Nad bezpečností rekreantů na Dalešické přehradě dohlížejí vodní záchranáři

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

František Polehla

před 1 hodinou

HARTVÍKOVICE (juh) – Žijeme ve střední Evropě a považujeme za naprostou samozřejmost, že je o nás postaráno. Že někdo dohlíží na naši bezpečnost a v případě nesnází stačí zavolat a někdo se objeví. Přesně takto je to i na oblíbené Dalešické přehradě. Kromě policie z Poříčního oddělení Kramolín tam během července a srpna dohlíží na bezpečnost a dodržování pravidel lodního provozu i jednotka Vodní záchranné služby Třebíč.

Stanice první pomoci sídlí na hartvíkovické pláži v Autocampu Wilsonka, což je v podstatě jediný kemp na přehradě. Její působnost je však po celém jezeře a vlastně nejen na něm. Protože záchranný tým spadá do integrovaného záchranného systému Kraje Vysočina, může být povolán k pomoci potřebným i v blízkém okolí. Jak je známo, při záchraně zraněných rozhoduje rychlost a o profesionálních dovednostech vodních záchranářů nikdo nepochybuje.

Navštívili jsme záchranáře a s předsedou Petrem Němcem si o jejich službě na přehradě povídali. Zajímalo nás, zda se letošní sezona, která je naprosto výjimečná svými tropickými teplotami a malými srážkami, nějak odrazila na chování lidí a tím i na počtu zásahů záchranářů.

Služba
V době naší návštěvy měly službu dva manželské záchranářské páry: Němcovi a Kravarovi. Služby na základně probíhají v týdenních turnusech od soboty do soboty a minimální počet sloužících záchranářů je stanoven na tři osoby. Díky rodinným týmům byli na místě čtyři zkušení členové Vodní záchranné služby, kteří si s sebou na přehradu vzali i své malé děti. Pro záchranáře je to sice náročná služba, ale zároveň i forma společné letní dovolené.

Fungování týmu s dětmi na stanici má jasný a prověřený řád. Když přijde tísňové volání a záchranáři musejí neprodleně vyrazit na vodu, do záchranného člunu naskakují tři dospělí. Čtvrtý člen hlídky zůstává na stanici u telefonů i vysílaček jako operační spojka a zároveň se postará o všechny děti. Zázemí stanice navíc nabízí dostatek místa, na lůžkách se tu pohodlně vyspí až deset lidí.

Zásahy
Tropické léto a výrazný úbytek vody se do práce záchranářů zapsaly po svém. Nízká hladina odhalila dříve skryté kameny, výčnělky a mělčiny, což na přehradě komplikuje plavbu. Na své riziko doplatil i nový služební člun se sklopnou přídí, který Vodní záchranná služba získala. Kolegové z jiné stanice, kteří místní podmínky tak dobře neznali, u Kozlova narazili na kameny pod hladinou a poškodili lopatku lodního šroubu. Než se člun vrátí ze servisu, využívají záchranáři náhradní starší plavidlo, které má však stejně rychlý motor i sklopnou příď pro snadné naložení zraněných.

Naštěstí záchranáři nemuseli v dosavadním průběhu prázdnin řešit žádný případ utonutí. Většina zásahů na pevnině se týká drobnějších i vážnějších úrazů v kempu a na plážích. Nejčastěji jde o včelí či vosí bodnutí, klíšťata, nohy pořezané o ostré kameny a říční škeble nebo úrazy sekerou při přípravě dřeva na táborák. Na samotné vodě převládají technické zásahy, například odtahování lodí s porouchaným motorem nebo situace, kdy neopatrným rekreantům dojde benzin.

Bezpečnost
Významnou část služby tvoří preventivní patroly. Záchranáři v součinnosti s policií dohlížejí na dodržování pravidel v plavební dráze, která vede středem přehrady a je vyhrazena pro motorová plavidla, skútry a výletní parník. Zdejším nešvarem je velký rozmach paddleboardů a rekreačních plavců, kteří často hazardují a křižují plavební dráhu, kde by se dlouhodobě rozhodně neměli zdržovat. Malou hlavičku plavce na zvlněné vodě je velmi snadné přehlédnout. Mnozí lidé si navíc neuvědomují brzdnou dráhu a manévrovatelnost motorové lodě. Setrvačnost je na vodě mnohem větší než u motorového vozidla na souši, a i když člověk za kormidlem překážku vidí, jeho možnosti vyhýbacího manévru jsou velmi omezené.

Pro plavce, kteří chtějí překonat delší vzdálenosti, mají záchranáři jasnou radu. Pokud už se vydávají dál od břehu, měli by si pořídit výraznou oranžovou nafukovací bójku. Ta je na vodě vidět opravdu na velkou vzdálenost a v případě vyčerpání či křeče poslouží i jako spolehlivá opora na hladině.
Voda je krásný živel, ke kterému máme všichni blízko, a jak jen můžeme, hroužíme se do jeho chladivých vln. Zvláště v současných vedrech je pobyt u vody a ve vodě něco, co nám umožňuje i v největším parnu odpočívat a relaxovat. Díky ochotným a připraveným mužům a ženám z Vodní záchranné služby víme, že nám tak trochu „kryjí záda“ a v případě potřeby pomohou.

Foto HoN: Jan Uher a VZS Třebíč