Se začátkem jara si většina lidí spojí rozkvétající louky a zvýšenou aktivitu přírody. Právě začínající roční období však plně symbolizuje fotbalový míč. Zejména tedy letošní jaro. O následujícím víkendu se naplno rozjedou fotbalová klání i v nižších ligách, příští týden pak čeští reprezentanti nastoupí k baráži o mistrovství světa. Je tak namístě se v aktuálním čísle pověnovat celosvětově nejrozšířenějšímu sportu. Ať už optikou mezinárodní, nebo čistě třebíčskou.
Za samotnými počátky té nejkrásnější hry
O prvopočátcích fotbalu se sice může hovořit ve spojitosti se starověkým Římem či středověkou společností v Anglii, za jeho moderními základy je třeba se vypravit na Britské ostrovy 19. století. Míčové hry, v nichž se skórovalo do branek, byly už v tuto dobu nesmírně oblíbené. Ovšem zatímco někde se míč přenášel rukama, jinde se do něj kopalo. Z toho důvodu se také britské školy v roce 1848 domluvily na jednotném znění pravidel, díky nimž tak smysl fotbalu spočíval ve hře nohou. Významným mezníkem je zde ale rok 1863, kdy jedenáct fotbalových klubů z Londýna založilo The Football Association. Tato organizace pak vypracovala nová pravidla a oproti těm předchozím se zcela vypustila jakákoliv hra rukou. Právě zmíněný moment lze tak brát za počátek fotbalu, jak jej vnímáme dnes.
Ještě v 19. století se fotbalové nadšení rozšířilo z Velké Británie také do střední Evropy. V našem prostředí se jeho propagátory stali studenti a předně sportovec Josef Rössler Ořovský. Ten se sám vypravil do Británie, kde fotbal okusil jako hráč i divák, a nabyté zkušenosti přenesl do zemí Koruny české. Byl to právě Ořovský, kdo roku 1896 řídil první derby pražské Sparty a Slavie.
Právě sešívání bývají mnohdy označováni za nejstarší fotbalový klub u nás. Ovšem Slavia roku v roce 1892 vznikla nejprve coby cyklistický spolek, až o tři roky později se přeměnila ve sportovní klub. Kdybychom se ale zaměřili opravdu čistě jen na fotbal, tak je zde nejstarším klubem FK Loučeň se svým vznikem na jaře 1893. Téhož roku na podzim pak vznikla pražská Sparta a ještě do první světové války se portfolium českých klubů značně rozšířilo. Namátkou lze zmínit SK České Budějovice (1900), FK Mladou Boleslav (1902), Viktorii Žižkov (1903), FC Velké Meziříčí (1906) nebo FC Viktorii Plzeň (1911). Velký rozmach i na lokální úrovni nastal zejména v éře první republiky.
Unikátní rekordy: Gólostroj Ronaldo i Maného bleskurychlý hattrick
Za dlouhá léta se fotbalovým prostředím mihlo tolik hráčů, že si snad každý fanoušek najde svého oblíbence. Z poměrně pestrého výčtu však jen některým náleží významné postavení, a to díky stěží dosažitelným rekordům. Začít nelze ničím jiným než vstřeleným góly. V žebříčku historicky nejúspěšnějších střelců náleží první místo Cristianu Ronaldovi. Portugalská ikona během své bohaté kariéry nasázela v součtu neuvěřitelných 957 branek, a vysněná tisícovka se tak čerstvému jednačtyřicátníkovi postupně blíží. Sám Ronaldo také na konci loňského roku sdělil, že před vstřelením 1000. branky neskončí kariéru.
Druhé místo prozatím s 940 góly patří legendárnímu Pepi Bicanovi. Otázkou však zůstává, zda jej ještě v budoucnu nesesadí z bronzové příčky argentinec Lionel Messi, jenž momentálně čítá ztrátu čtyřiceti branek. Nasázet více než 500 branek se na profesionální úrovni povedlo celkem jednatřiceti hráčům. V prestižním seznamu nechybí ani Pelé a Romário, Ferenc Puskás, Gerd Müller či dosud hrající Robert Lewandowski, Luis Suárez nebo Karim Benzema.
Pokud je řeč o gólech, tak ten nejrychlejší byl k vidění roku 2017 v juniorské skotské lize mezi Maryhillem a Clydebankem. Tehdy přímo z rozehrávky skóroval maryhillský mladík Gavin Stokes, a skóre utkání se tak měnilo po pouhé 2,1 sekundy. V květnu 2015 zase stačily rychlonohému Sadio Manému ze Southamptonu pouhé 2 minuty a 56 sekund, aby v utkání nejvyšší anglické ligy hattrickem sestřelil celek Aston Villy. Srdce fanoušků vždy plesá při dalekonosných střelách. Víte však, z jaké největší dálky padl kdy vůbec gól? Opět tomu bylo v anglické Premier a rekord si drží bosenský brankář Asmir Begovič v dresu Stoke City, jenž z úctyhodných 89 metrů dostal balon do sítě Southamptonu. K brankářům se ale pojí i další zajímavé rekordy. Například zápisem v Guinessově knize rekordů se může pochlubit bývalý strážce svatyně Manchesteru City Ederson, jehož nejdelší výkop z ruky měřil 75,35 metrů.
Je známo, jak velké peníze se kolem fotbalu točí. Ostatně to je také nejvíce zřejmé každé přestupové období, kdy ze strany na stranu létají částky v milionech eur. Prvenství tabulce nejdražších přestupů náleží od roku 2017 Neymarovi, který za 222 milionů eur přestoupil z Barcelony do Paris Saint Germain. Co se českých hráčů týče, tak nejdražším přestupem je dosud ten Pavla Nedvěda z Lazia Řím do Juventusu. Klub z Turína tehdy za Grande Paola zaplatil 45 milionů eur. Nejvyšší částka za hráče z české první ligy ještě do loňského roku náležela Tomáši Součkovi, kdy v roce 2020 za jeho přestup na lince Slavia Praha - West Ham United zaplatil londýnský celek 20,7 milionů eur. Cifra však byla na stejné trase trumfunta loni, a to sumou 22 milionů eur za Malicka Dioufa.
Na světový šampionát irskou cestou
Pro odchod hráčů z tuzemské ligy do prestižních zahraničních týmů napomáhá především působení českých klubů v evropských soutěžích, nebo také výkony v reprezentaci. Náležitě využít druhé možnosti se nabízí v aktuálních dnech, samozřejmě díky sledované baráži na mistrovství světa. Zatímco od vzniku samostatné České republiky nechyběla fotbalová reprezentace na jediném mistrovství Evropy, světového šampionátu se český tým zúčastnil pouze v roce 2006. Na turnaji v Německu se však zcela nenaplnila očekávání a svěřenci trenéra Karla Brücknera skončili po skupinové fázi. Zato společná výprava Československa se mistrovství světa účastnila hned osmkrát, přičemž v letech 1934 a 1962 se vracela se stříbrnou medailí. Možnost opětovné účasti na prestižním turnaji se Čechům otevírá v letošním roce. Překážkou v cestě do Ameriky však stojí Irsko, následně pak jeden z dvojice Dánsko - Severní Makedonie. První barážové klání proti irskému celku je na programu 26. března, finále baráže pak 31. března. V případě postupu by čeští reprezentanti ve skupinové fázi na šampionátu čelili Mexiku, Jihoafrické republice a Jižní Koreji.
Letní boj o Zlatou Niké
Samotné mistrovství světa proběhne od 11. června do 19. července letošního roku. S ohledem na čtyřleté mezery mezi jednotlivými šampionáty je už nyní jasné, jak bude turnaj divácky velmi atraktivní. A to nejen s ohledem na účast těch nejlepších hráčů, ale také z důvodu mnoha novinek. Vůbec poprvé se mistrovství světa bude konat ve třech zemích - v Kanadě, Mexiku a USA. Vzhledem k časovému posunu mistrovství světa si ale budou muset fotbaloví fanoušci během léta zvyknout na jiný režim. S ohledem na místo konání se řada utkání bude u nás vysílat v nočních až ranních hodinách. Nu což, holt se člověk přes léto moc nevyspí.
Novinkou je také rozšíření týmů. Dosud na šampionátu hrávalo 32 reprezentací, letos jich bude hned 48. Nutno však poznamenat, že rozšíření se týká především států z Asie, Afriky a Oceánie. Vysvětlení je prosté, za vším je třeba hledat peníze. Nicméně nejedná se o nic nového. Penězovody hrály významnou roli při udělení pořadatelství dvou předchozích mistrovství Rusku a Kataru. Je-li však řeč o místech konání, lze se podívat i do budoucích let. V roce 2030 bude opět šampionát probíhat ve třech státech. Společnými pořadateli budou Španělé, Portugalci a Maročané. Po katarské zkušenosti z před čtyřmi lety se v roce 2034 mistrovství světa opětovně navrátí na Arabský poloostrov, kdy je hostitelství přiděleno Saudské Arábii.
Zaměřeno na Třebíčsko
Po profesionální úrovni se hodí přestoupit do nižších, leč neméně kouzelných pater. Mistrovství světa je za dlouho, profesionální ligy už běží, ale ta pravá vesnická zábava započne o nastávajícím víkendu. Proto je také nutné se alespoň v krátkosti zaměřit na fotbal zde na Třebíčsku. Při pohledu do minulosti si může leckdo říci, že zdejší fotbal má své zlaté časy za sebou. Svého účastníka měl region díky mužstvu HFK Třebíč ve třetí lize, výrazné zastoupení pak po léta čítal i mezi smetánkou Kraje Vysočina. Stálicí krajského přeboru nebyly pouze Okříšky, jak je tomu doposud, ale také města Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnice. Poslední zmíněný celek se ale odlišuje tím, že po dlouhé roky je nadále pravidelným účastníkem dnešní 6. ligy. Nelze při zpětném pohledu ani opomenout účast Hartvíkovic v krajském přeboru, přičemž celek od Wilskonky si dokonce jednu sezonu okusil i divizní soutěž. Kapitolou samou o sobě je pak vzestup a pád Čáslavic a týmu Boroviny-Opatova.
Ačkoliv je dnešní situace skutečně rozdílná, fotbal tu však v ústupu není. Na fotbalové mapě Třebíčska najdeme celkem 54 klubů, které mají do soutěží FAČR přihlášený alespoň jeden tým. Když se blíže podíváme na dospělý fotbal, dopočítáme se 52 týmů, přičemž u 17 z nich najdeme i rezervní celek. A že by mužské mančafty byly v porovnání s ostatními nějakými outsidery, se tedy rozhodně říct nedá. Kvalita okresu se projevuje zejména v krajské konkurenci. Není náhodou, že Okříšky a Šebkovice v poklidu působí v krajském přeboru a že na samých čelech tabulky 6. a 7. ligy se před startem jara nachází celky z Třebíčska. A vynechat samozřejmě nemůžeme působení Fotbalové školy Třebíč ve čtvrté nejvyšší soutěži.
Podstatnou roli v tomto ohledu ale hraje práce s mládeží. Ať už na úrovni OFS Třebíč, kupříkladu v rámci Zimní ligy, či uvnitř jednotlivých klubů. Investice do budoucnosti je vždy skvělým krokem, což zvláště u amatérského fotbalu platí několikanásobně. Kromě mládežnické základny hrají také velmi podstatnou roli zázemí jednotlivých klubů. A v této oblasti se na Třebíčsku věci v posledních letech hnuly skutečně kupředu. Skvělým trávníkem a kabinami se dnes už nepyšní pouze mančafty v nejvyšších soutěžích, ale i řada účastníků okresního přeboru, případně i nižších soutěžích.
Vybraná utkání na úvod jara
Po zdlouhavé zimní pauze se následujícím víkendem opět naplno rozjíždí amatérské fotbalové soutěže. Volné víkendy tak hráčům a fanouškům i na těch nejmenších vsích končí, nyní bude až do poloviny července o zábavu a napětí postaráno. Jarní část sezony opět nabídne pořádnou dávku soutěživosti a emocí. Přece jen postupným ukrajováním aktuálního ročníku se vyjasní boj o postup výše nebo naopak o udržení, což činí jaro nesmírně atraktivním. Zajímavé souboje se ale neodehrají pouze v posledních kolech, ale už třeba na samý úvod. Vybraná utkání prvního kola jsme pro fotbalové fanoušky graficky zpracovali do mapy Třebíčska. Kompletní přehled najdete ve stálé rubrice Kam za fotbalem.
