Ze skříně na investičním oddělení třebíčské radnice vypadl kostlivec II.

Třebíč - Revitalizací sídlišť se honosilo minulé vedení města. Že vše nemusí být tak růžové, jak nám bylo předkládáno, dokazuje kostlivec, který nyní vypadl ze skříně investičního oddělení radnice. Řeč je o sídlišti Horka-Domky. Revitalizaci, nebo spíš zamýšlenému rozsahu, se brání starousedlíci této čtvrti. Jim se zdá masivní kácení vzrostlých, krásných a zdravých dřevin drastické a zbytečné.

Já jsem nabídku zpracoval pro SIS. Poptávku mně poslali někdy v březnu. Když výběrové řízení vyhráli, obrátili se na mě a já nabídku přijal. Se SIS jsem měl zkušenost z minulého roku, kdy jsme dělali osvětlení v ulici Na Potoce. Tam to ale pro nás bylo trochu jiné, protože placeni jsme byli přímo od města a to proběhlo bez problémů.

Jak jsem se později dozvěděl, už při zakázce v ulici Na Potoce měla problémy firma Jiřího Vejdovského, která tam pro SIS dělala parkové úpravy. SIS jí peníze dluží dodnes. A to úředníci města moc dobře věděli. Takže o tom, že s firmou SIS nemusí být všechno v pořádku, vědělo město Třebíč již v době tendru na revitalizaci sídliště Horka-Domky. Já jsem se to bohužel dozvěděl pozdě. I na internetu na stránkách justice se dá zjistit, že období, kdy SIS najela na systém, že z milionu zaplatí firmě třetinu, trvá již rok. Takže ta situace byla radnici známa.

Prováděcí projekt nesouhlasil s asi pěti projekty, které mu předcházely, a já si s městem upřesňoval, kolik a jakých svítidel je vlastně potřeba - prováděcí dokumentaci zajišťovalo město. Protože takové množství sloupů a svítidel vám nikdo nedodá za týden, musel jsem si vše objednávat dlouho dopředu. Světla mně přišla někdy v červenci. Protože se jednalo o nákup v hodnotě zhruba milionu korun, byli jsme s městem domluveni, že mi je ihned uhradí. V té době se ale město začalo cukat, že dokud to nebude namontované, nezaplatí nic. Fakturoval jsem to tedy až v srpnu, kdy jsme postavili asi dvacet sloupů.

V té době (koncem srpna) jsem se nachomýtl v buňce SIS, kde jsem byl svědkem, jak stavbyvedoucí vykládá paní Eliášové, která měla revitalizaci na starosti: „Je to s námi špatné, dva měsíce nemáme výplaty, nemůžeme zaplatit štěrky, nedostane zaplaceno Pozemstav, Colas?“ Zatrnulo mi. Byl jsem ale ubezpečen, že své peníze dostanu.

Paní Eliášová mi vždy, když posílala peníze za provedené práce do Brna, zavolala, zda jsem z toho něco dostal. Měl jsem tedy dokonalý přehled o tom, jak město SIS vzorně platí, ale já z toho dostal vždy jen zlomek. Nějaké peníze jsem dostával, ale celkový dluh narůstal. Sliboval ředitel SIS Frydryšek, slibovala paní Eliášová, ale situace byla čím dál horší.

Již v září jsem se pokoušel dohodnout s investičním oddělením na vyrovnání dluhů vzájemnými zápočty nebo platbami v hotovosti. Nikdo se tím nechtěl zabývat s odkazem, že by mohly nastat pro město problémy. Obrátil jsem se na pana starostu Uhra a místostarostu Maška, nebylo to ale nic platné. Mou jedinou nadějí tedy bylo a je, že jsem nepředal dokumentaci a revizní zprávy ke všem mou firmou nainstalovaným světlům a dalším zařízením. Vím, že to není ideální stav, ale zkuste si představit, že vám někdo dluží více než 700 tisíc korun! To je pro firmu velikosti té mé taková částka, nad kterou nejde mávnout rukou. Velice mě toto řešení mrzí. Zakázka na revitalizaci sídliště Horka-Domky pro mě byla i prestižní otázkou patriota, který je ochoten pro své město něco udělat, i když na tom nijak zvlášť nevydělá. Ale prodělat skoro tři čtvrtě milionu, to si nemůžeme dovolit. Nyní děláme jako blázni. Jsem rád, že mám vůbec na mzdy a splácíme pohledávky svým dodavatelům. Chci se ke svým partnerům zachovat čestně, čestně se chci zachovat i k městu. Také proto jsem nechal svítit světla na důležitých místech, jako jsou křižovatky.

To je pravda, ale jen částečně. Město muselo vědět o nedobrém stavu SIS už v době podepisování smlouvy. Nyní má práci hotovou, ale nemá potřebnou dokumentaci a revizní zprávy. Firma SIS se pokusila město podvést a vyhotovila podvrhy těchto dokumentů! Město na to ale přišlo, a tak je zatím nepřevzalo.

Co tedy dělat? To není tak složité. Předala SIS městu včas zakázku? Nepředala. Dokonce se pokusila o podvod. Tak ať vrátí městu peníze a město najde náhradního dodavatele, který je schopen akci dokončit a předat. Firma SIS je neplatič, ale město má daleko větší možnosti i právní sílu peníze vymáhat. Třeba několik let. Město to nepoloží.

Myslím, že ano. Město mělo asi milion korun jako zádržné, které se nechává pro případ, že by nebylo vše v pořádku. Slíbili mně, že počkají na nové vedení a s ním to budou řešit. Nové vedení nastoupilo a než se rozkoukalo, byly peníze v Brně.

Problém jsem konzultoval s odborníkem, který pracuje ve firmě, jež se zabývá vyřizováním dotací. Ten mi řekl, že podobný případ řešili. Jakmile zjistili, že s firmou není něco v pořádku, neplatí subdodavatelům, váznou termíny, akci zastavili, zrevidovali stav, oznámili to na regionální radě. Vypsali nové výběrové řízení, vybrali novou firmu a akce byla úspěšně dokončena. Regionální rada, která dotace vyřizuje, to pochopila a schválila. Myslím, že to samé mělo udělat i město Třebíč. Jenomže tady to nikdo řešit nechtěl. To, že na to místní firmy doplatí, bylo každému fuk. Jen ať se zdárně dokončí akce! Co to koho bude stát, bylo lhostejné. Teď říkají, že je jim to lidsky hrozně líto.