Toulky po Třebíčsku – Budkov

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 1 hodinou

Obec Budkov leží přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Třebíče, 14 kilometrů západně od Moravských Budějovic a 10 kilometrů severovýchodně od Jemnice. Podle údaje z roku 2025 má Budkov 356 obyvatel.

Ves se skládá ještě z místní části s názvem Káfuněk. Na říčce Bíhance v minulosti fungoval Budkovský mlýn. V jedné z nejstarších písemných zmínek o mlýnu se můžeme dozvědět, že jej v roce 1767 vlastnil Jiří Kašna. Mlýn sloužil jako poddanský. Územím vesnice prochází cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Každoročně po této cyklostezce projedou vyšší desítky tisíc cyklistů. Na jihovýchodě sídelní části Budkova se nalézá zámek s rozsáhlým parkem. Zdejší vodní zahrada je unikátní historická a architektonická památka, kterou tvoří důmýslná soustava vodních kanálů a prvků. V obecním katastru bylo postaveno několik rybníků. K těm největším patří Zámecký rybník a rybník Nový. Nejvyšším bodem je kopec s názvem Holubice (595 m).

Kopců vyšších než 500 metrů je v okolí Budkova několik. Patří k nim, například Špičák (573 m), Vráž (576 m) nebo V Kopci (583 m). Historie vísky a jejího okolí se začala psát již v pravěku. O tom svědčí nález kamenné sekerky a dalších kamenných broušených nástrojů, které popsali archeologové Josef Skutil a Gracián Chaloupka. Další objevy jsou novější – z doby laténské kultury – jejími nositeli byli Keltové z mladší doby kamenné (cca. v 5. století před n. l.). První písemná poznámka o obci Budkov se dochovala z roku 1353. Tou dobou je uváděn Jan z Budkova jako její majitel. Ten v roce 1360 ves a tvrz prodal bratřím z Mezimostí. V průběhu dalších let se vystřídalo hned několik dalších správců, aby v roce 1666 zámek a vesnici samotnou získali Berchtoldové z Uherčic (významný moravský šlechtický rod, roku 1673 povýšen do hraběcího stavu). Budkov s renesančně-barokním zámkem a kryptou v kostele sv. Martina spravovali v rámci svého panství, přičemž se zasloužili o rozvoj obce. Berchtoldové ves vlastnili až do roku 1776, kdy ji dědictvím získal Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, který se věnoval vojenské kariéře a stal se guvernérem Benátek.

Jedním z posledních tamějších správců byl Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna (rakouský šlechtic a důstojník z rodu Lichtenštejnů). Budkovská tvrz vznikla v roce 1353 a později byla v letech 1545 až 1555 přestavena na zámek. V tomto čase tady začal fungovat i pivovar. Kostel sv. Martina v římskokatolické farnosti Budkov byl založen již v průběhu 14. století, vysvěcen byl v roce 1507. V kostele je uložena hrobka Berchtoldů a v kapli na hřbitově potom hrobka Salmů.
Kristián Salm-Reifferscheidt byl posledním šlechticem, který Budkov vlastnil až do roku 1945. Posléze o něj při konfiskaci přišel. Ve vsi funguje devítiletá základní škola s kapacitou 130 žáků a rovněž škola mateřská. Bylo zde zřízeno odloučené pracoviště dětského domova Jemnice. Požární ochranu v obci zabezpečuje SDH Budkov. Ten sdružuje jak mladé hasiče, tak veterány a někteří jsou členy zásahové jednotky kategorie JPO III (jednotka požární ochrany). V Budkově jsou pořádány různé kulturní akce, například vánoční florbalový turnaj, zpívání u betléma nebo hasičký ples. Mezi významné rodáky z Budkova patří učitel, geograf a památkář Anton Becker (1888–1955), divadelní ředitel, herec a dramatik Adolf Brázda (1853–1919) nebo pomocný biskup českobudějovický a bývalý 19. biskup litoměřický Mons. Mgr. Pavel Posád (*1953). V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku navštívíme sousední obec Třebelovice.

Pavel Janega