Toulky po Třebíčsku – Krokočín

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

za 6 dní

V samém severovýchodním cípu Třebíčska leží ves, o které budu psát v tomto díle Toulek po Třebíčsku. Údaj z roku 2025 nám poskytuje informaci, že Krokočín měl k 1. lednu 2025 210 obyvatel. Obec se nachází ve vzdálenosti přibližně 31 kilometrů od třebíčského Karlova náměstí a 4 kilometry od Velké Bíteše.

Nejvyšším bodem vesnice je Krokočínská hůrka (498 m). Katastr Krokočína je ohraničen mnoha lesy a na území obce je několik rybníků. Tím největším s rozlohou téměř 2 a půl hektaru je rybník Horní Pastvisko. Ten společně s Bočním Pastviskem a Spodním Pastviskem tvoří soustavu retenčních nádrží. Krokočínem protéká 20 kilometrů dlouhá říčka Chvojnice, která pramení nedaleko Košíkova (místní část Velké Bíteše) a na konci své cesty se vlévá do řeky Oslavy u Senoradského mlýnu v chráněné krajinné oblasti Údolí Oslavy a Chvojnice. Na toku řeky byla vybudována malá přehrada s názvem rybník Chvojnice. V lesích okolo Krokočína je spravováno hned několik studánek, např. Panská studánka, která je takto nazývána od nepaměti. Oficiálně byla založena roku 1790 rodem Haug-witzů, aby sloužila panstvu jako odpočinkové místo při honech a jiných kratochvílích. Najdete ji hluboko v lese na křižovatce lesních cest nedaleko památníčku hajného Kaliny, který v těchto místech tragicky zahynul rukou pytláka. Garanty studánky bývala rodina Němčanských, pan Jirků z chatové osady, později i některý člen jinošovské tělovýchovné organizace. Ještě trochu dále v lese naleznete studánku s názvem T. O. Yetti.

Zde pramení potůček, jenž je jeden z prvních pravostranných přítoků Chvojnice. Hubertova studánka je upravená a místními nadšenci hezky udržovaná. Studánka Panská je součástí naučné stezky Jinošovské studánky o délce více než 12 kilometrů. Pokud se touto stezkou vydáte na hezký výlet, projdete hned dvěma okresy, čtyřmi obcemi a navštívíte 11 studánek. S touto naučnou stezkou jsou v přímé souvislosti ještě výše zmíněná studánka Hubertova a studánka na Bělizně u stejnojmenného rybníka
v katastru obce Pucov. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci Krokočín pochází z roku 1350 a je zmiňována jako statek na Horkách. Zřejmě je ale ves ještě starší. Během historie (1437) se víska stala součástí náměšťského panství, avšak až do roku 1492 byl Krokočín pod správou kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Roku 1492 žďárský klášter vyhořel a Krokočín se tak oficiálně připojil k náměšťskému panství. Ves pod něj spadala v období let 1492 až 1848, kdy bylo panství zrušeno. Škola byla ve vsi zřízena během roku 1894 a sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce 1929.

Významným rodákem z Krokočína byl Ludvík Marek – československý politik a meziválečný poslanec. Ačkoli je Krokočín malou obcí, funguje tu například obecní knihovna, prodejna potravin COOP nebo Hospůdka u Karly. Kromě SDH Krokočín je ve vsi ještě činná dětská skupina Krokočánek (školička se snaží o rodinné prostředí s individuálním přístupem) a soukromý jezdecký spolek. V prostorách obecního úřadu svoji základnu našla Banda tvořivých dětí z Krokočína. Za zmínku určitě ještě stojí informace o tom, že v roce 2018 Krokočín poprvé běžel za dobrou věc. Během prvních dvou ročníků se vybralo 45 000 Kč pro rodiny v nouzi. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku společně zavítáme do sousední obce Pucov.

Pavel Janega