

V obci, o které bude tento díl Toulek po Třebíčsku, žije podle aktuálního údaje 189 obyvatel. Ves se nachází přibližně 9 kilometrů jižně od centra města Třebíč. V katastru Ostašova leží vodní plochy Panenka a Louže. Obě jsou fotogenické. Rybník Panenka je větší a má rozlohu přibližně dva hektary. Slouží pro chov ryb. Panenka disponuje pěkným okolí.
V rybníku a v bezprostřední blízkosti něj se vyskytuje velké množství živočichů. Díky vodnímu toku, který propojuje rybník Brda (již v katastru obce Výčapy) s Panenkou, je tu umožněn volný pohyb vodních organismů mezi těmito rybníky. Mně osobně více zaujal návesní rybník s názvem Louže. Z něj vytéká potok Brda. Rybník rovněž slouží k drobnému chovu ryb, jako zásoba požární vody a v minulosti se na něm dalo i bruslit. U Louže stojí příjemný přístřešek a byla tu zasazena lípa svobody a demokracie. Severně od rybníka Louže leží samota s pár domy. U Louže je rovněž situována budova hasičů a naproti ní přes rybník si na své přijdou na dětském hřišti děti. Během 19. století existoval v katastru Ostašova ještě jeden rybník. Ten měl rozlohu více než 8 hektarů a byl položen v trati, která je v současnosti nazývána Jezero. Nejvyšším bodem vsi je Hanákův kopec (529 m). Z roku 1716 se dochovala první písemná zmínka o vísce Ostašov.
Obec byla založena Františkem Josefem, svobodným pánem z Ostašova. Dříve zde stávala vesnice Lhota. Převážná část historie Ostašova je spojena se sousední obcí Lipník. V průběhu 17. století zde své majetky spravovali Ostašovští. V druhé polovině 18. století (1760) prodali Ostašovští své majetky Rudolfu hraběti Chotkovi z Chotkova a Vojnína, českému šlechtici a rakouskému politikovi. Hrabě patřil k předním strůjcům tereziánských reforem. Společně s bratrem Janem Karlem přispěl k vzestupu Chotků v rámci habsburské monarchie. V roce 1836 se zdejších statků chopil Jiří Šimon Sina, řecko-rakouský podnikatel z rodu Sinů arumunského původu. Arumuni jsou etnickou skupinou Románů roztroušenou například v Severní Makedonii nebo jižní a střední Albánii a v severním Řecku. Podle jedné z teorií Arumuni původně byli potomci římských důstojníků.
V průběhu roku 1847 potom Sina spojil panství hrotovické a myslibořické. Jeho dcera byla nucena prodat spojená panství Antonu Dreherovi z Vídně, rakousko-uherskému podnikateli v pivovarnictví. V novější historii byl v roce 1960 v Ostašově založen sbor dobrovolných hasičů, roku 1974 byl zřízen kulturní dům a v roce 1978 byla postavena hasičská zbrojnice. Významnou osobností obce Ostašov je František Vávra (*1939, kronikář). Ves spadá pod římskokatolickou farnost v sousedním Lipníku. V Ostašově působí místní lidová knihovna. Najdete tu i obchod se smíšeným zbožím. Měl bych pro vás ještě jeden tip spojený se vsí Ostašov. Přibližně půl kilometru od ní se nachází jahodové pole, které patří rodinné farmě Happy farm Šabatka. Zde v létě probíhá samosběr jahod. V Happy farm Šabatka se rovněž zabývají pěstováním brambor, česneku, okurek nakladaček nebo krásných levandulí. V příštím díle seriálu Toulky po Třebíčsku společně zavítáme do sousední obce Lipník.
Pavel Janega