TŘEBÍČ (herb) - Málokterý ze státních svátků se těší ve veřejnosti takového ohlasu jako 17. listopad a Den boje za svobodu a demokracii. Jeho každoroční velkolepé připomínky jsou důkazem, jak si jako společnost vážíme znovunabyté demokracie a svobody. Jak se ale v mnoha textech stále opakuje, demokracie a ohled na lidská práva není samozřejmostí. Naši předkové či dokonce i mnozí současníci se velkou část svého života ze svobody těšit nemohli. Abychom demokratickými hodnotami oplývali i nadále, musí je společnost předávat z generace na generaci. K tomu jistě velkou měrou napomáhá školské prostředí. Příkladem zde může být ZŠ Benešova a její tematický program ku příležitosti státního svátku 17. listopadu.
Po celé České republice by se snad nenašel jediný žák a student, který v minulém týdnu neocenil státní svátek 17. listopadu a prodloužený víkend. Ne všichni ale zdaleka vědí, proč zrovna v pondělí zůstali doma. Kde jinde také vše podstatné osvětlit než ve školském prostředí. Ovšem na „Benešce“ se historické události z let 1939 a 1989 vštěpily do mysli žáků nikoliv skrze učebnice, prezentace a výklad dějepisáře. Po státním svátku ve dvoudenních blocích, v úterý a ve středu 18. a 19. září, zde byla výuka krapet zpestřená. Co že si v listopadu připomínáme, osvětlil mládeži poutavý dokument 1989: Z deníku Ivany A., kde je deníkovou formou prosté dívčiny vylíčen život od 1. ledna 1988 do novoročního projevu prezidenta Václava Havla v roce 1990, včetně zpětných pohledů na události z předchozích let. „Můj nejvýznačnější předchůdce zahájil svůj první projev citátem z Komenského. Dovolte mi, abych já svůj první projev ukončil vlastní parafrází téhož výroku: Tvá vláda, lide, se k tobě navrátila,“ zakončila dokument Havlova slova podbarvená Hlavsovými skořápky se svíčkou, které se houpou na vodě. Tím se v obou dnech setkání překlenulo do druhé a osobitější části.
Záběry ze zásahu na Národní třídě či z manifestace na Letné jsou dobře známé, vždyť také bývají každý rok promítány na televizních obrazovkách. Jak ale probíhal listopad 1989 v Třebíči? To dokáží nejlépe osvětlit nikoliv historici, kteří mají poznatky načtené z knih a archivů, ale sami přímí účastníci. Ti přece dokáží mladé generaci nejlépe zprostředkovat své veškeré dojmy, pocity a zážitky z daného období. Co by také bylo za připomínku historické události bez účasti pamětníka, že? Jeden takový nechyběl ani na ZŠ Benešova. Pro dotyčného se zde ale jednalo o výstup ze své každodenní role. Pamětníkem, který před žáky vzpomínal na listopad 1989, byl totiž náš redakční kolega Honza Uher. Většinu roku klade respondentům zvídavé dotazy, nyní však odpovídal on. A to na dotazy učitele a kamaráda Milana Zeiberta.
Sám besedu započal s tím, jak do Třebíče přicházely prvotní informace, až se postupně dostával k dalším příběhům. Kupříkladu jak byl se svými přáteli na tehdejším Gottwaldově náměstí monitorován Státní bezpečností nebo jak se zde zakládalo Občanské fórum. Ostatně jeho vzpomínky byly otištěné v minulém čísle Horáckých novin, a tak čtenáři vědí, oč se jedná. Čím mohlo být setkání s žáky obohacující oproti běžné výuce, bylo, že mnohé účastníky z Honzova vyprávění sami znali. Když se třeba zmínilo jméno doktora Kozáka, mnohým ihned problesklo v hlavě, že právě jej dříve navštěvovali. Takovým způsobem pak žáci vstřebávají povědomí o takto významné události ihned lépe.
Foto HoN: Petr Herbrych
