Fotbalová škola vrací do Třebíče divizní fotbal
Profilovka
21. 06. 2024.
2864

Třebíč (ak) - Šestý postup v řadě, tentokrát do čtvrté nejvyšší soutěže. Místní fotbalový klub, SK Fotbalová škola Třebíč, vrací do města soutěž, kterou zde dříve hrál Horácký fotbalový klub. Ten naopak nezadržitelně padá soutěžemi dolů. O tom, jak byl postup složitý i o dalších plánech, jsme si povídali s Martinem Daňkem, který byl v posledních letech sportovním ředitelem klubu.

Cesta vašeho týmu dospělých je neuvěřitelně rychlá, každý rok postup, cestu zpomalil jen covid, kdy jste dvakrát po sobě nemohli postoupit z prvního místa. Rozhodně jde o republikový unikát. Jak je to možné?
Základem je neustále se zlepšující práce našich současných i minulých trenérů mládeže, protože v letošní sezoně za náš A tým nastoupilo celkem 28 hráčů, z toho 24 jsou odchovanci klubu. To je skoro neuvěřitelné. Dalším důležitým aspektem je to, že se v posledních dvou sezonách podařila transformace týmu dospělých na tým, který pracuje opravdu na hranici možností neprofesionálního klubu, využívá moderní technologie a prezentuje se způsobem hry, který odpovídá nejnovějším trendům. Na začátku šlo přece jenom o nadšenou aktivitu nás trenérů, rodičů a našich kamarádů. Tato transformace někdy velmi bolela, ale přinesla svoje ovoce.

No a tím aktuálním hlavním klíčem je fantastický současný hráčský i realizační tým, ve kterém je kromě trenérů také kondiční trenér, trenér brankářů, fyzioterapeutka a vedoucí mužstva. Jejich práci opravdu smekám. Je třeba také zdůraznit důležitost spolupráce s regionálními kluby, bez kterých by Foška nebyla Foškou. V A týmu působí hráči, kteří začínali v Okříškách, Přibyslavicích, Jemnici, Náměšti, Šebkovicích, a to jsem nejspíše na někoho ještě zapomněl.

Jakou roli má vůbec nyní A tým ve vašem klubu, který je známý zejména zaměřením na rozvoj mládeže?
Tým dospělých bereme jako vrchol naší mládežnické struktury a jsme opravdu hrdí na to, že v kádru je drtivá většina odchovanců, navíc velmi mladých, s velkým potenciálem dalšího růstu. Víte, my máme v DNA vášeň pro rozvoj mladých lidí. I když třeba vezmeme do kádru zkušeného hráče, neděláme to primárně kvůli výsledkům nebo postupům.

Děláme to proto, aby nám pomáhal rozvíjet naše mladé. Proto třeba příchod Radka Adamce ze Zbrojovky Brno, který ačkoli je sám hodně mladý, neuvěřitelně pomáhal týmu jak herně, tak svojí osobností. Jsem si jistý, že kolem něj rostli naši hráči rychleji. To samé se týká dnes už klubové legendy, Lukáše Hráčka, který je v týmu od úplného začátku. Chci jim veřejně oběma moc poděkovat.



Na co si věříte v divizní soutěži?
Určitě chceme pokračovat v rozvoji našich hráčů a týmu na co nejvyšší úroveň a prezentovat se principy hry, kterým věříme a které odpovídají vývoji fotbalu. Jaký to bude mít výsledkový dopad a jaké bude postavení v tabulce, teď vůbec neřešíme. Z hráčů cítím velkou chuť to v divizi prostě rozbalit a nedržet se při zdi. My jako klub jsme tu proto, abychom je maximálně podporovali.

A jaké jsou další plány Fotbalové školy?
Jsme klub, který vyrostl tzv. „na zelené louce.“ Neustále se vyvíjíme, učíme se z chyb a snažíme se posouvat. Aktuálně jsme sportovním procesem předběhli celkový vývoj klubu. Nemáme dostatečnou infrastrukturu, potřebujeme posunout celkovou komunikaci klubu, sponzoring apod. Máme fakt skvělé trenéry, kteří za ideou toho, o co se snažíme, přišli z celé ČR.

Nyní je čas posouvat klub směrem k opravdu silné sportovní organizaci se společenským přesahem. Jezdím po světě a sleduji, jak skvělé organizace fungují. Sportovně a přístupem k hráčům jsme už hodně daleko, v dalších oblastech máme velké rezervy. To je to, co nás teď čeká. Kromě toho samozřejmě dál chceme rozvíjet komplexní přístup k hráčům, edukovat je v oblasti zdravého životního stylu, spánku, regenerace, mentálního tréninku apod. Chceme zkrátka připravovat mládež nejen fotbalově, ale ještě více do života, který je v budoucnu čeká.

Jak se vlastně daří aktuálně vaší mládeži?
Působíme v měřítku, kde pokud něco podceníte, jednoho dne vás to dožene. To se týká některých ročníků, které jsme si v minulosti nepohlídali, co se týká počtu hráčů, a v pozdějíšm věku už je těžko regionálně doplňujeme, takže se s tím budeme ještě nějakou dobu prát.

Celkově mám ale z vývoje mládežnické struktury velkou radost, postupně překonáváme etapu, kdy byl klub o pár nadšených trenérech s nadprůměrnými výsledky a část mládeže měla velké rezervy. Nyní jsme v etapě, kdy postupně dáváme všemu jednotnou strukturu a kontinuitu a daří se to. Naši šéftrenéři jsou opravdu špičkami ve svém oboru nebo v ně rostou. Celkově v týmu lidí, který se věnuje naší mládeži, vidím obrovský potenciál.



I vaši žáci letos prožili úspěšnou sezonu, že?
Ano, kategorie U15 postoupila zpět do soutěží, na které jsme byli zvyklí, a to naprosto zaslouženě. Chci ale říci, že už mě trochu štve po 20 letech působení ve fotbale vysvětlovat, že rozvoj hráče a výška soutěže spolu moc nesouvisí. Ty nejúspěšnější země v Evropě soutěže v mládeži moc neřeší.

U nás děti místo zaměření na svůj rozvoj často řeší zbytečné stresové situace způsobené tím, že jim dospělí vymysleli celoroční soutěže o postupy a sestupy. S přibližujícím se koncem sezony se dostávají pod tlak trenéři a tedy i děti. Ničíme potenciál dětí a odůvodňujeme si to tím, že v dospělosti je to stejně čeká. Zkrátka nechápeme, neznáme zákonitosti vývojové psychologie a pak se divíme, že máme tak málo dobrých hráčů a silných osobností. Výsledkem práce s mládeží opravdu není výsledek zápasu nebo postavení v tabulce!!!

S tím souvisí další otázka, o vás se ví, že se zabýváte mentálním koučinkem a působíte u několika reprezentačních týmů ČR. Je tento obor něco, co v rámci Fotbalové školy také funguje?
Dovolím si říct, že se učíme, aby to fungovalo. Od nové sezony budeme využívat moderní technologie pro snímání aktuálního i dlouhodobého mentálního stavu hráčů a týmů a postupně se učíme napříč klubem tuto oblast rozvíjet. Jsme ale spíše na začátku, přece jen tuto oblast velmi využívají zejména špičkové kluby nebo reprezentační týmy.

Co říci závěrem?
Závěrem chci poděkovat zejména týmu lidí, který se stará o více než 350 našich hráčů a hráček, rodičům za podporu dětí a stejně tak našim partnerům, kteří svoje prostředky dávají na to, abychom mohli fungovat a rozvíjet klub. Speciální poděkování patří dlouhodobému podporovateli, Stanislavu Rambouskovi, bez kterého bychom nebyli ani zdaleka tam, kde jsme nyní. Také městu Třebíč, které v posledních letech zásadně vstupilo do podpory Fotbalové školy.

Ještě si dovolím jeden vzkaz. Ačkoli prožíváme pozitivní období, makáme na všech slabinách, které jako klub máme. Nepodařilo se nám zatím dobře nastavit fungování B týmu dospělých, který kvůli počtu hráčů neodjel na poslední utkání 3. třídy do Okříšek. Za toto bych se chtěl omluvit jak Okříškám, tak celému regionu, protože to rozhodně není v pořádku a není to dobrý vzor. Je to další věc, z které se musíme poučit.

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image