Toulky po Třebíčsku - Vlčatín

Profilovka
15. 05. 2025

Obec Vlčatín, o které budou dnešní Toulky po Třebíčsku, leží při samé severní hranici bývalého okresu Třebíč. Podle údaje z roku 2024 má ves 144 obyvatel. Jedná se o poměrně vysoko v Křižanovské vrchovině položenou obec s průměrnou nadmořskou výškou 530 metrů.

Nejvyššími body Vlčatína jsou vrchy Na Hlavinách (606 m) a Telečkov (604 m). Západně od obydlené části vesnice stojí kopec Hradisko (589 m). Na něm se kdysi nacházel hrad – v současnosti zřícenina, ze které zbyly pouze valy bývalé tvrze Kočíčího hrádku. Měla jej vypálit vojska Jana Žižky. Přes Vlčatín vede železniční trať ve směru Studenec – Křižanov. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1296. V této době byla obec součástí panství Okarec. V roce 1417 nejprve patřila Vlčkovi z Okarce a později (1447) se stala součástí majetku Mikuláše z Vojslavic, který již vlastnil tvrz v Pozďatíně. V první polovině 16. století (1538) Vlčatín zakoupil Smil Osovský z Doubravice. Následně se dalším majitelem vsi stal Burian Osovský z Doubravice (1555). Ten ji prodal Oldřichovi z Lomnice a Vlčatín se tak stal součástí náměšťského panství. Ke konci 19. století (1881) byly Jindřichem Haugwitzem prodány obce Hroznatín, Bochovice a Vlčatín a staly se majetkem Ludvíka a Jindřicha Hellera a Adolfa Lieblicha.

Od roku 1893 je ve vsi vedena kronika. První úsek výše zmíněné železniční trati ze Studence do Křižanova byl postaven v letech 1885–1886 v rozsahu Studenec – Budišov – Velké Meziříčí. V roce 1928 byl založen sbor dobrovolných hasičů. Po změně režimu se Vlčatín osamostatnil a roku 1993 byla zřízena železniční zastávka. Dominantou obce je kaple Nanebevzetí Panny Marie. Ta byla roku 1910 vybudována na místě bývalé zvonice. O rok později byla vysvěcena. Její opravy probíhaly v letech 1948 a 1973. V katastru obce Vlčatín, dnes na silnici II/360, v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel český básník, novinář a překladatel Jan Zahradníček. Na jeho počest byla na tomto místě vystavěna pamětní deska a boží muka. Osoba Jana Zahradníčka je s Třebíčskem nesmazatelně spojena. Narodil se 17. ledna 1905 v obci Mastník. V průběhu 20. století Jan Zahradníček patřil mezi vrcholné představitele katolické poezie. Zahradníčkova otevřená a ostře protikomunistická tvorba jej přiváděla do častých sporů s levicovými autory již před 2. světovou válkou. Po převratu v únoru 1948 byl ve vykonstruovaném procesu Zahradníček odsouzen ke 13 letům vězení. Dlouhodobé a kruté vězení a s tím spojené značné zhoršení zdravotního stavu vedlo až k autorově smrti. Vrcholná Zahradníčkova práce s názvem Znamení moci, monumentální básnická skladba, kterou dokončil krátce před svým uvězněním, bývá označována za nejostřejší a nejlepší české básnické protikomunistické a protitotalitní dílo. Komunisté tvorbu Jana Zahradníčka zakázali a během režimu se šířila jen v rámci samizdatu a v zahraničí. Český literární kritik a novinář F. X. Šalda Jana Zahradníčka nazval knížetem české poezie. V příštím díle Toulek po Třebíčsku navštívíme obec Mastník.

Pavel Janega