Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 1 hodinou

TŘEBÍČ (herb) - Dole na Karlově náměstí probíhají pivní slavnosti, tady na zámku zase slavnost umění. Právě těmito trefnými slovy zahájil ředitel Muzea Vysočiny Třebíč Michal Zábrš vernisáž letošní výstavy Open Performance v páteční podvečer 22. května. Skutečně se Třebíč v tento čas kulturně rozdělila. Zatímco pod sochou svatých Cyrila a Metoděje se poznávala rozmanitost kultury piva, v zámeckém areálu zase u kultury ve smyslu uměleckém plesaly jiné smyslové vjemy. A to díky talentu hned osmadvaceti umělců.

Každoroční výstava Open Performance by se dala označit za jeden ze zásadních milníků zdejšího kalendáře, možná že za jakýsi přelom jara a léta. Vernisáž totiž bývá tradičně brána jako předvoj jedné zajeté a ryze třebíčské akce. „První Open Performance proběhlo v roce 1998 a tradičně jej bereme jako neoficiální zahájení festivalu Zámostí,“ pověděl na páteční vernisáži organizátor Dan Janík. Kdo se někdy jen nachomýtl kolem probíraného festivalu, jistě si vybaví zde probíhající atmosféru. Nejedná se o žádný velkolepě honosný večírek, ale o autentické veselí, jehož pohodový odér se na začátek června vane celým městem. A přesně v takovém duchu se díky svému nastavení nesla také páteční vernisáž na třebíčském zámku.

Čím je totiž výstava Open Performance specifická, je svou otevřeností. Není zde žádný výběrový klíč, čí díla budou vystavena. Zkrátka kdo má zájem dát světu na odiv svůj talent, může se do výstavy zapojit. V jednom prostoru se tak společně setkávají díla známých jmen s celorepublikovým renomé a tvorba dosud neobjevených talentů. A že je každý rok toho hodně co k vystavování. „Zase nám to trošku narostlo a vystavuje zde dvacet osm umělců. Máme z toho velkou radost, protože zde jsou například umělci, kteří zde již vystavovali v minulosti, ale přidávají se také noví autoři, s nimiž pak velmi rádi spolupracujeme,“ neskrývala své nadšení muzejní kurátorka Veronika Zábršová. Ta sama také především vyzdvihla různorodost vystavených děl. „Výstava je pestrá a rozmanitá ve všech ohledech. Nejvíce je ale zastoupená malba, klasická nebo různé kombinované techniky, ale také kresby, grafiky, fotografie. Velmi ale narůstá i číslo trojrozměrných objektů. Například dřevořezba, umělecké kovářství, sochy, plastiky, vitráže, mozaiky nebo keramika.“ Dle Zábršové je to podobně rozmanité i se samotnými umělci. Ať už co se jejich osobitého stylu, profese či místa bydliště týče.

Jak velký zájem o výstavu je, se ukázalo také na její rozlehlosti. Veškerá díla se nepodařilo vměstnat pouze do galerie Tympanon, nýbrž musela expandovat skrze rajský dvůr až do muzejní kavárny. Zdejší stěny kupříkladu nyní zdobí malby s barevnými přechody od Jitky Janíkové, vedle nich k doteku přímo vybízejí koláže Mileny Kremláčkové. Pohled do nitra člověka pak na protější straně přináší fotografie Pavla Křečka s názvem Vnitřní monolog. Rajský dvůr zase posloužil předně trojrozměrným objektům. Svá betonová a sádrová díla tu rozprostřeli sochaři Jiří a Jana Schlosserovi z Dačic, podobně i Radka Adámková s keramickými výtvory. V pestrém výčtu nechyběla ani díla uměleckých kovářů Luboše Jana a Václava Nohy. Ona výstavní rozmanitost však nebyla patrná pouze v zastoupených uměleckých oborech, ale u obrazů také v tématech. Například v galerii Tympanon se vedle čisté abstrakce z dílny Janette de la Colette nacházely i konkrétní motivy. Malířka Lenka Zadražilová z Opatova na velkém plátně 65 x 170 centimetrů vyobrazila pár králíků na farmářské výstavě, pohled do Žďáru nad Sázavou zase přinesl Jakub Dvořák.

Mezi osmadvaceti autory si každý z návštěvníků najde toho k sobě osobně nejbližšího. Komu se ale jistě povedlo upoutat pozornost všech příchozích, byla malířka Lada Hamerníková. Její díla náležitě potvrdila, co uvedla do svého medailonku. Tedy že její malby jsou odrazem vnitřního světa a prožitých emocí a promítá se do ní hloubka lidských vztahů a emocí. Už ve foyer stál její nepojmenovaný obraz, v němž si dva „údovití“ človíčci navzájem láskyplně vysávají srdce. Oči návštěvníků ale také spočinuly na malbu s názvem Blažena. Zatímco u zmíněného obrazu při vstupu do muzea byly nápaditě vyobrazeny partie mužské, malovaná Blažena zase dávala na odiv své ženství. Naopak pod ní hliněná dáma s názvem Sklíčená od sochařky Anety Schütz se zcela uzavřela do sebe. Zmíněný kontrast dvou uměleckých provedení žen zářně dokládá chytře promyšlenou kompozici výstavy.

Páteční vernisáž ale nebyla pouze o obdivování děl. Prosluněný podvečer zpestřila hudební skupina Snaps a na trávníků s pivkem v ruce sedící návštěvníci byli náležitou ukázkou víkendové a již letní bezstarostnosti. Ta ale neskončila nedělním západem slunce. Vernisáží festival Zámostí započal a skrze ní se protáhne až do 30. srpna.