Toulky po Třebíčsku – Rácovice

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 2 hodinami

Obec Rácovice je součástí Jemnického mikroregionu. Leží 9 kilometrů od královského města Jemnice a 33 kilometrů jihozápadně od Třebíče. Podle údaje z roku 2025 má ves 123 obyvatel. Nejvyšším bodem vísky je Budkovský vrch s výškou 559 metrů nad mořem. Součástí katastru Rácovic je Rácovický rybník s rozlohou téměř 5 hektarů.

Je to soukromý rybářský revír s provozováním sportovního rybolovu systémem „chyť a pusť“. Převážnou většinu rybí osádky tvoří kapr (65–110 cm), amur (50–100 cm), lín (40–50 cm) nebo cejn. Zdejší vody brázdí i trofejní kapr o velikosti 112 centimetrů a váze přes 30 kilogramů. Vsí prochází železniční trať z Moravských Budějovic do Jemnice a rovněž i cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Na jihu a východě leží zemědělsky využívaná půda. Sever a západ je výrazně zalesněný. Přibližně 2 kilometry od hranic území Rácovic pramení říčka Bihanka, která protéká Rácovickým rybníkem a poté ústí do Želetavky.

Na západě pramení Syrovický potok, který teče přes Dědice a následně u Grešlového Mýta vtéká do Jevišovky. První dochovaná písemná zmínka o Rácovicích pochází z roku 1354, kdy je uváděn Ctibor z Rácovic. Název vsi je odvozen od jména Rác. Názvy obce se v průběhu dějin měnily a současné jméno Rácovice se používá od roku 1893. Podle akademika Niederdleho, který zmapoval dobu stěhování národů, žilo na západní hranici Česka srbské obyvatelstvo. Bylo tedy možné, že některá rodová větev se od této velké srbské enklávy odtrhla a doputovala sem, do Rácovic, založila slovanské hradiště a později i tvrz. Pánové z Rácovic ves spravovali až do 15. století. Okolo roku 1460 umírá poslední mužský potomek tohoto rodu. V roce 1464 se majitelem vesnice stal druhý manžel vdovy po Jaroslavovi z Rácovic, Jan Hroch z Pošny. Dalším vlastníkem se stal Jindřich Hroch z Pošny. Roku 1507 se Jindřich spolčil s Janem z Heraltic. O tři roky později Rácovice získal Jan starší z Ludanic, který v roce 1530 zemřel. Ještě před koncem třicátých let 16. století vísku zakoupil Jan Zajímač z Kunštátu. Majitelé se dále střídali a na začátku čtyřicátých let 16. století (1542) ves převzal Jan Zahradecký ze Zahrádek. Během roku 1633 víska připadla Fridrichovi Jankovskému z Vlašimi a Rácovice se staly součástí jemnického panství. Tamější tvrz byla zničena přibližně okolo roku 1670.

V průběhu třicátých let 18. století (1736) umírá jemnický pán Maxmilián Arnošt Jankovský. Někdy z této doby pochází i pověst o hraběnce, která když projížděla po hrázi rybníka, splašili se jí koně a ona i s kočárem spadla do tůně pod splav. Na počest, že hraběnka vyvázla bez vážnějších následků, nechal hrabě postavit sochu ochránce mostů sv. Jana Nepomuckého. V době nevolnického povstání (1775) se jej zúčastnili i Rácovičtí. Tehdy byl správcem zdejšího panství Maxmilián Daun. Dalšími vlastníky jemnického patrimonia byli Filip Stadion a hraběnka Tranttmansdorfová. Ta své majetky v roce 1841 prodala Pallavicinům, kteří je spravovali až do pozemkových reforem. Kaplička sv. Cyrila a Metoděje byla v Rácovicích postavena roku 1901. Víska byla v raných letech 20. století přifařena a přiškolena ke kojatickému Velkému Újezdu. Sbor dobrovolných hasičů zde funguje od roku 1911. Osobností spojenou s Rácovicemi byl pedagog Jan Křivánek (1886–1967). V příštím díle našeho společného putovaní s Toulkami po Třebíčsku si to namíříme do sousedních Kojatic.

Pavel Janega