MOHELNO (juh) – Krojované hody, to je krása převeliká, a i člověk nezúčastněný se musí pozastavit, aby si té vyšívané krásy užil. O uplynulém víkendu si hodů užili v Mohelně. Zatímco vloni jsme se vydali na krojovaný průvod obcí a zvaní na tancovačku, letos jsme do Mohelna zamířili večer, abychom konečně spatřili ten slavný tanec – českou besedu. V případě Mohelna se tančí česká, na mnoha jiných místech okresu moravská. Tak to máme ještě dluh.
Málem jsme ale o tu parádu přišli, protože dostat se do sokolovny, kde se tancovalo, nebylo jen tak. Služba u vchodu měla jasné pokyny a nebyla s ní řeč. Muž s koženou brašnou nesmí projít, natož novinář. Naštěstí se včas podařilo přivolat hlavní stárku, a ta mě s úsměvem propustila. A byl nejvyšší čas!
Nejdříve nastoupili ti nejmenší a předvedli tanečky jedna radost. Nejsem taneční mistr, ale s dětmi a jejich učením čehokoli mám bohaté zkušenosti. A klobouk dolů před nimi a především před těmi, kdo je to naučili. Musím přiznat, že tak pozitivně povzbuzující prostředí, kde všichni všem drží palce, navzájem si pomáhají a za drobné maléry se nepošklebují, jsem dlouho nezažil. Užíval jsem si to.
A po nich nastoupili velcí – a to byl rachot! Z videí na webu, kde jsem si českou i moravskou besedu „studoval“, jsem měl pocit neskonalé nudy. V Mohelně mě přesvědčili o opaku a konečně jsem pochopil, proč to na všech hodech a poutích tancují. Je v tom nostalgie, tradice i současnost – a je to život. Děkuji.
Krátké video můžete zhlédnout ZDE
Foto: Jan Uher
