ČSOP Kněžice se podílí na mezinárodním projektu

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 2 hodinami

VYSOČINA/DOLNÍ RAKOUSKO (juh) - BioReMo – Biodiversity Research & Monitoring je mezinárodní projekt, který propojuje odborníky na ochranu přírody z Česka a Rakouska. Jeho cílem je dlouhodobě sledovat biologickou rozmanitost v příhraničním regionu Dolního Rakouska, jižní Moravy, jižních Čech a části Vysočiny. Jedním z českých nositelů projektu je ČSOP Kněžice.

Projekt má za sebou první, přípravnou fázi. „Teď máme za sebou takový pilotní díl. Úkoly, které jsme si sami dali, abychom věděli, co a jak dál,“ říká Václav Křivan z ČSOP Kněžice. První práce se soustředily především na detailní mapování koniklece velkokvětého – druhu, kterému se kněžická organizace dlouhodobě věnuje. „Vymezili jsme přesně lokality, na kterých budeme bádat, a začali jsme systematicky sbírat data,“ doplňuje.

Právě sběr dat je jedním z hlavních smyslů projektu. Jeho cílem je zvýšit poznání přírody jihozápadní Moravy v širších souvislostech. „Abychom mohli říct, jak na tom naše lokality jsou a jestli jsou v rámci regionu významné, musíme mít regionální poznání. Bez toho to nejde – a u mnoha z nich toto poznání zatím nemáme,“ vysvětluje Křivan.

Vedle terénní práce vznikají také společné metodiky s rakouskými partnery. Ty mají zajistit, aby byl monitoring vědecky hodnotný a srovnatelný na obou stranách hranice. Důležitou roli hrají i databáze. „Společná úložiště dat však prakticky neexistují,“ říká Křivan. Česká republika má přitom výrazný náskok – databáze Agentury ochrany přírody a krajiny dnes obsahují přes 40 milionů záznamů. Rakousko podobný systém nemá, a tak se může českou praxí inspirovat.

Loňský rok byl podle Křivana hlavně o přípravě a nastavování spolupráce a tvorbě společných metodik. Naplno by se projekt měl rozběhnout právě v letošním roce. Už teď se ale rýsuje jedno výrazné společné téma – křivatec český. „Je to silně ohrožená rostlina skalních stepí a lesostepí, která má ve střední Evropě centrum výskytu právě na jihozápadní Moravě a částečně zasahuje do Dolního Rakouska. Lokalit jsou jen nižší desítky,“ upozorňuje. Další spolupráce bude probíhat při sběru dat o výskytu denních motýlů, brouků, vážek nebo rovnokřídlého hmyzu nebo ptáků. Zajímá nás také způsob vyhodnocování stavu lokalit a způsobů péče o ně.

Spolupráce s Rakouskem přináší i inspiraci v přístupu k ochraně přírody. „Když je tam lokalita uznaná jako významná a dojde k dohodě s vlastníkem, tak ta dohoda platí. Nikdo se ji nesnaží obejít,“ říká Křivan. Podle něj to souvisí s dlouhou tradicí soukromého vlastnictví a silným vztahem lidí k půdě.
Zároveň ale upozorňuje na rozdíly v systému ochrany přírody. Zatímco v Česku funguje centrální státní aparát, v Rakousku je ochrana přírody v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. „Jak se to bude vyvíjet dál, uvidíme. Je ale jasné, že tlak na zrychlování výstavby a byznysu ochranu přírody spíš oslabuje,“ uzavírá Václav Křivan.