STUDENEC / VELKÉ MEZIŘÍČÍ (mad) – Železniční trať Studenec – Velké Meziříčí oslaví v sobotu 26. září 140. výročí svého vzniku. Návštěvníci se mohou těšit na jízdu parního vlaku a také na příjezd legendární Slovenské strely. Hlavní oslavy se uskuteční v železniční stanici ve Velkém Meziříčí. Nebudou chybět jízdy historickou drezínou Tatra, výstava lokomotiv a traťových mechanismů, historických automobilů Tatra či ukázky drážní hasičské techniky.
Železniční trať Křižanov–Studenec, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 257, je jednokolejná regionální trať o stavební délce 32 km. Spojuje hlavní železniční trať Havlíčkův Brod–Brno s tratí Brno–Jihlava.
Historie tratě
Trať byla vybudována ve dvou etapách. Nejprve byl 12. června 1886 zahájen provoz na úseku ze Studence přes Budišov do Velkého Meziříčí. Trať tehdy představovala odbočku z Českomoravské transverzální dráhy a pro Velké Meziříčí znamenala významné spojení se světem.
Projekt odbočné dráhy Studenec–Velké Meziříčí nesl číslo 27034 a schválilo jej c. k. ministerstvo obchodu 8. července 1885. Dráha měla být dlouhá 22,5 km a byla plánována jako normální jednokolejná sekundární dráha.
První vlak přijel ze Studence do Velkého Meziříčí 12. června 1886. Vstříc mu vyjela městská rada v čele se starostou Františkem Nestrašilem až do Budišova. Následující den, 13. června, v půl šesté ráno vyjel první vlak z Velkého Meziříčí opačným směrem.
Nové železniční spojení mělo pro město značný hospodářský význam. Význam tratě přetrval i přes rozvoj silniční a automobilové dopravy a její technické parametry se postupně zlepšovaly. V letech 1929–1930 došlo k zesílení železničního svršku, které umožnilo zvýšit nápravový tlak na 30 tun a v roce 1931 také zvýšit rychlost vlaků na 40 km/h.
Významným mezníkem byl rok 1932, kdy byla trať po několika odkladech motorizována. Původní topírna ve Velkém Meziříčí byla v souvislosti s tím přestavěna a rozšířena o stání pro motorový vůz.
Padesáté výročí tratě bylo připomenuto slavností 29. června 1935, jejíž součástí byla jízda zvláštního historického vlaku z Třebíče. Oslav se zúčastnil také ředitel státních drah, vládní rada Wágner.
Další významnou kapitolou v historii tratě byly snahy o její prodloužení směrem ke Křižanovu. Stavba nové železniční trati byla zahájena v roce 1939, její dokončení však přerušila druhá světová válka. Propojení Velkého Meziříčí s hlavní tratí Havlíčkův Brod–Brno bylo nakonec otevřeno až v roce 1953.
Nový úsek se od původní tratě odpojuje u Oslavice. V souvislosti s jeho výstavbou vznikla také nová železniční infrastruktura ve Velkém Meziříčí. Původní trať z Oslavice do města byla následně zachována jako vlečka.
V letech 1974–1975 prošel traťový svršek rekonstrukcí a došlo ke zvýšení nápravového tlaku ze 16 na 20 tun. To umožnilo zvýšit objem nákladní dopravy a v druhé polovině 70. let nasadit výkonnější motorové lokomotivy.
Po roce 1989 však nákladní doprava postupně výrazně klesala. Poslední pravidelný nákladní vlak z Velkého Meziříčí odjel 31. května 1997. Stanice Budišov byla následně až do 14. prosince 2002 obsluhována manipulačními vlaky ze Studence, poté byla nákladní doprava na této části tratě zcela ukončena.
Naopak osobní doprava se v 90. letech rozšířila o několik nových zastávek. Dne 30. října 1992 byla blíže k obci otevřena nová zastávka Pozďatín, 15. října 1993 přibyla zastávka Vlčatín a 8. prosince 1995 zastávka Kojatín. V roce 2013 byla nahrazena také původní budova zastávky Oslavička novou dřevěnou stavbou.
Od 1. února 2007 pak bylo na trati zrušeno obsazení osobních vlaků průvodčími a zavedeno odbavování cestujících strojvedoucím.
Dnes je trať využívána především osobní dopravou a většina mezilehlých zastávek je na znamení. Přestože se její úloha v průběhu desetiletí proměňovala, železniční spojení Studence s Velkým Meziříčím zůstává významnou součástí historie i současnosti regionu.
Letošní oslavy 140. výročí připomenou nejen samotné založení tratě, ale také její význam pro rozvoj Velkého Meziříčí a okolí.
