoduché, abychom třeba spekulovali, že teď už k nám kvůli koronaviru ze zahraničí kamionem nikdo nic nedoveze a my tedy začneme sázet brambory. Ostatně, teď už bychom těžko sháněli sadbu,“ řekl Svoboda, který vychází z toho, že na Třebíčsku přece jen nákaza koronavirem není tak rozšířená. Proto třeba ani nenutí jednotlivé traktoristy, aby při práci na poli měli v kabině svého traktoru nasazenou roušku.

Brambory se na pole hned tak nevrátí

„Epidemie koronaviru chod naší farmy zatím nijak neovlivňuje,“ konstatoval Jaromír Křivánek, hospodář na vlastním statku a starosta Horního Smrčného v jedné osobě. Vydaná opatření k omezení pohybu ho zatím v hospodářství neovlivňují. „Na zemědělce to nemá zatím žádný dopad. Na to, že je potřeba zvýšit potravinovou soběstačnost země, na to přišli ve vládě a v jejích poradních sborech opravdu brzo,“ okomentoval ironicky Křivánek současné dění ve vedení státu. A třeba pravidla ministerstva financí pro vyplácení podpory 25 000 korun podnikatelům, kterým epidemie znemožnila podnikat, považuje za podvod. Souhlasí totiž s názorem, ze řada poškozených živnostníků na podporu nedosáhne, zatímco na ni mohou dosáhnout i ti, kterých se současná krize netýká. „To je všechno děláno z větší části pro Babiše, aby i v době této krize hodně vydělal. Ale třeba se ze současné situace přece jen poučíme a přestaneme k nám kamiony vozit potraviny, kterým spíš já někdy říkám jed na krysy. Není možné pořád jezdit dokolečka kolem zeměkoule, to je blbost,“ zauvažoval Křivánek, který si nemyslí, že by se na vysočinská pole v dohledné době vrátily třeba brambory. „Letos už to nebude, tomu nevěřím. Kdo je nepěstoval, tak na to nemá techniku. Rozumnost se musí postupně nastavit, třeba zase začít hnojit pole hnojem. Ale kde ho vzít a nekrást, že? Musíme se především vzpamatovat z našeho dosavadního přístupu k přírodě. Já už to říkám dlouho, že příroda na nás celou dobu zvedá výstražně prst a teď tím koronavirem možná zvedla už i celou ruku a zaťala ji v pěst. Musí se ze strany lidí něco stát, měli bychom se alespoň trošičku poučit z toho, co děláme špatně. Ale jestli se opravdu poučíme, nemám tušení,“ přemítá Křivánek a pokračuje: „Musí se změnit třeba i zaměstnanost. Musí padnout cestovní kanceláře. Nebude se trajdat po světě aspoň dva roky, jak to tak vypadá. Padnou i hotely, dopravci a infrastruktura turistického ruchu. Je však báječné, jak se nám už nyní krásně čistí ovzduší.“ Ale že by krachy firem a stoupající nezaměstnanost vedly k návratu lidí do zemědělství? „Tak z toho strach nemám, o tom silně pochybuji,“ dodal Křivánek.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk