STUDENEC – Na stránkách Horáckých novin jsme se opět vydali pátrat po lidových krojích na Třebíčsku. Kdysi byly takřka nedílnou součástí našeho venkova. Dnes jsou někde zcela zapomenuté, jinde snesené z půdy, oprášené a doslova znovuzrozené. I když se svou pestrostí nemůžeme rovnat bohatému Slovácku, je až překvapivé, jak krásné a různorodé naše podhorácké kroje jsou. A kde všude jsou!
Tentokrát jsme se vydali do Studence, kde jsou kroje jedním z lákadel na Bartolomějskou pouť, která se koná na konci prázdnin. Schůzku jsem si domlouval s panem starostou Jiřím Tomeškem a sraz jsme si dali na obci. K našemu povídání se připojil i František Komárek. Oba jako dlouholetí stárci mají kroje ve Studenci takříkajíc pod palcem, i po té odborné stránce.
První pátrání
„První zmínku o kroji jsme našli v publikaci Vlastivěda moravská. II., Místopis, Náměšťský okres od Františka Dvorského z roku 1908. Tam paní Chadimová popisuje, v čem se chodilo do kostela. Tím pádem to ale není přesný a ucelený popis. A z místních pamětníků jsme nikoho nenašli. Jak kroje vypadaly, jsme našli na starých fotografiích ze vzpomínkové akce na selskou vzpouru, která se konala krátce po válce,“ dal se do vyprávění František Komárek.
„Další fotografie jsou dokonce z meziválečného období. To je tady za sokolovnou, kde se tančí beseda. Jenže ty kroje nejsou místní studenecké, ale kyjovské. Také jsme takový měli doma. My jsme ale pátrali po našem prostém studeneckém kroji,“ doplňují se František s Jiřím ve vyprávění.
Za stárky jedině krojovaní
Pouť se ve Studenci držela odnepaměti, ale co paměť sahá, v civilu. V roce 1996 však tehdejší omladina, která měla jít za stárky, prohlásila, že jestli mají za stárky jít, tak jedině v krojích. A mezi tou omladinou byli pochopitelně i mí dva průvodci.
Stalo se. Kroje si obec zapůjčila v Moravských Budějovicích, ale horácké kroje to nebyly – spíš ty kyjovské. To však vždycky nevyšlo, protože bartolomějských poutí bylo moc, a tak si kroje někdy půjčovali z Jihlavy.
Konečně vlastní
Až v roce 2004, kdy bylo výročí 900 let obce, rozhodlo zastupitelstvo, že si Studenec pořídí vlastní kroje. Ale nejen tak nějaké, ale skutečné historicky správné kroje. Kromě touhy po historickém vzhledu to mělo i svou ekonomickou logiku – než platit každý rok půjčovně, je lepší investovat do vlastních. Povedlo se a na výročí obce opravdu vyrazil průvod stárků ve vlastních, ale hlavně studeneckých krojích. Cesta k nim ale nebyla vůbec jednoduchá. Po vzhledu krojů začal tehdy pátrat tehdejší velitel hasičů a zastupitel obce Antonín Komárek se starostou Sokola Karlem Hortem. Ukázalo se, že najít kvalitní informace nebude jen tak. Po dlouhém pátrání a vyptávání se vydali do muzea ve Velké Bíteši a s tamější etnografkou dali dohromady podobu krojů od střihu po materiály a barvy. Podle sesbíraných podkladů dali manželé Komárkovi dohromady střihy a paní Komárková se pustila do práce. Vzniklo prvních dvanáct krojů.
Tyto kroje slouží dodnes, ale protože dvacet let používání je na nich už znát, přistoupila obec k jejich postupné obnově. Kalhoty přišly na řadu první. I tak je ale nutné obnovit celý krojový park, a tak nechala obec ušít dalších devět párů. Má to i tu výhodu, že nyní je k dispozici daleko více informací než tehdy a nové kroje jsou zase o trošku více doladěné.
Vědomé prohřešky
František Komárek si však trošku sype popel na hlavu: „Udělat přesnou kopii je jedna věc, druhá je však kroje nosit a tančit v nich. Takže jsme se vědomě dopustili prohřešků, ze kterých by etnografka asi neměla radost. Naše děvčata je však mají o to raději. Zkrátili jsme o kousek sukni, která má být do půli lýtek, a my ji máme pod kolena, a ubrali jsme jednu ze tří spodniček. Myslím si ale, že podobně k tomu přistupují všichni. Je prostě doba zkracování.“ Je to tak, to říkala už mladá Magda v Postřižinách. „No, myslím si, že další prohřešek jsou výšivky ornamentů. Samozřejmě že se držíme motivů podle předloh, ale ty na nových krojích jsou bohatší a je vidět, že paní, která nám nové kroje šila, už nevyšívá rukou, ale na stroji. I tak je to ale poměrně drahá záležitost.“
Kdo to ušije?
Ušít kroj ale není jen tak, do toho si každá švadlena netroufne, a proto sehnat tu pravou je poměrně složité. Nakonec sehnali Marii Vaňkovou z Velkých Němčic, která šije kroje pro celý jih Moravy. „Vlastní ušití bylo nakonec celkem rychlé, ale celý rok trvaly konzultace. Řešili jsme látky, barvy i ty výšivky. Hodně nám s výběrem látek radila a sympatické bylo, že nedoporučovala ty laciné, ale kvalitní, které vydrží,“ vzpomíná starosta. Zajímavé bylo i zkoušení. Do Velkých Němčic samozřejmě nejel celý autobus, ale jen dva vybraní stárci. „Kroje nám šila od dubna do srpna a přivezli jsme je úplně na poslední chvíli, v pátek před poutí! Bylo to napínavé, ale jinak to asi nejde,“ vzpomíná na malé drama starosta.
Ušití jednoho kroje stojí zhruba třicet tisíc korun, ale k mužskému musíte ještě připočítat vysoké kožené ručně šité holínky. Jsou krásné a pro Studenec je šije pan Alan Kvasnička z Brna a za jeden pár si počítá osm a půl tisíce.
Krojovaná mládež
To, co se ve Studenci daří stejně dobře jako v Kralicích, je nadšení mladých, kteří od dětských let vzhlížejí k těm starším a těší se, až do krojů dorostou. Někdy je zájem a počet omladiny tak velký, že domácí kroje nestačí a musí se půjčit. Nejvíc šlo za stárky šestnáct párů! To byla opravdu krása. Ke krojům patří v našich myslích neodmyslitelně i písně, halekání a samozřejmě tanec. A když tanec, tak beseda. V případě Studence je to Česká beseda. Letošní nedělní pouťové odpoledne bylo zpestřeno tancem právě České besedy, kterého se zúčastnilo bezmála padesát místních dětí. Studenec se tedy o své budoucí stárky rozhodně nemusí bát.
Podle mých průvodců klasické dětské kroje Studenec nemá – v letošním roce ale obec pořídila všem děvčatům sukně, které byly symbolicky ušity z vyřazené opony z místní sokolovny. Doplněny jsou o věnečky do vlasů a klukům nechybí slušivý motýlek, vše v barvách obce Studenec. Nedovedu si představit opravdovější studenecký kroj! Uloženy budou společně s těmi dospěláckými v sokolovně. Studeneckým dětem tak přejme, ať jsou dalšími hrdými nositeli tradic.
Foto HoN: archiv obce Studenec
Máte v obci kroj a jestě jste nebyli v Horáckých novinách?
Ozvěte se na mail: [email protected]
