Arnošt Pacola

18. 05. 2024.

1364

JIHLAVA/TŘEBÍČ/RAABS – Ukázat malebnost a kouzlo Vysočiny putováním krajinou na šlapacím kole a nabídnout obyvatelům kraje i návštěvníků regionu možnost aktivního trávení volného času. To byla podstata myšlenky, která se zrodila v Třebíči začátkem nového tisíciletí. Vznikla tak cyklotrasa Jihlava - Třebíč - Raabs procházející Vysočinou až do malého rakouského městečka. Celá trasa je vedena v maximální možné míře mimo hlavní dopravní komunikace převážně po polních a lesních cestách či zklidněných komunikacích.

Trasa je označena na žlutých cedulkách jako cyklotrasa 26 (na některých značkách jako J-T-R) a je dlouhá 138 kilometrů. Je tvořena zhruba z jedné třetiny nově vybudovanými cyklostezkami a zbylé úseky jsou převážné po stávajících komunikacích začleněných do přírody, zejména kolem řek, polních a lesních cest. Zhruba 130 kilometrů celé délky cyklostezky se nachází na území České republiky a zbylých 9 kilometrů prochází územím Rakouska do Raabs an der Thaya.

V současnosti jsou dílčí úseky stezky tvořící přibližně třetinu celkové délky (asi 40 kilometrů) vybudovány jako cyklostezky s asfaltovým povrchem široké asi tři metry. Většinu z upravených částí trasy proto mohou využívat i příznivci jiných sportů, například inline bruslaři.
Velká výhoda je, že jízdu po cyklostezce je možné kombinovat se železniční dopravou. Projekt zůstává otevřený, mohou na něj navázat další trasy a rozvíjet jej vhodné aktivity.

Cyklostezku podemlela voda
Postupná výstavba cyklostezky je v souladu nejen se schválenou Národní strategií rozvoje cyklistické dopravy ČR, ale i s platnými strategickými materiály kraje, měst i mikroregionů. Manažerem dobrovolného svazku obcí Cyklostezka Jihlava - Třebíč - Raabs, lidově řečeno pečovatelem o stezku, je od loňska bývalý starosta Jaroměřic nad Rokytnou Ing. Karel Müller.

„V současné době po skončení zimy by se členské obce svazku měly věnovat úsekům cyklostezky na jejich katastru a zjistit, co je tam potřeba udělat. Třeba posekat křoviny, aby nezasahovaly do stezky na úseku v katastru jejich obce. Nebo zpacifikovat někde těžko průjezdné bláto. Dva větší problémy se vyskytly v blízkosti koryta řeky Jihlavy, kde došlo k narušení cyklostezky. Mělo by stačit vysypat podemleté břehy kamením ve spolupráci s Povodím Moravy,“ sdělil nám při návštěvě redakce Horáckých novin Karel Müller.

Problémy má správce stezky zejména v Bransouzích, kde byl loni zrekonstruován starý most z roku 1912. „A ti, co na tom mostě pracovali, bohužel využívali část cyklostezky jako zkratku k navážení materiálu nákladními automobily a směrem na Dolní Smrčné ji poměrně dost značně poničili,“ konstatoval Müller.

Také starostka Bransouz Jana Fialová má dost velké problémy, jak stavbaře donutit, aby stezku opravili. První pokus o opravu dopadl katastrofálně. Na několika desítkách metrů je povrch stezky nakloněný a zničený.

„Musím zdůraznit, že naší starostí je jen hlavní trasa č. 26, nikoliv podružné cyklotrasy. Potřebujeme nutně dotáhnout k územnímu a stavebnímu řízení úsek Velký Beranov - Brádlo - Petrovický mlýn, který už je vyprojektovaný. Musíme také získat jednoznačná vyjádření souhlasu majitelů dotčených pozemků k povolení stavby. Snad se nám ve výsledku podaří získat rozhodnutí stavebního úřadu, aby se příští rok mohlo začít stavět. Už je vyprojektovaný úsek k Petrovickému mlýnu,“ prozradil naší redakci Müller. Podobně důležitý je také úsek od Přímělkova k Dolnímu Smrčnému.

Šlapací kolo je také alternativní doprava
Cyklostezka je v zásadě místo, kde se může pohybovat nejen jezdec na kole, ale i pěší turista nebo maminka tlačící kočárek se svým dítětem. Úsilí provozovatelů cyklostezky je však zaměřeno i na propojení velkých měst, jako je Třebíč a Jihlava, staronovým způsobem dopravy, tedy dálkovou cyklodopravou. V některých místech by však musela být trasa uzpůsobena terénu, kde jsou i ojedinělá prudká stoupání. Ta sice cyklistovi nabízejí nádherné výhledy do okolní krajiny, ale požadavkům na rychlou alternativní cyklodopravu nevyhovují.

V takovém případě ale už celá tato záležitost nesměřuje ani tak na cykloturistiku, ale spíš na rychlou alternativní dopravu na kole. „To ale také znamená, že se snažíme cyklotrasu co nejvíce napřímit, třeba odskok na hrad Rokštejn mezi Přímělkovem a Dolním Smrčným. Ten se nyní snažíme natáhnout kolem řeky, kde je ale dost komplikovaný úsek. Kdyby se toto podařilo, usnadnili bychom lidem jízdu na kole do Okříšek do zaměstnání ve firmách MANN- Hummel nebo Fränkische. Chtěli bychom zajít za představiteli těchto podniků a znát jejich názor, co by byli ochotni udělat pro své zaměstnance dojíždějící do práce na kole,“ prozradil také Müller. Nabízí se třeba možnost zřídit nabíjecí stanice pro elektrokola, které by byly veřejně přístupné pro zaměstnance firem i cykloturisty. „Jde o to, abychom se navzájem inspirovali a sdělili si svoje představy,“ řekl před zamýšleným jednáním Müller.

Pomoci by snad mohl i Fond Vysočiny zafinancováním studie proveditelnosti záměru v napřímení úseku cyklotrasy kolem Sokolí a rekreační oblasti Číchova a Bransouz. „Bohužel stavebně i finančně je to záměr poměrně dost náročný. Zvláště v úsecích, kde jsou stráně hodně blízko u řeky. Tam může stát jeden kilometr asfaltové cyklostezky široké tři metry deset až patnáct milionů korun,“ posteskl si Müller.

Cyklostezka je přitom v zásadě dopravní stavba, po které nesmí jezdit motorové vozidlo. Ostatně v některých místech cyklostezek brání ve vjezdu na ně autům mechanické zábrany. „Hodně se diskutuje o tom, zda v některých partiích místo asfaltového povrchu nezvolit povrch tzv. mlatový. Mlatová cesta je tvořena dvěma, lépe třemi vrstvami přírodního kameniva a hlinitopísčité půdy. Od okolního povrchu se mlatové cesty oddělují buď pásovinou nebo betonovými obrubníky, někdy i dřevěnými, každopádně je nutné nějakou obrubu mlatové cesty použít.

Třebíč řeší, co s Mastníkem
V okolí Třebíče je kritickou částí cyklotrasy 26 úsek za Slavicemi lesem směrem k Mastníku. „Tam je to problematické, tam se cyklostezka prodírá rozježděnými lesními cestami, kterými nikdo nechce jezdit. Zvažují se různé varianty, jak by se to dalo objet směrem do Mikulovic a pak dál i napojení do Jaroměřic,“ vysvětlil Müller. Pro tento záměr už také existuje vyhledávací studie, ale zatím nebylo požádáno o dotaci na zpracování projektu. „Je pravda, že chystáme studii, jak by se z Třebíče na Horní Újezd dalo jet směrem do Slavic, odtud na Mikulovice a pak směrem dolů do Horního Újezda,“ potvrdil Müllerova slova místopředseda svazku Cyklostezka a třebíčský místostarosta Pavel Franěk v jedné osobě.

Cílem je uzavřít okruh
V dohledné době bude také nutné vytvořit i vyhovující způsob značení cyklostezky 26. „Nechceme samozřejmě do budoucna opouštět její úseky zaměřené na turistiku. Na orientačních tabulkách by tedy měla být odlišena varianta turistická a varianta rychlá,“ zdůraznil také Müller.
Atraktivitu cyklotrasy by měly časem ve větší míře zvýšit nabídky občerstvení a dalších služeb podél cyklotrasy, jak je to už zažito v sousedním Rakousku. U nás je to ale zatím spíš hudba budoucnosti. „Nám se zatím nepodařilo s podnikateli navázat nějaký smysluplný kontakt, aby si uvědomili, že množství cyklistů jedoucích krajinou je také zajímavá obchodní příležitost,“ dodal manažer cyklostezky Karel Müller.

Strategickým záměrem je cyklotrasu 26 natáhnout přes Kostelec, Třešť, Telč, Dačice a Slavonice dál do Rakouska a po rakouských cyklostezkách zpět až do Raabsu. Tím by se mohl příhraniční okruh uzavřít a byl by vhodný pro týdenní putování na kole dvěma sousedními zeměmi.
Foto HoN: Arnošt Pacola