Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného

Zámostí je bývalým ghettem – a co dál?

19.06.2018

Třebíč (ap) - Bývalé třebíčské židovské město s židovským hřbitovem společně s bazilikou sv. Prokopa jsou už patnáct let zapsány na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tuto největší událost v moderních dějinách Třebíče nyní připomíná výstava ve výstavní síni Předzámčí v areálu třebíčského zámku.


Dnes je již poměrně známá skutečnost, že 3. července 2003 byly třebíčské památky zapsány na seznam UNESCO jako 12. památka v České republice, a první židovská památka mimo území státu Izrael. Při vernisáži výstavy připomněl její kurátor a první polistopadový starosta města Pavel Heřman třináctileté období, které tomuto aktu předcházelo.

Zahrozil krumpáč asanační

V první polovině 80. let minulého století totiž nechybělo mnoho a rozsáhlý židovský hřbitov s více než 3000 kamennými náhrobky, z nichž nejstarší pochází z počátku 17. století, byl srovnán se zemí. Podobný osud byl plánován i pro samotnou židovskou čtvrť. Územní plán historického jádra Třebíče tehdy počítal s plošnou demolicí židovského města a jeho náhradou výškovými obytnými domy.

„V devadesátých letech, když jsme se sešli na radnici jako nově zvolení a přemýšleli jsme, kam město směřovat a co dělat, tak jsme chtěli ukázat Třebíč jako město, které má některé věci, které jinde nejsou… Pustili jsme se do té nejzanedbanější části města, kterou bylo židovské město… Sehnali jsme 40 milionů od Američanů jako úvěr a tyto peníze utratili na renovaci židovské čtvrti… A to byl také dobrý duch, který vstoupil do Třebíče, kdy jsme si zvedli vlastní sebevědomí a zjistili jsme, že to dokážeme… Dnes jsme patnáct let v elitní společnosti, ale je to veliký závazek… Byl bych hrozně rád, aby naši pokračovatelé na tuto tradici navázali a uvažovali kreativně… Není nic horšího, než když nastane válka mezi místními obyvateli a návštěvníky města, turisty z celého světa. Toho bych se nerad dožil,“ řekl při zahájení výstavy Pavel Heřman.

Zámostí není poetickým zákoutím

Otázkou pro architekty i obyvatelé židovského města bude především to, jak zachovat urbanistickou a památkovou hodnotu i genia loci tohoto místa. Neboť duch daného místa je především tím, kvůli čemu přijíždějí návštěvníci do Třebíče a jeho památkově chráněného židovského města UNESCO. „Zámostí není poetickým zákoutím (ačkoliv by jím mohlo být), Zámostí není místem neřestných schůzek (ačkoliv by jím mohlo být,…Zámostí je bývalým ghettem. Zámostí je znovu objeveným ghettem, pro toho, kdo tam dobrovolně vstoupí, protože stále ještě jsou ghetta, nesčíslný téměř počet dobře ukrytých a maskovaných ghett, Zámostí je odvrácenou částí člověka,“ napsal o Zámostí světově známý třebíčský básník, výtvarník a překladatel Ladislava Nováka (* 4. 8. 1925, Turnov † 28. 7. 1999, Třebíč), na kterého se však v samotné Třebíči pomalu zapomíná.

Zámostí, nebo Cukrkandl?

Jaká to může být obtíž, zachovat génia loci Zámostí, naznačil v rozhovoru pro Horácké noviny už před pěti lety architekt Jaroslav Klenovský. „Byly v dobré víře provedeny některé opravy, ale tím ty domy ztratily svůj historický pel. A najednou to dostane takový ten cukrkandlový výraz a člověk vidí, že to vůbec není židovský dům, vypadá to, že je to možná postavené z polystyrénu, už to opravdu ztratí pel starobylosti. Někde se to podaří a někde ne. Jsem na rozpacích, někdy i to polorozpadající se a dožívající má větší atmosféru než…,“ řekl tehdy znalec a milovník židovské kultury Klenovský.

Výstava „Třebíč 15 let UNESCO“ potrvá do 31. července, otevřena je denně od 10 do 16 hodin.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk