Magen David: Výstava, která sem skutečně patří

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

za 6 hodin

TŘEBÍČ (herb) - Aby v lidech probouzela pochopení, lidskost, empatii, toleranci a respekt. Právě takový má mít dle kurátorky Mileny Veselé z Muzea Vysočiny Třebíč účel aktuální výstava Magen David v prostorách zámecké konírny, skrze kterou se zpět do města navrací sedm zdejších židovských rodin. Ty po staletí pojilo s Třebíčí silné pouto a jejich zástupci byli významnými články městské společnosti. Bohužel však ocejchováním žlutou šesticípou hvězdou přišel společenský sešup i vymizení Židů z Třebíče. Obsáhlá výstava s označením Davidovy hvězdy je důstojnou připomínkou někdejší slávy třebíčských Židů i dokladem hrůz minulého století.

První písemná zmínka o přítomnosti židů v Třebíči pochází z roku 1383 a následující staletí prošlo město pod Davidovou hvězdou značnou proměnou. Sociální i stavební. Symbolem je zde dodnes židovská čtvrť na levém břehu řeky Jihlavy, která se těží z prestiže v seznamu UNESCO. Nejedná se však o jediný zápis Židů do historie města. „Jako by věhlas židovské čtvrti zastínil význam konkrétních lidí. Ale židovská čtvrť by zůstala pouhou historickou kulisou, kdyby jí neoživovaly právě příběhy jejich obyvatel,“ pověděla na úvod vernisáže výstavy Magen David kurátorka Veselá. Díky práci jí samotné a jejích kolegů se však ony příběhy dostávají do popředí. Konkrétně osudy rodin Beneschových, Subakových, Bodascherových, Polnauerových, Koblitzových, Friedových a Ornsteinových.

Prvotním impulsem k uspořádání obsáhlé výstavy Magen David - Třebíčské židovské rodiny v paměti potomků nastal na přelomu let 2024 a 2025. Tehdy v brněnském muzeu Malý Mehrin proběhla výstava Oči otevřený, ruce připravený, jež se věnovala třebíčskému rodákovi a profesně velmi rozmanitému člověku Arnoštu Beneschovi a krátce byla k vidění také v Náměšti nad Oslavou. „Právě tehdy jsem si uvědomila, že výstava nepatří do Brna ani do Náměště. Ale že patří k nám do Třebíče, domů,“ zavzpomínala Veselá. „Hned na místě vznikla myšlenka, že by bylo krásné tu výstavu dostat do Třebíče a v našich možnostech zámecké konírny ji trošičku rozšířit a nevěnovat jí pouze rodině Beneschových, ale zaměřit se na osudy více třebíčských židovských rodin,“ doplnil ředitel Muzea Vysočiny Třebíč Michal Zábrš. Muzeum se pak ve spolupráci se Státním okresním archivem v Třebíči a již zmíněným Malým Mehrinem v Brně, jmenovitě s dámami Jitkou Padrnosovou a Táňou Klementovou, rok a půl věnovalo chystání obsáhlé výstavy. Výsledné dílo se veřejnosti představilo na slavnostní vernisáži ve čtvrtek 16. července.

Magen David značí v hebrejštině Davidův štít. Symbol představuje ochranu biblického krále Davida, identitu Židů, v minulém století ale také vyjádření bezbřehé lidské nenávisti. A nyní také ústřední motiv výstavy Muzea Vysočiny Třebíč. Šesticípá hvězda je obsažena nejen v samotném názvu, ale
i v rozvržení výstavy. Rozmístěné panely totiž dle kompozice výstaváře Petra Kolaji připomínají rozebranou Davidovu hvězdu, připodobňující nacistické rozbití židovské komunity. Promyšlených symbolik se ale v konírně nachází více. Zmínit lze například hru světel, kdy prosvětlené části o jednotlivých rodinách rázem vystřídá potemnělý koutek. Zde se za industriální zástěnou s ostnatým drátem nachází výčet třebíčských obětí holocaustu. Tuto dějinnou kapitolu navíc umocňuje plakátová vývěska s nesčetně nasvícenými nápisy Židům nepřístupno.

Než ale začalo nacistické běsnění, patřili Židé v Třebíči do prestižní společnosti. Vlastnili podniky na zpracování kůže, výrobu lihovin, železářství, drobné podniky, nebo se silně angažovali ve veřejném životě. O jejich postavení na společenském žebříčku svědčí fakt, že se z židovské čtvrti mnozí přemístili do samého centra města. Na dolní straně náměstí vlastnili Leopold Ornstein a Růžena Ledererová pražírnu kávy a obchod se smíšeným zbožím, koloniál vlastnil též Salomon Bodascher. V domě číslo 22 měl zase Vilém Taussig módní salon a nedaleko Mořic Felix obchodoval s lihovinami.

Jednotlivé rodiny ale nepřipomínají pouze historické fotografie ze sbírky muzea, ale též osobní předměty a dokumenty, které na výstavu propůjčili sami potomci. Ostatně ti se také osobně zúčastnili slavnostní vernisáže, paní Andrea Polnauer Bartošová jí dokonce zahájila pěveckým vystoupením. Díky Magen David se tak židovské rodiny skutečně navrátily zpět do Třebíče. „Velmi si vážím odvahy vás, potomků druhé a třetí generace, kteří jste byli ochotni sdílet své rodinné a mnohdy velmi bolestné vzpomínky. Jen díky vašemu svědectví, zápůjčkám osobních předmětů a historických dokumentů se mohla výstava realizovat,“ poděkovala potomkům kurátorka Veselá.

Bezesporu největší zastoupení má na výstavě Arnošt Benesch, a to díky materiálům jeho vnuků a nositelů rodinného odkazu Jiřího a Petra Urbanových. Život a dílo fotografa, malíře, řezbáře a sběratele zde připomíná obsáhlá sbírka fotografií i osobní dokumenty. Také v případě dalších rodin nechybí poutavé exponáty. Předvolání do transportu, židovské hvězdy, šperky, porcelán i doklady, panel každé rodiny je rovněž doplněn o přehledný rodokmen. Výstavu navíc zpestřují vypůjčené obrazy Františka Mořice Nágla. Malby sice hrají teplými a veselými barvami, rodák z Kostelní Myslové na nich ale kontrastně zachytil smutnou realitu Terezína.

Je cenné, že Magen David poodkrývá i mnohdy poněkud neznámé informace. Na rodinu Subakovu je v Třebíči předně hleděno jako na vyhlášené koželuhy, nicméně své zastoupení měla také skrze Gerharda Subaka v britské armádě. Další rodina dokonce zanechala stopu v hvězdném Hollywoodu, kde se pod jménem Francis Lederer prosadil syn Růženy Ornsteinové. U protějšího panelu Koblitzových zase jistě zraky návštěvníků spočinou na fotografii mladého Alfreda Koblitze, jak sedí na střeše rozestavěné spořitelny na náměstí. S Malovaným domem a městskou věží v pozadí se jedná o zcela impozantní snímek. Člověka toho ale na výstavě zaujme daleko více.

S ohledem na podobu výstavy a její hutnost je možná velká škoda, že Ministerstvo kultury stoplo muzejní soutěž Gloria Musaealis. Jistě by Magen David bojoval o podobný, ne-li větší úspěch, jako bylo před rokem třetí místo v kategorii výstava roku pro Otisky Staré Říše o básníku Zdeňku Řezníčkovi. Výstava Magen David je v konírně k vidění až do 1. listopadu, následující měsíce pak nabídnou i pestrý doprovodný program. Pro veřejnost je připraven workshop výroby drejdlu a hebrejské abecedy, komentovaná prohlídka, edukační programy pro školy a další akce.