Toulky po Třebíčsku – Hodov
Profilovka
09. 07. 2024.
3540

Obec Hodov se nachází přibližně 17 kilometrů severovýchodně od Třebíče. V současnosti zde žije 310 obyvatel. Rozloha katastru obce je 10,22 km2. Jihovýchodním směrem za hranicemi Hodova leží osada Kundelov, která ale již patří do katastru sousedního městyse Budišov. Jižní hranicí území vsi vede železniční trať Křižanov – Studenec, nejbližší zastávky jsou Budišov a Rudíkov.

Na jihu od sídelní části vesnice pramení potok Mařek, který se v Nesměři (v katastru obce Osové) vlévá do řeky Oslavy. Při jihozápadní hranici Hodova pramení Mlýnský potok, který dále teče přes rybník Heradka, Hodovský rybník (Nárameč) a po přibližně deseti kilometrech se vlévá do řeky Jihlavy. Nejvyšším bodem Hodova je vrchol s názvem Hodovská horka (581 m). Západním směrem od zastavěného území v lese nedaleko od železniční stanice Rudíkov stojí Raubířské skály. Bohužel k nim nevede žádná přímá stezka a cestou k nim se budete muset prodírat křovím. Proto doporučují dlouhý a pevný oděv. Obec Hodov a její okolí je součástí přírodního parku Třebíčsko. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1349. Do tohoto roku patřila ves do panství tasovského. Jan z Tasova se tehdy zřekl části Hodova a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí. Olomoucký biskup Ladislav z Kravař v roce 1416 Anně z Meziříčí dal všechny meziříčské statky (Hodov, Hrbov a Olší) jako věno. V polovině 16. století tehdejší vlastníci vesnice  páni z Pernštejna ji prodali Zikmundu Heldtovi z Kementu.

Později pod správou rodu Berků z Dubé se ves stala součástí Budišova. V polovině druhé dekády 18. století se majitelkou Hodova stala Anna Františka z Valdštejna. V roce 1775 byl obci snížen robotní úvazek. Od roku 1794 vesnici vlastnil rytíř Jáchym Stettenhofen z Vídně. Ten v roce 1813 skonal v Budišově a panství převzala jeho dcera. K dalším majitelům obce patřil Richard Baratta–Dragon, poslanec Moravského zemského sněmu, advokát a velkostatkář. Škola byla ve vsi založena v roce 1817. O více než 70 let později byla rozšířena. Roku 1979 byla místní škola zrušena. Od roku 1995 se v Hodově znovu vyučovalo. A v roce 2008 se vyučování v Hodově opět zrušilo. Mateřská škola ve vsi je v provozu dodnes. Na konci 19. století vesnici značně zpustošil velký požár. Součástí Hodova byly v minulosti obce Rohy a Studnice. Na konci druhé světové války byl majetek rodiny Baratta–Dragona zkonfiskován.

V období let 1948–1950 byl v Hodově postaven kulturní dům. Součástí okresu Třebíč byla obec od roku 1960. Rybníky Obecníky byly zbudovány v roce 1965. Zajímavou stavbou, která patří mezi dominanty Hodova, je kaple sv. Jana Nepomuckého. Ta pochází z roku 1818 a obsahuje sochu sv. Jana Nepomuckého. „Začaly sbírky na kapličku nebo zvoničku po vsi 190 zl a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně,“ tak je psáno v obecní kronice. Hodovským rodákem byl František Horký (1917– 942), pilot RAF a poté navigátor 311. československé bombardovací perutě. Získal československou medaili Za chrabrost. Jeho jméno je uvedeno na desce u památníku obětem druhé světové války v rodné obci i na památníku v Praze. Rovněž rodákem z Hodova je bývalý mládežnický reprezentant ve fotbale Josef Mezlík. V současnosti je činný ve veřejném životě jako starosta sousední obce Vlčatín. Dalšími významnými osobnostmi byly spisovatelka Marie Benčová a učitel a čestný občan Bedřich Hodyc. V dalším díle Toulek po Třebíčsku se zastavíme v obci Naloučany.

Pavel Janega

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image