Když člověk procitne z probíhajícího snu, povětšinou na noční příběh rázem zapomene. Jinak tomu ale bylo v případě učitelky Nikol Matějkové. Rodačce z Třebíče jeden takový sen poskytl námět k literárnímu dílu. Červencovým vydáním fantasy románu Eden: Mezi zemí a nebem se tak spisovatelce Matějkové splnilo dlouholeté přání a na téměř čtyř stech stránkách vytvořila zbrusu nový svět. Jak postupně Eden vznikal a čím je právě žánr fantasy lákavý, předestřela autorka Matějková v rozhovoru pro Horácké noviny.
| Nikol Matějková - Eden: mezi zemí a nebem Anotace: Pro osmnáctiletou Victorii jsou počítačové hry únikem ze všední reality. Když jí pak přijde záhadná zpráva s nabídkou zahrát si nejpokrokovější hru současnosti, neváhá a výzvu přijímá. Rázem se ocitá uprostřed magického světa Eden v těle své herní hrdinky – Artemis, která se stává její novou identitou. Jenže i ten největší ráj na zemi může odhalit svou odvrácenou tvář. Stát se místem, kde špatná volba může znamenat víc než jen „game over“. |
Jak byste představila vaši novou knihu?
Kniha se jmenuje Eden: Mezi zemí a nebem a jedná se o první díl ze série young adult fantasy pro starší dospívající a dospělé čtenáře. Od klasických fantasy románů se liší tím, že zde nejsou zakomponované klasické tradiční postavy jako elfové, draci, mágové nebo kouzla. Čtenář v nich spíše najde vnitřní boje a psychologii postav s prvky RPG, virtuálního světa, dystopie, napětí, tajemna a nebezpečí, ale i trošku romantiky. Zvláště ta je dnes ve fantasy žánru hodně oblíbená.
Když říkáte, že se nejedná o klasické fantasy, tak kde jste k tomuto druhu našla inspiraci?
Bude to znít možná trochu zvláštně, ale byl to jeden sen, který se mi před dvěma lety zdál. Už si na něj moc nepamatuji, ale v té době se mi vybavil v pár útržcích. Dalšího dne mě doslova donutil sednout si ke stolu a pustit se do psaní a tvoření tohoto světa.
Tudíž na samém počátku jste díky snu měla segmenty příběhu, které jste dále spojovala?
Ano, přesně tak. Měla jsem body, které se mi promítly, poté jsem použila fantazii a dala příběhu strukturu.
A měla jste už také předem danou i dějovou linku, kudy příběh povede, jaké postavy v něm budou účinkovat?
Dějovou linku jsem dostala až po spojení segmentů. Postavy se mi ve snu neobjevily. Spíše jsem promítla prostředí a do něj následně vše další zasazovala.
Je na zmiňované prostředí odkázáno v samotném názvu Eden?
Ano. Nechci prozrazovat celý příběh, ale má to jistou symboliku. Celou sérii jsem chtěla pojmout tak, aby se postupně s navazujícími díly složila do mozaiky.
Námět knížky vám sice dodal sen, ale měla jste už dříve blízko k literárnímu žánru fantasy?
K fantasy mám velmi blízko a je to jeden z mých nejoblíbenějších žánrů vůbec. Vyrůstala jsem na Harry Potterovi, což je moje srdcovka. Z jiných žánrů mám velmi blízko i k romantice, která v téhle knížce rovněž nechybí.
A nepřemýšlela jste i o jiné tvorbě?
Ani ne. Mám ráda, když může člověk zapojit fantazii a vytvořit si vlastní svět. A právě to mě na fantasy láká nejvíc.
Už jste zmínila, že jste vyrůstala na Harry Potterovi. Předpokládám, že vaším literárním vzorem je tedy J. K. Rowlingová, že?
Přesně tak. A není to jen tím, že se mi líbí její styl psaní, ale také mě zaujal její příběh. Jakožto neznámá autorka se snažila prosadit, ale její tvorbu zpočátku nikdo nebral vážně. Až po několika pokusech měla štěstí a dnes je z ní jedna z nejznámějších spisovatelek na světě.
Nesmíme zapomenout zmínit, že jste učitelka na základní škole. Kudy vedla vaše cesta od školní tabule k vydané knížce?
Ke psaní jsem tíhla od dětství. Už jako malá jsem psala papírové knížečky a jelikož se zároveň věnuji jezdectví, byly o koních. Ty pak četl můj taťka, dá se říct první fanoušek. Celá školní léta mě dále provázela láska ke psaní, užívala jsem si i slohové práce. Na gymnáziu jsem dostala nápad na svůj první fantasy román, ten jsem však nedokončila, protože už jsem na psaní kvůli studiu neměla tolik času a zkrátka jsem měla jiné priority. Ke psaní jsem se pak dostala znovu, a to už při práci učitelky. A to v ideálním čase o letních prázdninách.
Práce na Edenu se ale jistě protáhla i do školního roku. Jak tedy bylo těžké skloubit vyučování, psaní knížky a do toho posléze mateřskou dovolenou?
První draft jsem opravdu stihla napsat během letních prázdnin, což jen potvrzuje, jak moc jsem byla do příběhu zapálená. O to horší však byly revize, které trvaly rok, a přibližně další rok trvalo, než se podařilo knížku vydat. Proces vydání knihy jsem právě řešila už při mateřské. Nebudu lhát, že to není náročné. Ale jak se říká, když se chce, všechno jde. Celý proces, ať už psaní knihy, její revize nebo vydání, byl hodně náročný. Šla jsem totiž formou crowdfundingu, což znamená, že knížka může vyjít jen za pomoci čtenářů, kteří vám na ni přispějí v předprodeji. Když se vybere cílová částka, knížka může spatřit světlo světa. A s tím se pojí i propagace a nutnost být aktivní na sociálních sítích.
Když se vrátíme zpět k procesu vydání, jak dlouho trval proces crowdfundingu?
Máte měsíc na to, aby se vybraly potřebné peníze. Když se cíl splní, začnete pracovat s vybraným týmem - redaktorem, korektorem, sazečem a grafikem. Souběžně s tím se také musíte zaměřit na propagaci. Je důležité být aktivní na sociálních sítích. Proto mám instagramový profil fantasyucitelka, kde jsem nejprve přidávala spíše učitelské příspěvky, a poté jsem se zde zaměřila na kampaň své knížky, knižní tipy a podobně.
Kniha je určena mladšímu publiku. Nacházíte tak inspiraci i ve školském prostředí? Například alespoň v tom, co by mohlo mladé čtenáře zajímat?
Dnešní svět je hodně digitální a sama vidím ve škole, jak děti tráví svůj veškerý volný čas v online prostředí. Nebyla to úplně inspirace, ale vím, že je to zkrátka trend současné doby. A to samé prožívá i čtenář v Edenu. Musím však podotknout, že příběh není pro děti, ale pro čtenáře od patnácti let.
Už jste předestřela, že se jedná o první díl ze série. Máte už tedy nyní v hlavě náměty na pokračování?
Zhruba ze dvou třetin mám rozpracovaný druhý díl, na kterém jsem pracovala už při kampani a propagaci prvního dílu. Pomaličku se blížím, ale s narozením syna je to teď mnohem náročnější. Každý den se vždy snažím najít volný čas a věnovat se psaní. Potřebuji se také trošku odreagovat a právě tímto způsobem si dost odpočinu.
A teď u druhého dílu se s ohledem na mateřskou jedná spíše o psaní po nocích?
Zcela určitě je to náročnější než u prvního dílu. Není to ale psaní po nocích. Spíše využívám skulinky během dne, kdy malý zrovna spí. Sednu si k počítači a napíšu pár vět. Zkrátka jak člověk zrovna může.
Máte již představu, kdy vydáte druhý díl?
Teď samozřejmě vše závisí na tom, jak se uchytí jednička. Posbírám si veškeré recenze, abych věděla, co na druhém dílu vylepšit a změnit. Ale zase nechci čekat několik let. Přece jen, když člověk dočte první díl, měl by podle mě o něm chvíli rozjímat a pak třeba za pár měsíců najet na pokračování. Myslím si tedy, že třeba za rok by mohlo být vydání druhého dílu reálné.
První díl ze série vyšel letos v červenci, tak jaké byly reakce prvních čtenářů?
Mými prvními čtenáři byla má sestra a tchyně, které knížku přečetly jedním dechem. Potěší to, ale znáte to. Opravdové recenze dostanete až od někoho úplně cizího, nezávislého, kdo vám zkrátka nebude mazat med kolem pusy. Než jsem knížku připravila k vydání, poslala jsem ji betačtenářům, jejichž úkolem je dát vám upřímnou zpětnou vazbu. Už tehdy, ještě před korekturou, mě překvapila velmi pozitivní zpětná vazba od obou, takže mi to dodalo odvahu. Samozřejmě nějaké výtky se vždycky najdou, takže je skvělé, že na nich člověk může zapracovat a knížku před vydáním ještě doladit.
Nerozhlížíte se do budoucna i mimo žánr fantasy?
Zatím jsem nastavená tak, že chci dokončit tuto sérii. Poté by mě možná lákaly i příběhy z běžného života spojené s romantikou, kterou mám ráda. Ostatně romantika je obsažena také v Edenu.
Dá se říct, že jste si vydáním knihy splnila svůj dětský sen?
Je to opravdu splnění snu. Nikdy jsem nečekala, že se vše podaří a uvidím v knihkupectví vlastní knihu. Dneska jsem právě v jednom byla a viděla jsem ji tam vystavenou mezi novinkami. Byl to neskutečný pocit.
