ČESKÁ REPUBLIKA – Jak už tomu každoročně bývá, v listopadových dnech veřejný prostor poněkud zčervená. Ne však padajícím listím, nýbrž vlčími máky, které budou po roce opět zdobit klopy sak a kabátů ku příležitosti Dne válečných veteránů, připadajícího na 11. listopad.
Připnutím vlčího máku vzdává společnost hold všem hrdinům, kteří za naši zemi a její svobodu nasazovali to nejcennější, své vlastní životy. Ve spojitosti s válečnými veterány se řadě lidí jistě vybaví ti z druhé světové války, kterých je v České republice momentálně přes čtyřicet. Nelze ale opomenout, že česká armáda se po boku svých spojenců zapojila také do mnoha konfliktů v nedávné minulosti. Z válek v Jugoslávii, Perském zálivu, Afghánistánu a dalších je v naší zemi evidováno téměř sedmnáct tisíc veteránů. Těm všem se alespoň symbolicky vzdává úcta a veřejně děkuje hrdým nošením vlčího máku.
Jeho koupí můžete podpořit válečné veterány také v Třebíči. V pátek 7. listopadu můžete od jedenácté do šestnácté hodiny potkat vojáky v centru města a ve Stop Shopu. Květinu máku lze zakoupit v Národním domě, Knihkupectví Jakuba Demla a České spořitelně. Do akce se též zapojily Bráfova akademie a Katolické gymnázium.
Historie vlčích máků je stará více než sto let. Rok po ukončení první světové války, 11. listopadu 1919, začali s uctíváním padlých ve Velké Británii dvěma minutami ticha v jedenáct hodin. O dva roky později se k tomuto aktu přidal také symbol vlčích máků, a to díky básni vojenského lékaře Johna McCraea Na polích ve Flandrech, kde se v jeho životní reflexi právě o mákách hovoří. Kromě Británie a vůbec anglosaského světa se symbol vlčích máků používá i u nás a na Slovensku. Zato v jiných zemích připomínají veterány rozličné rostliny – v Německu pomněnka, ve Francii chrpa, v Srbsku ramonda. Náš stát má vlastní podobu vlčího máku od loňského roku, jejím autorem je kreslíř a rodák z Okříšek Štěpán Mareš.

