Redakce

11. 06. 2025

Přibližně ve vzdálenosti 18 kilometrů severovýchodně od centra města Třebíče leží obec s přezdívkou Moravské Lurdy. Podle údaje z roku 2025  má Pyšel 475 obyvatel. Jedním z nejvyšších bodů obce je kopec Pyšelská horka (510 m). Na území vesnice se nachází několik rybníků, a to Horní rybník, Podkova a rybník Dolníček.

Zde byla v roce 2010 založena alej prvňáčků. Krajina okolo obce Pyšel inspirovala i známého literáta Jakuba Demla. Název vesnice je odvozen pravděpodobně od slovesa pýšeti. To v dnešní češtině znamená zadýchávat se. Přes místní část obce Pyšel, Vaneč, protéká řeka Oslava a dělí ji na dvě poloviny – severní a jižní. K Vanči ještě patří osada s názvem Dobrovolného mlýn. Pamětihodnostmi Vanče jsou zvonička a bývalá tvrz – v prostoru statku s č. p. 11 je situována podzemní chodba. Zdejším symbolem je památný strom, mohutný vanečský dub. Další zajímavostí je zajímavý skalní útvar. Ten najdete v lese západně od obydlené části osady. Vesnicí samotnou prochází naučná stezka Dokola okolo Pyšela. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o vsi Pyšel pochází z roku 1349.

Avšak Vaneč existovala již na začátku 12. století. S počátky vesnice je spojena Jitka z Pyšela, která v roce 1354 prodala pyšelský dvůr. V průběhu 15. století se majitelem vsi stal Mikuláš Něpr z Vojslavic. Ve druhé polovině 16. století Mandelana z Mírova a její manžel Znat z Lomnice vyměnili s Burianem Osovským z Doubravice Okarec, Pyšel a statky okolo Hartvíkovic za Říčany u Rosic. Burian hned poté předal nově nabyté statky Oldřichovi z Lomnice a ty se tak staly součástí náměšťského panství. K dalším majitelům statků patřil Jan ze Žerotína, který k náměšťskému panství přikoupil ještě Rosice. Na začátku 17. století je uváděn jako správce panství druhý syn Jana, Karel starší ze Žerotína. Ten se v roce 1614 oženil s Kateřinou z Valdštejna, a ujal se tak vlády nad Třebíčí. Karel byl však nakonec nucen odejít do exilu a jeho majetek odkoupil Albrecht z Valdštejna a předal jej rodu z Verdenberka. Nakonec se k moci dostali Haugvicové a ti panství vlastnili až do roku 1945. První škola v Pyšele byla zřízena již v roce 1789 a jako dvojtřídní s 1. až 4. ročníkem a mateřskou školou funguje dodnes. Dominanta obce a kulturní památka ČR, římskokatolický farní kostel sv. Barbory, pochází z roku 1788. Roku 1893 mělo v Pyšele dojít ke zjevení Panny Marie nedaleko lesa Stráž.

Nejprve zde byla postavena dřevěná kaplička. Dnes tu již stojí zděná kaple z roku 1935. Pod touto poutní kaplí Panny Marie se nalézá menší kaplička v podobě jeskyně. K významným pamětihodnostem patří bývalá tvrz, kterou kdysi chránil vodní příkop. Později tvrz sloužila jako sýpka nebo sklad potravin. Do dnešních dnů patří Tasovským, pravděpodobně nejstaršímu rodu ve vsi, a je chráněna jako kulturní památka. Rodákem z obce Pyšel byl letecký akrobat Petr Široký (1903–1983). V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Kladeruby nad Oslavou.    

Pavel Janega