Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Štěpkov
(foto: Viktor Velek)

Svatováclavský místopis Třebíčska a okolí

22.10.2012

Chlum u Třebíče

Farní kostel prošel v roce 2007 sanací: získal novou fasádu a nátěr střechy. Jeho vznik se však datuje o sedm století dříve, k roku 1300. Tehdy kostel patrně založil opat z nedalekého benediktinského kláštera v Třebíči. Pod jeho patronátem kostel setrval až do husitské revoluce, přičemž až do roku 1613 byl v rukou evangelíků.


V období rekatolizace se postupně začal kostel stavebně upravovat a vybavovat. Byla postavena kamenná zeď a hřbitov kolem kostela, byla postavena klenba, došlo na přístavbu sakristie a instalaci prvních varhan. Současné varhany jsou z roku 1898 od slavného varhanářského rodu Tučků z Kutné Hory. Dnešní hřbitov byl zřízen v roce 1860, kostel pak dostal konečnou podobu přístavbou západní části s hlavním vchodem v roce 1912. Tehdy došlo i na pobití fary a kostela zinkovým plechem.

Součástí uměleckých předmětů kostela byla i darovaná socha sv. Václava, která byla však před několika lety ukradena. Obraz nad oltářem znázorňuje světce, jak se snaží dostat do kostela a uniknout tak svým pronásledovatelům. Podle sdělení správy kostela je to historizující olejomalba z poslední čtvrtiny 19. století. Na webu obce se uvádí, že obraz byl v roce 1857 namalován na objednávku v Umělecké galerii v Praze.

Ptáčov

Místní dominantou návsi je sice kaple sv. Cyrila a Metoděje z roku 1908. O dvacet let později začali místní s přípravami k oslavě tisícího výročí smrti sv. Václava, aby pak v roce 1929 v centru obce umístili sochu sv. Václava.

Štěpkov

Ač jméno obce jako vsi lidí Štěpánových odkazuje na jméno Štěpán, tak kaple (někdy literatura užívá i název kostel) je zasvěcena svatému Václavu. Cenná románská památka z 12. století je dominantou obce a jako nemovitá kulturní památku je v Ústředním seznamu kulturních památek zapsána pod rejstříkovým číslem 3080. Jako stavební materiál byl použit lomový kámen, na dodatečně vyklenutou barokní kupoli cihly. Rotunda je typově příbuzná se staršími knížecími rotundami ve Znojmě a v Podolí u Jemnice. Půdorys má kruhový s půlkruhovou apsidou, patří k nejstarším památkám kamenné sakrální architektury. Nesloužila jen jako sakrální stavba, ale i jako opevněné útočiště. V nadpraží zaujme zalamovaná římsa a nad ní vsazená kartuš s erbem (W v srdečním štítku) a emblémem Svatého Václava křižmo proti poli s dvouocasým lvem. Přímo v kostele se nachází další tři díla se sv. Václavem: socha (s korunou s kopím), korouhev (v přilbici s kopím a štítem, patrně ohlas rozvoje cyrilometodějského kultu po roce 1863) a hlavní oltář s obrazem sv. Václava (s korunou, kopím a štítem s písmem W, s Cherubínem). Písmeno W odkazuje na rod Wallisů ? hrabě Josef Wallis ves získal poté, co ji v letech 1663-1789 vlastnil Loucký klášter).

Začněme od konce. Hlavní oltář sv. Václava je kulturní památkou a podle nejnovější klasifikace památkářů pochází už z přelomu 17. a 18. století. Dříve byla datace posunuta do 1. třetiny 18. století. Podle sdělení Kristýny Bulínové z telčského pracoviště Národního památkového ústavu je to po stránce typu „ranější typ barokního oltáře, patrně bych ho též datovala dříve. Ještě bych připomenula obraz sv. Ludmily v nástavci související pochopitelně se svatováclavským kultem.“

Podle K. Bulínové v Telči datují sochu do počátku 19. století: „Na staré fotografii je patrná ještě korouhev s orlicí, která dnes již chybí, a také jiná barevnost sochy. Patrně to byla součást oltáře.“ Možná právě z kláštera v Louce. Radovan Zejda se ale domnívá, že socha reflektuje starší předlohu a sama že je kombinací rokoka (spodní část) a baroka.

Podstřešní patro, západní okénko umístěné vysoko pod korunou zdiva lodi, bylo dříve přístupné po schodišti stoupajícím pravotočivě vzhůru v síle severní zdi. Dnes vede cesta ke zvonu po žebříku z interiéru, jakousi „faustovskou dírou ve stropě“. Na jižní straně se nachází zazděný kamenný portál kruhově zaklenutý a jedno malé půlkruhově zaklenuté okénko. Prostor kolem rotundy je uzavřen čerstvě zrenovovanou nízkou kamennou zdí. Vnější plášť stavby prošel úpravou počátkem 70. let. „Pustili se do toho dva místní důchodci a nabílenou vrstvu oklepali. K našemu překvapení se objevila i taková ? řekněme ? kapsa s příčnými železnými pruty, která dříve vidět nebyla,“ vzpomněl při naší návštěvě ochotný správce kaple pan Špaček.

Autor: Viktor Velek
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk