TŘEBÍČ (pek) – Sama se vydala na druhý konec světa, v ledovém jezeře pod patagonským ledovcem absolvovala jedenáct startů a domů se vrací s deseti medailemi. Třebíčská plavkyně Andrea Klementová z Klubu ledních medvědů vybojovala v Argentině osm zlatých a dvě stříbrné medaile a celý závodní týden zakončila absolutním vítězstvím mezi ženami na trati 300 metrů.
Jméno Andrey Klementové už nejen na Třebíčsku není třeba dlouze představovat. Zkušená zimní plavkyně má za sebou řadu domácích i zahraničních závodů. Tentokrát si ale troufla na cestu, která pro ni byla výjimečná nejen sportovně. Na první závod letošního Světového poháru v zimním plavání zamířila až do argentinské Patagonie, do oblasti El Calafate a k ledovci Perito Moreno, kam vyrazila úplně sama.
Sama na druhý konec světa
Právě rozhodnutí absolvovat cestu bez doprovodu budilo mezi ostatními závodníky velkou pozornost. Zatímco někteří plavci přijeli s početnými týmy a lidmi, kteří se o ně během závodů starali, Klementová si celou cestu organizovala sama. Důvod byl především finanční. Snažila se výpravu na druhý konec světa naplánovat co nejúsporněji, od letenek přes ubytování až po dopravu na místě. „První věc byla, jestli si na to sama troufám. Když jsem se rozhodla, že ano, přišla na řadu ještě důležitější otázka, a tou byly finance. Všechno si sama organizuji a platím a snažím se shánět sponzory. Nakonec jsem se rozhodla, že pojedu, a snažila se celou cestu naplánovat co nejúsporněji,“ popsala Klementová.
Levnější cesta znamenala několik přestupů a dvoudenní zastávku v Riu de Janeiru. Právě tam zažila poslední dávku jihoamerického tepla. Z přibližně třiceti stupňů pak zamířila rovnou do zasněžené Patagonie. Přitom ještě krátce před odletem panovaly v Česku téměř čtyřicetistupňové teploty. Teplotního šoku se proto před závody obávala nejvíc. „Hned když jsem vystoupila na letišti v El Calafate, cítila jsem, jak se mi spouští rýma. Ale to by nebylo ono, já totiž bez rýmy zásadně nezávodím,“ popsala s nadsázkou svůj příjezd.
První den věnovala aklimatizaci, prohlídce okolí a prezentaci před závody. Překvapení na ni čekalo prakticky hned za hotelem. Na břehu jezera ve sněhu spatřila plameňáky. „Růžového plameňáka si představuji někde v tropech, a ne v Patagonii v horském jezeře. Byla jsem jako v jiném světě,“ vzpomínala. Samotné závodní dny ale mnoho prostoru na obdivování okolí nenabízely. K ledovci Perito Moreno čekala závodníky z El Calafate přibližně dvouhodinová cesta autobusem. Klementová navíc bydlela mimo centrum, a tak musela každé ráno nejprve taxíkem na místo odjezdu. Vyráželo se krátce po sedmé hodině, závody končily většinou kolem třetí odpoledne a na hotel se vracela až navečer.
První zlato přišlo hned
Závodilo se v plovacím bazénu připraveném přímo v ledovcovém jezeře. Výjimkou byl závěrečný závod na 300 metrů, který se plaval v otevřené vodě. Nejtěžší byly první závodní dny. Tělo si na rychlý přechod z českých veder do patagonské zimy teprve zvykalo. Hned v úvodu Klementová nastoupila na 25 metrů motýlek a 100 metrů kraulem. Z vody přitom příliš spokojená nevylézala. „Přechod z tepla rovnou do patagonské zimy udělal svoje a tentokrát jsem ten teplotní šok cítila ve vodě o něco víc než obvykle. Hlavně stovka kraulem se mi vůbec nepovedla. Pod hladinou nebylo skoro nic vidět, takže jsem víc zvedala hlavu a hledala směr,“ popsala své první dojmy. Výsledky však ukázaly něco jiného. Na 25 metrů motýlek získala stříbro a stovku kraulem dokonce vyhrála. „Pak jsem po pár hodinách objevila výsledky a zjistila, že říkaly něco jiného. Tak asi se nikomu neplavalo dobře,“ komentovala s úsměvem první závodní den.
Češka budila pozornost
A medaile začaly rychle přibývat. Druhý den zvítězila na 50 metrů prsa i na 200 metrů kraulem. S dalšími úspěchy rostl zájem okolí o českou závodnici, která do Patagonie dorazila bez doprovodu. Mezi převážně jihoamerickými závodníky byla navíc jednou z mála Evropanek. „Většina závodníků se mě neustále vyptávala, jak to, že jsem přijela sama, jak cestuji nebo kolik mi je, že jsem se takhle vydala,“ popsala Klementová. Komunikace přitom nebyla vždy jednoduchá. Podle jejích slov mluvila naprostá většina účastníků španělsky a anglicky si tak mohla popovídat jen s částí z nich. Evropanů bylo na závodech minimum. Kromě ní dorazila například závodnice ze Švýcarska a Německa a několik plavců z Polska. Přesto si vždy dokázala poradit a domluvit se. „Musím říct, že si tady začínám připadat trochu jako celebrita.“ smála se Klementová. Po jednom ze závodů si ji krátce po výstupu z ledové vody odchytili i místní reportéři. Ptali se jí na závody, dojmy z Argentiny i na cestu z České republiky.
Třetí závodní den měl být náročný především kvůli 450 metrům kraulem. K původně plánovaným dvěma startům ale přibylo ještě superfinále na 50 metrů prsa. A právě v něm si Klementová připsala jeden z nejsilnějších okamžiků celé výpravy. „Po 450 metrech se mi do finále už vůbec nechtělo. Ale právě tady jsem si přepsala svoji malou historii. Poprvé se mi podařilo vyhrát finále a odnést si z něj zlatou medaili,“ popsala. Ve stejný den navíc zvítězila na 25 metrů prsa a 450 metrů kraulem.
Čtvrtý den už cítila, že si na místní zimu postupně zvykla. Na 50 metrů kraulem získala stříbro a na 100 metrů prsa další zlato.
Zlatá tečka v otevřené vodě
Pomyslnou tečku za celým týdnem napsala disciplína na 300 metrů v otevřené vodě. Závodníky odvezla loď zhruba tři sta metrů od břehu a odtud se museli ledovou vodou dostat zpět do cíle. Klementové okamžik připomněl její dálkové přeplavby, jen s jedním podstatným rozdílem. Tentokrát ji obklopovala ledová voda a kulisy patagonského ledovce. „V tom ledu bylo i tři sta metrů nekonečných. A protože to byl závod, musela jsem plavat a nemohla se kochat krásnou přírodou a ledovcem kolem sebe,“ uvedla. Právě poslední závod přinesl skvělou tečku. Klementová na třístovce zvítězila nejen ve své kategorii, ale byla nejrychlejší ze všech žen.
Do Argentiny přitom odjížděla s plánem devíti startů. Díky dvěma superfinále se jejich počet nakonec vyšplhal na jedenáct. Bilance? Osm zlatých medailí, dvě stříbrné a jediné umístění mimo stupně vítězů. Kuriózní situace nastala dokonce při vyhlašování výsledků. Organizátorům v průběhu ceremoniálu došly zlaté medaile, a tak Klementová dostala za některá vítězství stříbrnou. „Asi na mě nebyli připraveni,“ komentovala to pobaveně.
Výprava do Patagonie pro ni ale podle jejích slov znamenala mnohem víc než sbírku medailí. Sama se musela vypořádat s dlouhou cestou, několika přestupy, každodenní dopravou k závodišti i jazykovou bariérou. Přibližně devadesát procent lidí kolem závodů podle ní mluvilo španělsky, přesto si vždy dokázala poradit. „Tahle cesta pro mě nebyla jen o medailích. Byla obrovskou zkušeností, plaveckou, cestovatelskou, jazykovou i organizační. A jsem neskutečně ráda, že jsem se rozhodla do toho jít,“ shrnula Klementová.
Poděkování poslala také svým sponzorům, bez jejichž pomoci by byla cesta na druhý konec světa jen těžko uskutečnitelná, organizátorům závodů a všem, kteří její cestu z domova sledovali a drželi jí palce.
Patagonii a první závod Světového poháru si tak může třebíčská plavkyně odškrtnout. A jen těžko si mohla přát úspěšnější výsledek. Z Argentiny se vrací s deseti medailemi, osmi vítězstvími a především se zkušeností, na kterou jen tak nezapomene.
Superfinále
1. místo: 50 metrů prsa,
5. místo: 50 metrů kraul
1. místo - 100 metrů kraul,
50 metrů prsa, 200 metrů
kraul, 25 metrů prsa,
450 metrů kraul, 100 metrů
prsa, 300 metrů kraul
2. místo - 25 metrů motýl,
50 metrů kraul
