Večer v ZUŠce plný hudby, nadšení i pokory

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 1 hodinou

HROTOVICE (juh) – Určitě se vám už někdy stalo, že jste se naprosto nečekaně ocitli někde a zažili něco, co jste vůbec neměli v plánu. Přesně tak jsem se v nedělní večer ocitl na Vánočním koncertu Anežky Binkové. Mladé zpěvačky, která svým odzbrojujícím půvabem, jiskřivým hlasem, smyslem pro humor a nečekanou pokorou sklízí neskrývané nadšení mladých a uznání těch zralejších.

Pozvání se mi dostalo od Renaty Holíkové, se kterou jsem si domlouval povídání o hrotovickém folklóru. Paní Holíková Anežku kdysi učila v mateřské škole, a tak je jejich vztah takřka mateřský. Než jsem na koncert vyrazil, rychle jsem si o zpěvačce něco přečetl, protože – přiznám se – do mého hudebního světa do té doby nevstoupila. Anežce je teprve čtyřiadvacet let, ale díky své energii toho stihla už hodně.

Je nejen zpěvačka a hudebnice, ale také skladatelka. Hudbě se věnuje od dětství, hrála na flétnu, housle i saxofon, postupně se však soustředila na zpěv a vlastní tvorbu. A právě v letošním roce vydala své debutové album Buď, žij, miluj, které se rozhodla v milovaných Hrotovicích pokřtít. Většinu písní na albu napsala sama a reflektuje na něm osobní zkušenosti i životní postoje. Anežka je známá svým autentickým projevem, hudební citlivostí a otevřeností k tématům, která zasahují její osobní i profesní život.

Sama hrála na kytaru nebo jen zpívala, ale na pódium si k sobě brala i hudební kamarády, kteří si na tento večer rádi udělali čas. Kytaristu Milana Diviše, se kterým hraje často a ráda – kombinace dvou kytar a jejího hlasu je skvělá. A také Muzikanty na tripu, což jsou dva excelentní hráči na žestě – trombon a trumpetu. Ti večer dovedli skutečně rozpohybovat a věčná škoda byla, že ve zcela zaplněném sále nezbylo místo pro tanec. A pak samozřejmě paní učitelku Renatu Holíkovou, která na pódium přivedla své současné svěřenkyně, jež Anežku báječně doprovázely. Kdo ví, zda mezi nimi nedřímá další hvězda, která jednou vykročí ve stopách Anežky.

Na začátku jsem uvedl, že Anežka se pyšní ještě jednou překrásnou vlastností, kterou je pokora. Nikdo nemá na růžích ustláno a jejím skutečným handicapem je alopecie. Onemocnění způsobující vypadávání vlasů. Anežka má na hlavě několik úplně holých míst a zbytek vlasů má ostříhaný na kratičko. A věřte, nebo ne, ohromně jí to sekne! Bez diskuzí. Je to tím, že to díky síle své povahy zvládla a z hendikepu udělala – když ne přednost, tak přinejmenším přirozenost. No a co? Komu to vadí?

Tímto báječným přístupem je skvělým vzorem pro malé holky a slečny, které se teprve hledají a ze spousty věcí dělají problém, řeší ho, trápí se… Kdepak! Koukni se na Anežku a buď jako Anežka!

S Anežkou jsme udělali i kraťoučký rozhovor, který přineseme v příštím čísle. Nenechte si ho ujít!

Foto HoN: Jan Uher