Jaroměřičtí dobrovolní hasiči slavili 140. výročí svého založení

Martina Dědková Chromá

před 7 hodinami

JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU (mad) - Jaroměřický sbor dobrovolných hasičů si v sobotu 10. května připomněl 140. výročí svého založení. Program byl zahájen hodinu po poledni na náměstí, odkud se vydal průvod směrem k hasičské zbrojnici, kde na účastníky oslav čekal doprovodný program a ukázky haičské techniky a zásahů.

SDH Jaroměřice nad Rokytnou byl zaležen v roce 1885. Podnět k jeho založení dal starosta města Vojtěch Kussl, který také v prvních dvou letech zastával funkci náčelníka. Jaroměřický sbor si od počátku kladl především kulturně politické cíle. Mezi jeho zakladateli a funkcionáři byli také příslušníci české inteligence městečka: učitel a dirigent hasičské kapely Jan Papoušek z Blatnice, MUDr. Karel Tichý, první jaroměřický lékař, a další dva učitelé Matyáš Peš a František Krška. Kromě osmi hlavních iniciátorů vstoupilo postupně do sboru 23 dalších měšťanů. Vojtěch Kussl získal snadno souhlas obecního zastupitelstva ke koupi 24 hudebních nástrojů pro 24 hudebníků sboru, které dirigoval Jan Papoušek. Jaroměřický sbor vykonal v prvních letech své existence více práce kulturní,osvětové a národní než odborné hasičské. Snad proto se v roce 1890 byly i s hudbou rozpadl. Přesto vykonal mnoho práce pro propagaci hasičské myšlenky jako první český sbor na Moravskobudějovicku. Do roku 1890 byly založeny další sbory v Martínkově, Litohoři, Nových Syrovicích, Prokopově a Hostimi.

Jaroměřický sbor obnovil svoji činnost roku 1894 na přímý pokyn okresního hejtmanství. Nový sbor měl 22 členů, starostou byl zvolen Bohdan Míča. Náčelník Antonín Loucký byl zvolen také starostou nově zřízené župy pro Moravskobudějovicko. První světová válka měla za následek úplný útlum činnosti sboru.

Aktivizace činnosti sboru nastala teprve roku 1920, když postupně přistoupilo 17 nových členů. Po roce 1925 a zejména po koupi automobilové stříkačky aktivita členů jaroměřického sboru výrazně stoupla. Projevilo se to i nárůstem členů – v roce 1929 bylo 53 aktivních členů.

V období 1931 – 1933 se hasiči nejen živě podíleli na kulturních akcích ve městě, ale také se odborně vzdělávali v tzv. vzdělavatelských kursech pořádaných v zimním období. Zlepšení činnosti se projevilo v dalším přírůstku členů – v roce 1932 se sbor rozrostl o 76 členů. Také úroveň propagace se zlepšila. Hasiči se všech vlastních i kulturních akcí zúčastňovali v krojích. Právem byli řazeni mezi nejaktivnější spolky ve městě.

Období okupace znamenalo prudký zvrat v činnosti sboru. Mezi rukojmími zatčenými 1. září 1939 byli i Josef Musil a Štěpán Prokeš, bývalí starostové sboru, a Jan Řezáč, perleťářský dělník, který se stal prvním poválečným předsedou jaroměřického sboru.

První valná hromada hasičského sboru se po osvobození sešla 18. července. Předseda revolučního národního výboru Jan Řezáč byl zvolen starostou. Velitelem sboru se stal opět František Caha. Bylo nutno doplnit výzbroj a technické vybavení. V roce 1946 koupil sbor stříkačku PPS 8 a roku 1950 nákladní auto zn. Steyr, které bylo předěláno na dopravní vozidlo; vpředu sedělo mužstvo a vzadu byla umístěna přenosná stříkačka. Strojník sboru L. Míča složil z náhradních součástek další podvozek Steyr, na který přidělal cisternu o obsahu 2 100 l vody a 50 l pěnidla. Jaroměřický sbor tak měl jako první v kraji cisternu. V březnu 1947 se sbor zapojil při likvidaci povodně na říčce Rokytné.

Činnost sboru byla nutně poznamenána stupňujícím se politickým napětím před únorovými událostmi 1948. 2. února si členové zvolili na valné hromadě nový výbor. Do funkce starosty byl zvolen František Dvořák, velitelem Bohumil Felix. 1, srpna 1948 proběhl v Jaroměřicích nad Rokytnou úspěšný okrskový sjezd za účasti téměř všech členů okolních jednot. V roce 1949 měla 49 členů. Počátkem 50. let se snažila provádět hovory s občany o požární prevenci. Přes jejich kvalitní přípravu byl zájem veřejnosti malý. Ukazovala se také nutnost výstavby nové požární zbrojnice, protože dosavadní mladistě už nevyhovovalo. Od roku 1953 členská základna trvale narůstala: v roce 1953 měla jednota 46 mužů a 16 žen, v roce 1956 už 58 mužů a 17 žen. Jednota měla i děti, které organizovala při pionýrské organizace.

Územní reorganizací v roce 1960 připadla většina okresu Moravské Budějovice i s Jaroměřicemi nad Rokytnou k okresu Třebíč. Jaroměřická jednota při této příležitosti získala od odstupujícího Okresního národního výboru v Moravských Budějovicích nákladní auto zn. Steyr. V tomto roce také výbor jednoty radikálně přistoupil k upevňování disciplíny – pěstování přesnosti dochvilnosti, zvyšování teoretických vědomostí v prevenci požárů, zejména u mladších a liknavých členů.

Na výroční členské schůzi v roce 1975 už mohla být činnost základní organizace hodnocena pozitivně včetně aktivní pomoci městu při akcích Z. Dařil se i nábor žen. Problémem zůstával stále nedostatek mladých členů. Koncem sedmdesátých let se i v tomto ohledu situace výrazně zlepšila.

Na rok 1985 připadlo sté výročí od založení základní organizace proto bylo uskutečněno několik zajímavých akcí. V roce stého výročí byl zakoupen dopravní automobil značky Avia DVS 12 A-31 a organizace evidovala 61 členů, 38mužů, 13žen a 10 starších žáků.

V současnosti má SDH Jaroměřice 96 členů. JSDHO Jaroměřice nad Rokytnou je zařazena do kategorie JPO II/1, což znamená, že dvanáct členů nepřetržitě slouží ve tří směnném pohotovostním režimu. Dále z toho vyplývá, že první vozidlo při výjezdu na zásah musí vyjet do pěti minut od nahlášení události v kteroukoli denní i noční dobu, druhé vozidlo pak do deseti minut.

Foto: Zbyněk Hobza